Odhadované dopady sucha na výnos hlavních plodin


  • nejsou data
  • bez vlivu sucha
  • sucho ovlivnilo porosty, ztráta výnosů do 10 %
  • střední poškození suchem, ztráta výnosů 10 - 30 %
  • těžké poškození suchem, ztráta výnosů 30 - 40 %
  • extrémní poškození suchem, ztráta výnosů nad 40%
  • bez vlivu sucha
  • sucho bez vlivu na výnos
  • sucho snižuje výnos
  • sucho zásadně snižuje výnos
  • ječmen, pšenice, řepka
  • cukrovka, brambory
  • kukuřice
  • ovocné stromy
  • vinná réva

Mapa počtu reportérov z jednotlivých okresov za posledné hlásenia dopadov na poľnohospodárstvo:

 

INFORMÁCIE Z JEDNOTLIVÝCH OKRESOV OD NAŠICH REPORTÉROV (neodrážajú stav v celom okrese, ale popisujú situáciu vo vybraných katastroch):

Zvolen: „Za minulý týždeň napršalo 1,5 mm zrážok.“

Tvrdošín: „Uplynulý týždeň neboli žiadne zrážky. Prvé ranné mrazíky spôsobujú primrznutie hornej vrstvy zeme v cca 2-3cm.“

Sabinov : „Za 47. týždeň sme mali 3,1 mm zrážok. Aj keď sa stav pôdy zlepšil, stále je pôda vplyvom predchádzajúcich zrážok zamokrená.“

Dunajská Streda: „V predchádzajúcom týždni pokračovalo typické novembrové počasie aj s menšími zrážkami v celkovom úhrne 3 mm.“

Vranov nad Topľou: „Uplynulý týždeň napršalo 1,1 mm zrážok a to z mrholenia a hmly. Stále pretrváva sychravé a inverzné počasie.“

Humenné: „Množstvo zrážok 0,7 mm.“

Piešťany: „Spadlo 2,5 mm, ale je už veľmi chladno a prvé mrazy vyťahujú vlahu na povrch, takže je stále dosť vlhko.“

Púchov: „Za 47. týždeň: 2 mm zrážok, priemerné denné teploty okolo 6°C, jeden deň s priemernou teplotou -1,4°C, prízemné teploty klesali až do -8,4°C. Premŕza povrchová vrstva pôdy.“

Komárno: „47. týždeň napršalo 2,3 mm. Pekné slnečné dni sa striedali s horšími zamračenými, hmlistými dňami. Pôdy pomaly vysychajú.“

Myjava: „Zrážky 4,5 mm. Začalo mrznúť.“

Partizánske: „Za posledný týždeň spadlo 2 mm zrážok.“

Piešťany: „Zrážky boli za hodnotené obdobie namerané 1,6 mm.“

Nové Zámky: „Množstvo zrážok v 47.týždni - 2,4 mm.“

Zvolen: „Napršalo cca 1,5 mm. Pôda pri orbe blatistá, taká na jeseň nebola pekných pár rokov.“

Nové Mesto nad Váhom: „Ani v hodnotenom období zrážky neprestali, spadlo 8,4 mm, v novembri zatiaľ 30,6 mm, čo je podstatne menej než v minulých jesenných a letných mesiacoch.  Krajina Bielych Karpát je pred zimou nasýtená vodou, ako už dávno nebola, čo je dobrý predpoklad pre budúcu úrodu ovocia.“  

Bratislava: „Stav sucha sa výraznejšie nezmenil. Na konci týždňa sa pridali silnejšie mrazy.“

Prievidza: „47 týždeň zrážky 1,7 mm. Teplota sa pohybovala v rozmedzí -5,2 až +10,2°C. Vrch pôdy sa pomaly presúšal najmä na svahoch. Pol týždňa prevládalo inverzné a hmlisté počasie.“

Lučenec: „Prvá 1/2 47. týždňa zamračené a hmlisté počasie s rozsahom teplôt od -0°C do +9°C. Zrážky zaznamenané z mrholenia dňa 19. novembra = 1,8 mm. Koniec týždňa - zmena vzduchových hmôt. takmer jasno, teplota od -6°C do +6°C.“

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.

12. listopadu 2020 / 46. týden

předchozí další stáhnout zavřít