Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 1. 12. 2019 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 24. 11. 2019 do neděle 1. 11. 2019 ráno)


Shrnutí:
V uplynulém týdnu (24.11. -30.11.2019) nejvíce srážek spadlo ve čtvrtek a v pátek. I přesto šlo většinou o velmi malé přeháňky, kdy na většině území byly úhrny jen do 3 mm/týden. Více jich spadlo na Šumavě a v Krkonoších. Maximální teploty byly celkem prostorově proměnlivé a nejčastěji se pohybovaly od 5-10 °C. Nejteplejší dnem byl čtvrtek, kdy bylo průměrně v České republice denní maximum 10 °C a lokálně vyšplhala teplota až k 14 °C. Noční teploty se držely většinou lehce nad bodem mrazu (3-6°C). Ke zlomu došlo v sobotu, kdy spadly minimální teploty k -3 °C. Vítr byl vyšší od středy do pátku.
Uplynulý týden byl srážkově slabý, kdy na většině území spadlo jen do 3 mm. Tento týden bude na tom velmi podobně a díky tomu bude relativní vlhkost půdy menší než je obvyklé na 40 % území a mírné sucho se rozšíří zhruba na 18 % republiky.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITU SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden mírně prohloubila v jihozápadních Čechách, v Podkrušnohoří a také v menších enklávách na Moravě a ve Slezsku.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se mírně zhoršila především v Čechách. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává pásu táhnoucí se od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory. Oblast Čech je zasažena mnohem více než Morava a Slezsko.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 44 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy, Třeboňska a Strakonicka. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj moc optimisticky (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu s výjimkou jihu území vlhkosti půdy v povrchové vrstvě mírně rostly, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 4 % stanic, v 10 až 50 cm je na 16 % stanic a v 50-100 cm na 22 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 39 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 9 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě, nižší především v nížinách na jižní Moravě a v jižních a středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu

V uplynulém týdnu (24.11. -30.11.2019) nejvíce srážek spadlo ve čtvrtek a v pátek. I přesto šlo většinou o velmi malé přeháňky, kdy na většině území byly úhrny jen do 3 mm/týden. Více jich spadlo na Šumavě a v Krkonoších. Maximální teploty byly celkem prostorově proměnlivé a nejčastěji se pohybovaly od 5-10 °C. Nejteplejší dnem byl čtvrtek, kdy bylo průměrně v České republice denní maximum 10 °C a lokálně vyšplhala teplota až k 14 °C. Noční teploty se držely většinou lehce nad bodem mrazu (3-6°C). Ke zlomu došlo v sobotu, kdy spadly minimální teploty k -3 °C. Vítr byl vyšší od středy do pátku.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.

10. listopadu 2019 / 45. týden

předchozí další stáhnout zavřít