12. červenec 2020

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (5.7 – 11.7.2020) nejvíce srážek bylo spjato se studenou frontou ovlivňující naše území v pátek a sobotu. Rozložení srážek bylo prakticky stejné, jako v předchozím týdnu. Nejvíce jich spadlo v pásu od Šumavy po Jeseníky. Zde byly úhrny okolo 30-50 mm za týden. Na východě Moravy spadlo jen do 20 mm a tradičně na západě Čech byly úhrny jen do 10 mm. Teploty vzduchu byly opět jako na houpačce. Neteplejším dnem byl pátek s maximy i přes 33 °C. Naopak v úterý byly denní teploty jen okolo 20 °C. Noční teploty byly nízké také v úterý a ve středu a to často pod hranicí 10 °C.
Druhý týden po sobě spadlo větší množství srážek na stejném místě a to v pásu od Šumavy po Jeseníky. Vydatnější srážky se stále vyhýbaly oblasti severozápadních Čech.

Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm): V povrchové vrstvě půdy nepozorujeme na většině území ČR výskyt sucha. Výjimkou jsou drobné oblasti v západních Čechách a oblast Jeseníků, kde se znovu objevuje počínající sucho.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm): V hlubší vrstvě pozorujeme přetrvávající problém v severozápadní části Čech, především v Ústeckém kraji a v severozápadní části kraje Středočeského. Dále lokálně přetrvává problém na Plzeňsku, Olomoucku, Krnovsku a také v Krkonoších.
Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce je malá pravděpodobnost dosycení půdního profilu především v místech, která jsou zmíněna výše.

Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se v souhrnu oproti předchozímu týdnu mírně zhoršil. V povrchové vrstvě (0–40 cm) aktuálně pozorujeme deficit na téměř celé západní polovině republiky.
Stav deficitu v hlubší vrstvě (40–100 cm) se od minulého týdne nijak výrazně nezměnil. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních Čech, Plzeňska, v okolí Prahy, v Krkonoších, na Třeboňsku, v okolí Brna, na jižní Moravě, na Hané a na Krnovsku. Zbytek území vykazuje kladnou odchylku.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Co se týče vodnosti je republika rozdělená na pomyslné dvě části tokem Vltavy. Zatímco západně od ní je na vodních tocích normální stav případně podnormální vodnost, tak východně od toku převažuje výrazně nadnormální či nadnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 12. 07. vyskytuje deficit zhruba na 23 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 64 % území je kladná odchylka o více jak 5 mm, na 8 % území je kladná odchylka o více jak 40 mm.

Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem zhoršilo.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Oblast Čech vykazuje menší relativní nasycení než Morava a Slezsko. Nejhorší situaci aktuálně pozorujeme v oblasti Poohří a na Plzeňsku a dále také na jihu Moravy.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá na severozápadě a západě Čech a na jižní Moravě. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách.

Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky horší kondice vegetace v květnu především na Moravě, v severních Čechách a v Karlovarském kraji. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu března a dubna. Nyní po příchozích srážkách došlo opět ke zlepšení stavu vegetace. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází více např. www.fenofaze.cz.
Ve srovnání s minulým týdnem došlo v podstatě na celém území ČR ke zlepšení kondice vegetace.
Podle aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) by mohlo dojít k propadu výnosů u jarního ječmene, zatímco u řepky a pšenice ozimé nejsou propady v podstatě až na výjimky očekávány.

Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 05. 07. Zprávy 277 zpravodajů ze 72 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin.
Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky, u ovocných stromů. Záleží však na oblasti, kde se zpravodajové nacházejí.
Dva okresy hlásí extrémní poškození tedy snížení výnosů o více jak 40 % a ze čtyř okresů je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %. Dále cca čtvrtina okresů hlásí střední poškození suchem porostů, což znamená ztráty mezi 10–30 % na výnosech. 24 okresů čeká ztráty na výnosech do 10 %.
Suchý březen a duben způsobil na řadě míst zasychání odnoží či schnutí celých rostlin. Deštivý květen a červen většinou situaci dokázal zachránit, ale jsou místa, kde bylo již pozdě. Nyní se na mnoha místech vyskytuje přemokření a někteří zemědělci mají problém dostat se s technikou na pole.
Prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, potvrzují i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.vynosy-plodin.cz.

Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 28. 06. V českobudějovickém okrese jsou sledovány počínající projevy sucha, v ostatních devíti hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha.

Situace ve střední Evropě: INDEX PŮDNÍ VLÁHY se oproti předcházejícímu týdnu nijak zásadně nezměnil. Na jihozápadě území pozorujeme mírné zhoršení situace. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v Itálii, na pobřeží Černého a Jaderského moře. V České republice je sledována nižší půdní vláha v Polabí, Poodří a také na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje.
Oproti předcházejícímu týdnu došlo na převážné většině sledovaného území k výraznému zlepšení KONDICE VEGETACE. Horší než obvyklý stav přetrvává spíše ve východní části Rumunska a na jihovýchodě Ukrajiny. Dále pak také na německo-polském pohraničí, v západním Německu, Beneluxu a na severozápadě Francie.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území vlhkosti půdy v orniční vrstvě, ale i v hlubších vrstvách spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 6 % stanic, v 10 až 50 cm je na 8 % stanic a v 50-100 cm na 17 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 32 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 24 % stanic a v 50-100 cm na 21 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na Vysočině, nižší především v nížinách v severních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (5.7 – 11.7.2020) nejvíce srážek bylo spjato se studenou frontou ovlivňující naše území v pátek a sobotu. Rozložení srážek bylo prakticky stejné, jako v předchozím týdnu. Nejvíce jich spadlo v pásu od Šumavy po Jeseníky. Zde byly úhrny okolo 30-50 mm za týden. Na východě Moravy spadlo jen do 20 mm a tradičně na západě Čech byly úhrny jen do 10 mm. Teploty vzduchu byly opět jako na houpačce. Neteplejším dnem byl pátek s maximy i přes 33 °C. Naopak v úterý byly denní teploty jen okolo 20 °C. Noční teploty byly nízké také v úterý a ve středu a to často pod hranicí 10 °C. Větrnější počasí bylo v neděli, pondělí a pátek.

Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 13.7.2020) nás ovlivní nejdříve studená fronta ve středu a následná výšková tlaková níže. Proto očekáváme od středu do pátku deštivější počasí. Nejčastěji v dalších 10 dne naprší mezi 15-25 mm. I v dalších dnech nečekáme příliš extrémní teploty vzduchu. Většinou se budou pohybovat mezi 20-25 °C. Intenzita sucha se nebude příliš měnit a očekáváme i nadále v dalších 10 dnech většinou normální stav, pouze na severozápadě republiky bude sucho pokračovat v hlubších vrstvách. Relativní vlhkost půdy ve svrchní vrstvě se bude dostávat pod 50 % hlavně v Čechách a na jižní Moravě. V hlubších vrstvách naopak bude mít většina území relativní půdní vlhkosti na 70 % a více.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 29. července se předpokládá, že teploty budou do 19. července podprůměrné, poté se dostanou na obvyklé hodnoty. Po 22. červenci panuje ale mezi jednotlivými modelovými vývoji velký rozdíl a znamená to, že se ještě bude předpověď pravděpodobně několikrát měnit. Druhá polovina července by mohla být srážkově chudší.
Druhý týden po sobě spadlo větší množství srážek na stejném místě a to v pásu od Šumavy po Jeseníky. Vydatnější srážky se stále vyhýbaly oblasti severozápadních Čech.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech slabě podprůměrné a je očekáváno střídání teplejších a chladnějších období. Srážkově by v ČR mělo být toto období průměrné až mírně podprůměrné.
Do začátku července je cca 70–90% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na východě území České republiky vč. pásu od Šumavy po Jeseníky. Krušnohoří, oblast severozápadně od Prahy, Plzeňsko, Krkonoše však takto příznivou prognózu nemají. Zde jsou vypočítány pravděpodobnosti na dosycení půdního profilu do cca 10–50 %. Do začátku září je přibližně 30–50% pravděpodobnost, že se dosytí právě zmíněné oblasti. Deficit v severozápadních Čechách přetrvá s velkou pravděpodobností do konce roku, pravděpodobnost pro dosycení je nyní cca 30–50 %. Na zbytku území je pak za toto časové období zhruba 50–70% pravděpodobnost dosycení půdního profilu.

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.