Odhadované dopady sucha na výnos hlavních plodin
- nejsou data
- bez vlivu sucha
- sucho ovlivnilo porosty, ztráta výnosů do 10 %
- střední poškození suchem, ztráta výnosů 10 - 30 %
- těžké poškození suchem, ztráta výnosů 30 - 40 %
- extrémní poškození suchem, ztráta výnosů nad 40%
- bez vlivu sucha
- sucho bez vlivu na výnos
- sucho snižuje výnos
- sucho zásadně snižuje výnos
- ječmen, pšenice, řepka
- cukrovka, brambory
- kukuřice
- ovocné stromy
- vinná réva
Mapa počtu reportérov z jednotlivých okresov za posledné hlásenia dopadov na poľnohospodárstvo:
INFORMÁCIE Z JEDNOTLIVÝCH OKRESOV OD NAŠICH REPORTÉROV (neodrážajú stav v celom okrese, ale popisujú situáciu vo vybraných katastroch):
Zvolen: „Za minulý týždeň napršalo 1,5 mm zrážok.“
Tvrdošín: „Uplynulý týždeň neboli žiadne zrážky. Prvé ranné mrazíky spôsobujú primrznutie hornej vrstvy zeme v cca 2-3cm.“
Sabinov : „Za 47. týždeň sme mali 3,1 mm zrážok. Aj keď sa stav pôdy zlepšil, stále je pôda vplyvom predchádzajúcich zrážok zamokrená.“
Dunajská Streda: „V predchádzajúcom týždni pokračovalo typické novembrové počasie aj s menšími zrážkami v celkovom úhrne 3 mm.“
Vranov nad Topľou: „Uplynulý týždeň napršalo 1,1 mm zrážok a to z mrholenia a hmly. Stále pretrváva sychravé a inverzné počasie.“
Humenné: „Množstvo zrážok 0,7 mm.“
Piešťany: „Spadlo 2,5 mm, ale je už veľmi chladno a prvé mrazy vyťahujú vlahu na povrch, takže je stále dosť vlhko.“
Púchov: „Za 47. týždeň: 2 mm zrážok, priemerné denné teploty okolo 6°C, jeden deň s priemernou teplotou -1,4°C, prízemné teploty klesali až do -8,4°C. Premŕza povrchová vrstva pôdy.“
Komárno: „47. týždeň napršalo 2,3 mm. Pekné slnečné dni sa striedali s horšími zamračenými, hmlistými dňami. Pôdy pomaly vysychajú.“
Myjava: „Zrážky 4,5 mm. Začalo mrznúť.“
Partizánske: „Za posledný týždeň spadlo 2 mm zrážok.“
Piešťany: „Zrážky boli za hodnotené obdobie namerané 1,6 mm.“
Nové Zámky: „Množstvo zrážok v 47.týždni - 2,4 mm.“
Zvolen: „Napršalo cca 1,5 mm. Pôda pri orbe blatistá, taká na jeseň nebola pekných pár rokov.“
Nové Mesto nad Váhom: „Ani v hodnotenom období zrážky neprestali, spadlo 8,4 mm, v novembri zatiaľ 30,6 mm, čo je podstatne menej než v minulých jesenných a letných mesiacoch. Krajina Bielych Karpát je pred zimou nasýtená vodou, ako už dávno nebola, čo je dobrý predpoklad pre budúcu úrodu ovocia.“
Bratislava: „Stav sucha sa výraznejšie nezmenil. Na konci týždňa sa pridali silnejšie mrazy.“
Prievidza: „47 týždeň zrážky 1,7 mm. Teplota sa pohybovala v rozmedzí -5,2 až +10,2°C. Vrch pôdy sa pomaly presúšal najmä na svahoch. Pol týždňa prevládalo inverzné a hmlisté počasie.“
Lučenec: „Prvá 1/2 47. týždňa zamračené a hmlisté počasie s rozsahom teplôt od -0°C do +9°C. Zrážky zaznamenané z mrholenia dňa 19. novembra = 1,8 mm. Koniec týždňa - zmena vzduchových hmôt. takmer jasno, teplota od -6°C do +6°C.“
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
8. 4. 2024
Pavel Zahradníček na ČT24
Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).
-
4. 4. 2024
Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody
Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.
Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.
Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.
Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.