Index půdní vláhy
| 0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 80 | 90 | 100 | |||||||||
Aktuální stav sucha ve střední Evropě
v neděli 11.03.2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 04.03.2018 do neděle 11.03.2018 ráno)
Aktuální hodnoty INDEXU PŮDNÍ VLÁHY (SWI) dokládají zhoršní nasycení půdy na většině území ČR a současně mírný úbytek sněhové pokrývky na většině území, což se týká i střední Evropy. Celé území ČR nyní spolu s Polskem, Německém, západní Ukrajinou, Běloruskem ale také většinou jihovýchodní Evropy vykazují nadále poměrně uspokojivé hodnoty nasycení půdního profilu. (V řadě míst se nadále nachází sněhová pokrývka, která determinaci SWI znemožňuje a je označena šedě). Naopak nedostatek vláhy nadále panuje na většině území Itálie, na jihovýchodě Francie a na Chorvatském pobřeží. Zhoršení oproti minulému týdnu je patrné na většině sledovaného území zvláště pak v západní polovině ale také v ČR a ve středu Balkánského poloostrova.
Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
8. 4. 2024
Pavel Zahradníček na ČT24
Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).
-
4. 4. 2024
Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody
Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.
Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.
Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.
Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.
