Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 17. 11. 2019 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 10. 11. 2019 do neděle 17. 11. 2019 ráno)


Shrnutí:
V uplynulém týdnu (10.11. -16.11.2019) byla Česká republika hlavně pod vlivem frontálního rozhraní. Nejvíce pršelo v úterý a ve středu. Srážky byly zaznamenány v celé republice. Srážky byly rozděleny prakticky dálnicí D1, kdy severně od ní bylo nejčastěji naměřeno mezi 20-30 mm/týden. V jižní polovině pak okolo 10-15 mm/týden. Nejméně srážek spadlo na západním okraji republiky a to do 5 mm/týden. Až do pátku bylo spíše chladněji s denními maximy okolo 5 °C. Díky frontálnímu rozhraní byly výrazné rozdíly mezi Čechy a Moravou. Na západě republiky byly teploty lehce nad bodem mrazu a na východě i okolo 10 °C. V pátek se pak v celé republice oteplilo a maxima často stoupala nad hranici 10 °C. Noční a ranní teploty vzduchu se většinou pohybovaly okolo bodu mrazu. Vítr výrazně zesílil v pátek a v sobotu, jinak se držely průměrné denní rychlosti pod 2 m/s.
V tomto týdnu nečekáme příliš velké srážkové úhrny, i když déšť se objeví. Často nás bude doprovázet i zatažená či oblačná obloha. Naopak teploty vzduchu mají být až po počátku prosince nadprůměrné. Půdní vlhkost se příliš měnit nebude.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?

Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.

INTENZITU SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden spíše snížila. Aktuálně se sucho vyskytuje v jihozápadních a západních Čechách.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se mírně zlepšila. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v severních Čechách, Poohří, Polabí a v pásu táhnoucí se od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory. Oblast Čech je zasažena mnohem více než Morava a Slezsko.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 29 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy, Třeboňska a Strakonicka. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj moc optimisticky (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo vlivem srážek k růstu vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 4 % stanic, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 22 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 40 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 9 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě, nižší především v nížinách na jižní Moravě a v jižních a středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (10.11. -16.11.2019) byla Česká republika hlavně pod vlivem frontálního rozhraní. Nejvíce pršelo v úterý a ve středu. Srážky byly zaznamenány v celé republice. Srážky byly rozděleny prakticky dálnicí D1, kdy severně od ní bylo nejčastěji naměřeno mezi 20-30 mm/týden. V jižní polovině pak okolo 10-15 mm/týden. Nejméně srážek spadlo na západním okraji republiky a to do 5 mm/týden. Až do pátku bylo spíše chladněji s denními maximy okolo 5 °C. Díky frontálnímu rozhraní byly výrazné rozdíly mezi Čechy a Moravou. Na západě republiky byly teploty lehce nad bodem mrazu a na východě i okolo 10 °C. V pátek se pak v celé republice oteplilo a maxima často stoupala nad hranici 10 °C. Noční a ranní teploty vzduchu se většinou pohybovaly okolo bodu mrazu. Vítr výrazně zesílil v pátek a v sobotu, jinak se držely průměrné denní rychlosti pod 2 m/s.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.

27. října 2019 / 43. týden

předchozí další stáhnout zavřít