Deficit půdní vláhy [mm]
| -100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 | ||||||||||||||
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 02. 01. 2022 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 26. 12. 2021 do neděle 02. 01. 2022 ráno)
STAV PŮDNÍ VLÁHY se minulý týden mírně snížil. V povrchové vrstvě (0–40 cm) převažuje neutrální stav na většině republiky. Mírný deficit je sledován místy v Polabí, Poohří a na severní Moravě. Kladný stav se nachází na jižní Moravě.
Stav půdní vláhy v hlubší vrstvě (40–100 cm) se oproti předchozímu týdnu mírně snížil, na většině území převažuje deficitní stav. V Jeseníkách je situace horší, zatímco na jižní Moravě a v okolí Prahy je stav kladný..
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ převažuje na většině území republiky normální vodnosti. V povodí Moravy, v horní části Labe a v pohraničních pohořích převládá nadnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 02. 01. vyskytuje deficit na cca 39 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 13 % území je záporná odchylka o více jak 20 mm, na 2 % je záporná odchylka o více jak 40 mm.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
8. 4. 2024
Pavel Zahradníček na ČT24
Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).
-
4. 4. 2024
Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody
Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.
Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.
Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.
Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.
