Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 17.02.2019 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 10.2.2019 do neděle 17.02.2019 ráno)


Shrnutí:
V uplynulém týdnu (10.2. – 16.2.2019) přes nás přecházely nejdříve frontální systémy, ale v druhé polovině převládla tlaková výše doprovázena slunečným a teplým počasím. Nejvíce srážek spadlo v neděli, poté se jednalo většinou o slabé přeháňky. Ty byly většinou už dešťového charakteru, pouze od vyšších poloh byly sněhové. Srážky odpovídaly vesměs týdenní predikci. Nejčastěji tedy spadlo jen do 5 mm/týden. Vyšší úhrny byly v Krkonoších a na Šumavě (15-30 mm/týden).
Následující dva týdny by měly být srážkově stále slabší a teplotně nadprůměrné. Poté se bude počasí vracet k obvyklému stavu. Stav sucha se nijak dramaticky měnit nebude.

JAK PRACOVAT S MAPAMI?:
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi léty 1961-2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

HLAVNÍ TEXT ISSS
Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0-40 cm) se začíná opět pomalu horšit. Sucho v povrchové vrstvě se začíná rozšiřovat. Nachází se v malých enklávách na Moravě, ve Slezsku a poté v severních Čechách. Zatímco v těchto oblastech se jedná o počínající sucho, v oblasti Podyjí začíná být již „výrazné sucho“.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) zůstává i nadále velmi vysoká a opět se začíná prohlubovat. Nejvyšší kategorie, extrémní sucho, zůstává i nadále v oblasti povodí Labe a také na jihovýchodní Moravě a ve Slezsku. Další oblasti sucha jsou v Podkrušnohoří a na Plzeňsku.
V minulém týdnu došlo ke zhoršení stavu intenzity sucha, sucho je pozorováno zhruba na 20 % území, oproti minulému týdnu se sucho rozšířilo o 4 %. Na 1 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné, což je téměř stejný údaj oproti předchozímu týdnu.
I nadále platí, že se jedná o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima patří dlouhodobě mezi období, která jsou na srážky spíše chudší.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu vlhkosti půdy mírně klesaly v polohách s chybějící sněhovou pokrývkou v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 4 % stanic, v 10 až 50 cm je na 17 % stanic a v 50-100 cm na 29 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 49 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu a východě Čech, nižší především v nížinách v severních a středních Čechách a na střední a jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (10.2. – 16.2.2019) přes nás přecházely nejdříve frontální systémy, ale v druhé polovině převládla tlaková výše doprovázena slunečným a teplým počasím. Nejvíce srážek spadlo v neděli, poté se jednalo většinou o slabé přeháňky. Ty byly většinou už dešťového charakteru, pouze od vyšších poloh byly sněhové. Srážky odpovídaly vesměs týdenní predikci. Nejčastěji tedy spadlo jen do 5 mm/týden. Vyšší úhrny byly v Krkonoších a na Šumavě (15-30 mm/týden). Nejchladnějším dnem bylo úterý, kdy maxima byla pod hranicí 5 °C. Naopak ke konci týdne se začalo výrazně oteplovat a objevovaly se teploty i nad 15 °C. Noční a ranní teploty často oscilovaly kolem bodu mrazu, od pátku klesaly na -3 až -5 °C. Větrné počasí nás doprovázelo v první polovině týdne, pak se proudění ustálilo a bylo prakticky bezvětří anebo jen slabý vánek.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.

17. února 2019 / 07. týden

předchozí další stáhnout zavřít