2. srpen 2020

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (26.7.–1.8.2020) převládalo většinou slunečné a teplé počasí. Srážky se vyskytovaly převážně na přecházející studené frontě během úterního dne. Ty byly většinou ve formě bouřek, takže opět panují značné prostorové rozdíly. Nejvíce srážek spadlo na jihozápadě a severovýchodě republiky. Lokálně to byly úhrny přes 20 mm za týden. Na většině území republiky ale spadlo jen do 5 mm deště za týden. Před samotnou frontou vrcholil i příliv teplého vzduchu a prakticky skoro na celém území republiky s výjimkou vyšších partií přesáhly denní maxima 30 °C. Na jižní Moravě a okolo Prahy byly teploty i nad 34 °C. Po zbytek týdne pak vládly denní teploty mezi 27-30 °C. Noční teploty byly nejčastěji mezi 10-15 °C.
Nejvíce srážek spadne v pondělí a úterý, poté se vrátí letní horké a suché počasí. Současné srážky a aktuální zásoba vody v půdě by nám měli toto období pomoci přečkat bez dramatické změny.

Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se v minulém týdnu prohloubila a rozšířila hlavně v Čechách. Mírné až výjimečné sucho převažuje v severozápadních Čechách a v Krkonoších. Na zbytku zasaženého území převažuje počínající sucho.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se v minulém týdnu rozšířila. V této vrstvě pozorujeme přetrvávající problém v severozápadní části Čech, především v Ústeckém kraji a v severozápadní části kraje Středočeského. Dále lokálně přetrvává problém v okolí Prahy, na Plzeňsku, Českolipsku, Karlovarsku a také v Krkonoších.
Aktuálně sucho se vyskytuje cca na 33 % území České republiky, co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce je malá pravděpodobnost dosycení půdního profilu především v místech, která jsou zmíněna výše.

Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se již několikátý týden pomalu rozšiřuje na území České republiky. V povrchové vrstvě už nemůžeme říct, že je území rozděleno na dvě oblasti– s kladným deficitem a záporným. Nyní povrchové vrstvě (0–40 cm) převažuje na většině území deficit. Morava a její jihovýchodní část má nyní stav nejlepší.
Stav deficitu v hlubší vrstvě (40–100 cm) se od minulého týdne nijak výrazně prostorově nezměnil. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních Čech, Plzeňska, v okolí Prahy, v Krkonoších a na Hané. Zbytek území vykazuje kladnou odchylku.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚhttp://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho#. Co se týče vodnosti, převažuje na našem území normální až podnormální vodnost. K oblastem, kde je stav podnormální, patří například Krkonoše, Krušné hory, Šumava a jejich podhůří, poté také vodní tok Morava.
V celém profilu do 1 m se k 02. 08. vyskytuje deficit zhruba na 59 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 34 % území je záporná odchylka o více jak 20 mm, na 6 % území je záporná odchylka o více jak 40 mm.

Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem zhoršilo.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Oblast Čech vykazuje menší relativní nasycení než Morava a Slezsko. Nejhorší situaci aktuálně pozorujeme v oblasti Poohří, ve středních Čechách, na Plzeňsku, Písecku a dále také na jihu Moravy. V oblasti České tabule je velká část území pod bodem snížené dostupnosti, místy se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá na severozápadě a západě Čech a na jižní Moravě. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují v pásu od jižních Čech přes Vysočinu až po Jeseníky a poté na východní Moravě.

Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky horší kondice vegetace v květnu především na Moravě, v severních Čechách a v Karlovarském kraji. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu března a dubna. Po příchozích srážkách v průběhu května, června i července došlo opět ke zlepšování stavu kondice vegetace. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází více např. www.fenofaze.cz.
V současné době je na většině území kondice vegetace ve velmi dobrém stavu. Jedinou výjimkou jsou severozápadní Čechy, kde je horší stav vegetace, než je pro tuto dobu typické.
Podle aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) by mohlo dojít k propadu výnosů u jarního ječmene, zatímco u řepky a pšenice ozimé nejsou propady v podstatě až na výjimky očekávány.

Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 26. 07. Zprávy 277 zpravodajů ze 70 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin.
Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky, u ovocných stromů. Záleží však na oblasti, kde se zpravodajové nacházejí.
Všeobecně se větší ztráty čekají na severozápadě Čech a na jihovýchodní Moravě.Tři okresy (Louny, Most, Ústí nad Labem) hlásí extrémní poškození tedy snížení výnosů o více jak 40 % a ze čtyř okresů je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %. Dále cca 19 okresů hlásí střední poškození suchem porostů, což znamená ztráty mezi 10–30 % na výnosech. 22 okresů čeká ztráty na výnosech do 10 %. Prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, potvrzují i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.vynosy-plodin.cz.

V současné době probíhají žně a v některých místech je stále složité dostat se s technikou na pole. Aktuální deště ohrožují kvalitu sklízených plodin. Severozápadní Čechy hlásí velký výskyt hrabošů. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.

Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 26. 07. V tachovském okrese jsou sledovány počínající projevy sucha. V dalších 11 hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny

Situace ve střední Evropě: INDEX PŮDNÍ VLÁHY se oproti předcházejícímu týdnu nepatrně snížil. V Podunají sledujeme mírné zlepšení situace. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme i nadále v Itálii, na pobřeží Černého a Jaderského moře, ve Francii a v Sasku. V České republice je sledována nižší půdní vláha v Polabí a Poohří. Naopak v jižních Čechách a Beskydech je sledována nejvyšší půdní vláha v ČR.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu především na severozápadě Čech a na jižní Moravě pokračoval pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 15 % stanic, v 10 až 50 cm je na 12 % stanic a v 50-100 cm na 17 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 11 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 20 % stanic a v 50-100 cm na 21 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na Vysočině, nižší především v nížinách v severozápadní části Čech a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (26.7.–1.8.2020) převládalo většinou slunečné a teplé počasí. Srážky se vyskytovaly převážně na přecházející studené frontě během úterního dne. Ty byly většinou ve formě bouřek, takže opět panují značné prostorové rozdíly. Nejvíce srážek spadlo na jihozápadě a severovýchodě republiky. Lokálně to byly úhrny přes 20 mm za týden. Na většině území republiky ale spadlo jen do 5 mm deště za týden. Před samotnou frontou vrcholil i příliv teplého vzduchu a prakticky skoro na celém území republiky s výjimkou vyšších partií přesáhly denní maxima 30 °C. Na jižní Moravě a okolo Prahy byly teploty i nad 34 °C. Po zbytek týdne pak vládly denní teploty mezi 27-30 °C. Noční teploty byly nejčastěji mezi 10-15 °C, v druhé polovině týdne se blížily častěji k té spodní hranici. Denní průměrné rychlosti větru byly nízké a to mezi 1-2 m/s. Výjimkou bylo úterý, kdy na frontu byly vázány i vyšší rychlosti.

Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 3.8.2020) nás ovlivní nejvíce studená fronta z počátku týdne. Ta by měla mít od středy už menší vliv a naopak se začne prosazovat tlaková výše, která k nám opět vrátí letní počasí. Drtivá většina srážek tedy spadne v pondělí a úterý. Další déšť by se mohl dostavit počátkem následujícího týdne, ale v menším množství. V následujících 10 dnech čekáme tedy úhrny mezi 30-60 mm. Méně pršet by mělo opět na severozápadě republiky, kde čekáme jen do 20 mm za 10 dnů. V první polovině týdne bude díky studené frontě celkem chladno a maxima se budou pohybovat mezi 15-20 °C. Poté se začne oteplovat a od pátku by měly šplhat teploty opět k hranici 30°C. Republika bude stále zůstávat rozdělena s ohledem na půdní vlhkost. V celém profilu 0-100 cm bude relativní půdní vlhkost nejnižší na západě a severozápadě republiky, kde spadne pod 40 %. Ve svrchní vrstvě se díky srážkám sice přechodně zlepší stav i na severozápadě republiky, ale s návratem vysokých teplot se opět tato vrstva rychle v této oblasti vysuší. Celkově v republice se nebude v dalších 10 dnech situace dramaticky zhoršovat a sníženou půdní vlhkost budeme pozorovat jen do 10 % území republiky.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 19. srpna se předpokládá, že teploty vzduchu budou od čtvrtka se dostávat nad dlouhodobý průměr a to zhruba o 2°C. Ke konci období se ochladí na dlouhodobé hodnoty. Po celou dobu by mělo spadnout nejvíce srážek toto pondělí a úterý, po zbytek by mělo převládat sušší počasí.
Nejvíce srážek spadne v pondělí a úterý, poté se vrátí letní horké a suché počasí. Současné srážky a aktuální zásoba vody v půdě by nám měli toto období pomoci přečkat bez dramatické změny.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné až slabě nadprůměrné. První dva týdny by měly být mírně nadprůměrné, poté lehce podprůměrné. Srážkově by v ČR mělo být toto období průměrné.
Do konce srpna je cca 50–90% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na východě území České republiky vč. pásu od Šumavy po Jeseníky.
Krušnohoří, Poohří, okolí Prahy, Plzeňsko, Krkonoše však takto příznivou prognózu nemají. Zde jsou vypočítány pravděpodobnosti na dosycení půdního profilu do cca 10–50 %. Do konce září je přibližně 30–50% pravděpodobnost, že se dosytí právě zmíněné oblasti. Deficit v severozápadních Čechách přetrvá s velkou pravděpodobností do konce roku, pravděpodobnost pro dosycení je nyní cca 30–50 %. Na zbytku území je pak za toto časové období zhruba 50–70% pravděpodobnost dosycení půdního profilu.

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.

2. srpen 2020

stáhnout zavřít
2. srpen 2020