17. listopad 2019

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (10.11. -16.11.2019) byla Česká republika hlavně pod vlivem frontálního rozhraní. Nejvíce pršelo v úterý a ve středu. Srážky byly zaznamenány v celé republice. Srážky byly rozděleny prakticky dálnicí D1, kdy severně od ní bylo nejčastěji naměřeno mezi 20-30 mm/týden. V jižní polovině pak okolo 10-15 mm/týden. Nejméně srážek spadlo na západním okraji republiky a to do 5 mm/týden. Až do pátku bylo spíše chladněji s denními maximy okolo 5 °C. Díky frontálnímu rozhraní byly výrazné rozdíly mezi Čechy a Moravou. Na západě republiky byly teploty lehce nad bodem mrazu a na východě i okolo 10 °C. V pátek se pak v celé republice oteplilo a maxima často stoupala nad hranici 10 °C. Noční a ranní teploty vzduchu se většinou pohybovaly okolo bodu mrazu. Vítr výrazně zesílil v pátek a v sobotu, jinak se držely průměrné denní rychlosti pod 2 m/s.
V tomto týdnu nečekáme příliš velké srážkové úhrny, i když déšť se objeví. Často nás bude doprovázet i zatažená či oblačná obloha. Naopak teploty vzduchu mají být až po počátku prosince nadprůměrné. Půdní vlhkost se příliš měnit nebude.

Aktuální intenzita sucha: INTENZITU SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden spíše snížila. Aktuálně se sucho vyskytuje v jihozápadních a západních Čechách.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se mírně zlepšila. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v severních Čechách, Poohří, Polabí a v pásu táhnoucí se od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory. Oblast Čech je zasažena mnohem více než Morava a Slezsko.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 29 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy, Třeboňska a Strakonicka. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj moc optimisticky.

Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu zlepšil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu sledujeme v povrchové vrstvě (0–40 cm), kde se stav mírně zlepšil především na Moravě a ve Slezsku a poté západně od Prahy. V jihozápadních a západních Čechách se stav zhoršil.
V hlubší vrstvě (0–100 cm) nedošlo k žádné významné změně. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti Krkonoš a Jizerský hor, Šumavy a také Třeboňska byť se zde stav mírně zlepšil. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Normální stav je sledován na jihovýchodě České republiky a převážné také v Polabí. V jihozápadní části republiky, v severních Čechách a na střední Moravě sledujeme podnormální vodnost. V podhůří Šumavy a na Znojemsku je sledována kategorie „sucho“.
V celém profilu do 1 m se k 17. 11. vyskytuje deficit zhruba na 52 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 30 % území je deficit nejméně 20 mm.

Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zlepšilo. V hlubších vrstvách hodnoty spíše stagnovaly. Situace zůstává nadále nepříznivá v Podkrušnohoří a v oblasti středního toku Vltavy.. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Horské oblasti v Čechách jsou nasyceny relativně dobře. Nejhorší stav sledujeme v oblasti západně od Prahy a jižních Čechách.
Situace v celém profilu (0-100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 97 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 3 % území.

Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzoval i vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Srážky v průběhu května a návrat vyšších teplot vedl ke zlepšení stavu vegetace. Nicméně vysoké teploty v červnu a první polovině července s propadem zásoby vody v půdě se začaly výrazně podepisovat i na kondici vegetace a nyní mapové odhady korespondují velmi dobře i s hlášeními našich respondentů. Deštivější počasí a obvyklé teploty pro druhou polovinu července a srpna zapříčinily postupné zlepšování kondice. Nyní sledujeme na většině území lepší kondici vegetace. Oproti minulému týdnu došlo ke zhoršení kondice.

Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 10. 11. Zprávy 256 zpravodajů ze 66 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Na polích se dokončují podzimní práce, na mnoha místech je hlášen opět vzrůstající tlak hrabošů a vzrůstající sucho. Největší dopady sucha jsou zpravodaji hlášeny v Čechách, kde 6 okresů hlásí extrémní poškození suchem, na Moravě je hlášen jeden. Těžké poškození suchem hlásí Čechy a Slezsko

Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 10. 11. Okres Klatovy hlásí počínající projevy sucha. Největší vliv suchem hlásí okres Vyškov a Znojmo, v jihlavském, přerovském a frýdecko-místeckém okrese nesledují projevy sucha.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo vlivem srážek k růstu vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 4 % stanic, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 22 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 40 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 9 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě, nižší především v nížinách na jižní Moravě a v jižních a středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (10.11. -16.11.2019) byla Česká republika hlavně pod vlivem frontálního rozhraní. Nejvíce pršelo v úterý a ve středu. Srážky byly zaznamenány v celé republice. Srážky byly rozděleny prakticky dálnicí D1, kdy severně od ní bylo nejčastěji naměřeno mezi 20-30 mm/týden. V jižní polovině pak okolo 10-15 mm/týden. Nejméně srážek spadlo na západním okraji republiky a to do 5 mm/týden. Až do pátku bylo spíše chladněji s denními maximy okolo 5 °C. Díky frontálnímu rozhraní byly výrazné rozdíly mezi Čechy a Moravou. Na západě republiky byly teploty lehce nad bodem mrazu a na východě i okolo 10 °C. V pátek se pak v celé republice oteplilo a maxima často stoupala nad hranici 10 °C. Noční a ranní teploty vzduchu se většinou pohybovaly okolo bodu mrazu. Vítr výrazně zesílil v pátek a v sobotu, jinak se držely průměrné denní rychlosti pod 2 m/s.

Předpověď a prognóza sucha: V následujícím hodnotícím období budeme pod vlivem frontálního rozhraní. Nejvíce srážek spadlo dneska v pondělí 18.11.2019 a pak čekáme další déšť ve středu a ve čtvrtek. Do začátku příštího týdne se předpokládají srážkové úhrny mezi 5-10 mm, místy do 15 mm. Celkově bude ale srážek málo. Teploty vzduchu budou spíše vyrovnané se slabým klesajícím trendem. Do pátku čekáme maxima většinou okolo 10°C, poté budou klesat k 8°C. Noci nebudou většinou příliš chladné (s pár výjimkami). Teploty budou klesat k 5-7°C. Půdní nasycení vláhou se nebude prakticky měnit. Bude pouze docházek k velmi malému zhoršení v oblasti jižních Čech a to více v hlubších vrstvách. Půda bude prakticky celá nasycena stále v horských oblastech a také v některých místech vysočiny. Naopak nejméně půdní vláhy bude přetrvávat na Rakovnicku a Znojemsku.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 4 prosince, se předpokládá, že teploty vzduchu budou v celém období teplotně nadprůměrné a to zhruba o 4°C. Předpověď se dá stabilní zhruba do 25. listopadu, poté se již objevuje více možných variant. Srážky by se pak mohly častěji objevovat od příštího týdne, ale většinou ve formě přeháněk.
V tomto týdnu nečekáme příliš velké srážkové úhrny, i když déšť se objeví. Často nás bude doprovázet i zatažená či oblačná obloha. Naopak teploty vzduchu mají být až po počátku prosince nadprůměrné. Půdní vlhkost se příliš měnit nebude.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné až nadprůměrné. Nadprůměrné by měly být tyto dva týd¨ny, další týdny budou pravděpodobně spíše průměrné. Srážkově by v ČR měly být toto období průměrné případně slabě podprůměrné. Do začátku prosince je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území a na střední Moravě. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do konce prosince. Do února pak je jen přibližně 50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až do dubna příštího roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách,v Poohří, na Třeboňsku i podél toku Labe.

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.