Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 14. 06. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 07. 06. 2019 do neděle 14. 06. 2020 ráno)


Shrnutí:
V uplynulém týdnu (7.6.–13.6.2020) bylo naše území pod vlivem přílivu teplého a vlhkého vzduchu, což se v plné míře ukázalo na jeho konci. Srážky byly většinou bouřkového charakteru a místy i značně intenzivní. To znamenalo obrovské prostorové rozdíly v úhrnech. Na jižní Moravě a na dolním toku české části Labe byly týdenní úhrny většinou jen do 15 mm za týden. Naopak v jižních Čechách a v pásu od Jindřichova Hradce po Jeseník spadlo mezi 50–70 mm za týden. V první polovině týdne byly maximální teploty vzduchu většinou okolo 15–20 °C, od čtvrtka se pak začalo oteplovat a v sobotu byl zaznamenán tzv. „tropický“ den, kdy na mnoha místech republiky překročila teplota hranici 30 °C. Noční teploty se pohybovaly často od 10–15°C.
V minulém týdnu pokračovalo vlhčí počasí. To způsobilo častý vznik bouřek, které byly značně intenzivní, ale lokální. Proto jsou výrazné rozdíly ve srážkových úhrnech. V dalším období předpokládáme nadále časté přeháňky a nadprůměrné teploty vzduchu.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se zlepšila natolik, že v podstatě zde sucho není sledováno. Vyskytují se pouze dvě menší oblasti se sníženou úrovní půdní vláhy a to v Českém středohoří a na Krnovsku.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se po dlouhé době již třetí týden v řadě zlepšuje. Na hranicích Moravy a Česka se vyskytuje oblast bez sucha. Ve středních a severních Čechách sledujeme převážně počínající až mírné sucho. V Podkrušnohoří je však stav horší, kde evidujeme výrazné až extrémní sucho. Na Moravě převládá počínající sucho a ve Slezsku je stav horší, kde převažuje výrazné až extrémní sucho.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 19 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadních Čech a v jižních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce je malá pravděpodobnost dosycení půdního profilu a to obzvláště v nižších polohách (viz mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu místy vydatné bouřky na větší části území zvýšily vlhkosti půdy především v orniční vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 3 % stanic, v 10 až 50 cm je na 13 % stanic a v 50-100 cm na 15 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 43 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 28 % stanic a v 50-100 cm na 13 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na Vysočině, nižší především v nížinách v severních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (7.6.–13.6.2020) bylo naše území pod vlivem přílivu teplého a vlhkého vzduchu, což se v plné míře ukázalo na jeho konci. Srážky byly většinou bouřkového charakteru a místy i značně intenzivní. To znamenalo obrovské prostorové rozdíly v úhrnech. Na jižní Moravě a na dolním toku české části Labe byly týdenní úhrny většinou jen do 15 mm za týden. Naopak v jižních Čechách a v pásu od Jindřichova Hradce po Jeseník spadlo mezi 50–70 mm za týden. V první polovině týdne byly maximální teploty vzduchu většinou okolo 15–20 °C, od čtvrtka se pak začalo oteplovat a v sobotu byl zaznamenán tzv. „tropický“ den, kdy na mnoha místech republiky překročila teplota hranici 30 °C. Noční teploty se pohybovaly často od 10–15°C. Vítr byl uplynulý týden celkově slabý, ale při bouřkových situací výrazně stoupaly jeho krátkodobé nárazy. Noční teploty se pohybovaly často od 10–15°C. Vítr byl uplynulý týden celkově slabý, ale při bouřkových situací výrazně stoupaly jeho krátkodobé nárazy.

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.

31. května 2020 / 22. týden

předchozí další stáhnout zavřít