Deficit půdní vláhy [mm]


                          
-100-80-60-40-20-5520406080100
Odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 27. 12. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 20. 12. 2020 do neděle 27. 12. 2020 ráno)
 

DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se v minulém týdnu mírně snížil. V povrchové vrstvě (0–40 cm)i nyní převažuje i deficit s odchylkou 5–20 mm. Jižní Morava je na tom trochu lépe, zde je stav lepší než je pro tuto dobu obvyklé.
Deficit v hlubší vrstvě (40–100 cm) minulý týden se mírně snížil. Kladná odchylka je sledována na jižní Moravě, ve Slezsku a ve středních Čechách. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních a severních Čech, Plzeňska a v Krkonoších.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ  v západní a severní části republiky převažuje podnormální vodnost. Na Vysočině a v Jihomoravském kraji se místy vyskytuje nadnormální vodnost. V ostatních oblastech převažuje spíše normální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 27. 12. vyskytuje deficit zhruba na 32 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 5 % území je záporná odchylka o více jak 20 mm.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.

17. prosince 2020 / 51. týden

předchozí další zavřít