Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 26. 07. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 19. 07. 2020 do neděle 26. 07. 2020 ráno)


Shrnutí:
V uplynulém týdnu (19.07.–25.07.2020) byly srážky výrazně rozkolísané díky hlavně lokálním intenzivním bouřkám. Tedy i v řádu pár kilometrů byly významné rozdíly v srážkových úhrnech. Celkově více pršelo na Moravě, kde bylo míst s vyššími úhrny více než v Čechách. Nejčastěji na Moravě spadlo mezi 10–30 mm za týden. V Čechách byly naopak úhrny hlavně do 10 mm za týden. Maximální teploty vzduchu byly celkem vyrovnané po celý týden, kdy se pohybovaly od 23–26 °C, ale například v pondělí se dostaly na Mělnicku i přes 30 °C.
Republika je stále srážkově diametrálně rozdělena, kdy v západních Čechách v posledních týdnech podstatně méně pršelo než na Moravě a i předpověď na dalších 10 dnů očekává, že frontální srážky zasáhnou převážně východní část republiky. Díky tomu se bude zvyšovat intenzita sucha na západě a severozápadě Čech.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm): V povrchové vrstvě půdy nepozorujeme na většině území ČR výskyt sucha. Výjimkou jsou však západní, severozápadní a severní Čechy, kde se sucho začíná rozšiřovat, převažuje zde počínající sucho, ovšem v Karlovarském kraji je evidováno již mírné sucho.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm): V hlubší vrstvě pozorujeme přetrvávající problém v severozápadní části Čech, především v Ústeckém kraji a v severozápadní části kraje Středočeského. Dále lokálně přetrvává problém na Plzeňsku, Českolipsku, Olomoucku, Karlovarsku a také v Krkonoších.
Aktuálně sucho se vyskytuje cca na 20 % území České republiky, co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce je malá pravděpodobnost dosycení půdního profilu především v místech, která jsou zmíněna výše (viz mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu především na severozápadě Čech pokračoval pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 12 % stanic, v 10 až 50 cm je na 10 % stanic a v 50-100 cm na 17 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 14 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 22 % stanic a v 50-100 cm na 21 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na Vysočině, nižší především v nížinách v severozápadní části ČR, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (19.07.–25.07.2020) byly srážky výrazně rozkolísané díky hlavně lokálním intenzivním bouřkám. Tedy i v řádu pár kilometrů byly významné rozdíly v srážkových úhrnech. Celkově více pršelo na Moravě, kde bylo míst s vyššími úhrny více než v Čechách. Nejčastěji na Moravě spadlo mezi 10–30 mm za týden. V Čechách byly naopak úhrny hlavně do 10 mm za týden. Maximální teploty vzduchu byly celkem vyrovnané po celý týden, kdy se pohybovaly od 23–26 °C, ale například v pondělí se dostaly na Mělnicku i přes 30 °C. Noční teploty byly počátkem týdne mezi 12–15 °C. Ve středu až pátek minimální teploty klesly místy i pod hranici 10 °C. Vítr byl celý týden slabší. Průměrná denní rychlost byla okolo 1–2 m/s.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.

30. července 2020 / 31. týden

předchozí další zavřít