Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 28. 06. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 21. 06. 2019 do neděle 28. 06. 2020 ráno)


Shrnutí:
V uplynulém týdnu (21.06.–27.06.2020) bylo počasí celkem proměnlivé. Srážky byly většinou vázány na intenzivní bouřky, proto byly značně prostorově proměnlivé i na velice malém území. Celkově více pršelo hlavně na Moravě. Tam jsou zaznamenány nejčastěji úhrny mezi 15–25 mm/týden, ale lokálně byly naměřeny srážky vyšší než 80 mm. Naopak v Čechách se srážkové úhrny pohybovaly většinou jen do 10 mm/týden. Teploty vzduchu byly také celkem proměnlivé. Nejčastěji se maximální teploty pohybovaly od 20–25 °C. Nejtepleji bylo v sobotu, kdy se maxima dostala místy i nad 30 °C. Noční teploty vzduchu byly nejčastěji mezi 12–15 °C.
V uplynulém týdnu byly srážkové úhrny značně prostorově proměnlivé a to i na velmi malém území. To bylo způsobené hlavně intenzivními lokálními bouřkami. Půdní vlhkost bude i v dalších 10 dnech odpovídat normálu.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
Sledovaná INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se v podstatě nyní nevyskytuje.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se zlepšila natolik, že zhruba na 82 % území není sledováno sucho. Oblasti, kde se i nadále vyskytuje sucho, je Krušnohoří a jeho podhůří, Olomoucko a Krnovsko. Poté se vyskytují drobnější místa, jako Plzeňsko, Třeboňsko, či Krkonoše.
V půdním profilu 0–100 cm sledujeme sucho na cca 4,7 %, v minulém týdnu se sucho vyskytovalo na 2,5 %. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadních Čech a v jižních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce je malá pravděpodobnost dosycení půdního profilu především v místech, která jsou zmíněna výše (viz mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu místně vydatné srážky zvýšily vlhkosti půdy především v orniční vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10 až 50 cm je na 8 % stanic a v 50-100 cm na 15 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 67 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 33 % stanic a v 50-100 cm na 13 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na Vysočině, nižší především v nížinách v severních Čechách, na jižní a severní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (21.06.–27.06.2020) bylo počasí celkem proměnlivé. Srážky byly většinou vázány na intenzivní bouřky, proto byly značně prostorově proměnlivé i na velice malém území. Celkově více pršelo hlavně na Moravě. Tam jsou zaznamenány nejčastěji úhrny mezi 15–25 mm/týden, ale lokálně byly naměřeny srážky vyšší než 80 mm. Naopak v Čechách se srážkové úhrny pohybovaly většinou jen do 10 mm/týden. Teploty vzduchu byly také celkem proměnlivé. Nejčastěji se maximální teploty pohybovaly od 20–25 °C. Nejtepleji bylo v sobotu, kdy se maxima dostala místy i nad 30 °C. Noční teploty vzduchu byly nejčastěji mezi 12–15 °C, chladnější noc byla ve středu a čtvrtek, kdy klesla i pod hranici 10 °C. Větrněji bylo počátkem týdne, poté vítr zeslábl a silnější byl jen lokálně během bouřek.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.

21. června 2020 / 25. týden

předchozí další stáhnout zavřít