24. únor 2019

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (17.2. – 23.2.2019) sice přes nás přecházely frontální systémy, ale jak slibovaly modely, tak z nich příliš nepršelo a naopak jsme zažívaly spíše krásné jarní dny. Prakticky všechny srážky spadly během čtvrtečního dne. Na většině území republiky napršelo jen 1-3 mm/týden. Pouze na horách byly naměřeny úhrny nad 20 mm/týden.
Po suchém únoru se předpokládá i začátek března bez významných srážek a stále s vyššími teplotami. To povede k rozšíření sucha v povrchové vrstvě a i v hlubších vrstvách. Po klidnější zimě dochází k prvnímu velkému posunu v rozšíření sucha.

Aktuální intenzita sucha: IIntenzita sucha v povrchové vrstvě (0-40 cm) se i nadále horší. Sucho v povrchové vrstvě se začíná rozšiřovat. Nachází se v malých enklávách na Moravě, ve Slezsku v jihozápadních Čechách a poté v severních Čechách. Zatímco v těchto oblastech se jedná o počínající sucho, v oblasti Podyjí a v severních Čechách začíná být již i „výrazné sucho“.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) zůstává i nadále velmi vysoká a opět se začíná prohlubovat. Nejvyšší kategorie, extrémní sucho, zůstává i nadále v oblasti povodí Labe a také na jihovýchodní Moravě a ve Slezsku. Další oblasti sucha jsou v Podkrušnohoří a na Plzeňsku.
V minulém týdnu došlo ke zhoršení stavu intenzity sucha, sucho je pozorováno zhruba na 23 % území, oproti minulému týdnu se sucho rozšířilo o 3 %. Na 3 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné, což je téměř stejný údaj oproti předchozímu týdnu.
I nadále platí, že se jedná o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima patří dlouhodobě mezi období, která jsou na srážky spíše chudší.

Deficit: V hlubší vrstvě deficit půdní vláhy i nadále zasahuje většinu území. V minulém týdnu došlo k zhoršení deficitu především v povrchové vrstvě, avšak celkově je situace nejlepší od loňského jara. Platí, že aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Ostatně to napovídají i mapy kumulovaného stresu. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků je prozatím sledována nadnormální až výrazně nadnormální vodnost. Výrazně nadnormální vodnost je sledována na tocích na Vysočině a v Jihočeském kraji. Nadnormální vodnost je sledována v severních Čechách a na severní Moravě a ve Slezsku. Normální vodnost je sledována v Plzeňském a Jihomoravském kraji.
V celém profilu do 1 m se k 24.2. vyskytuje deficit na více než 31 % území ČR což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 20 % území je deficit nejméně 20 mm, na 6 % pak deficit nejméně 40 mm a na 1 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.

Dopady na zemědělství: Zprávy 253 zpravodajů z 68 okresů, které postihují 728 katastrů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu ozimů a zejména řepky. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Hlášeny jsou také projevy sucha u ovocných stromů a vinné révy.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu vlhkosti půdy mírně klesaly v polohách s chybějící sněhovou pokrývkou v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 8 % stanic, v 10 až 50 cm je na 17 % stanic a v 50-100 cm na 29 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 24 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu a východě Čech, nižší především v nížinách v severních a středních Čechách a na střední a jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (17.2. – 23.2.2019) sice přes nás přecházely frontální systémy, ale jak slibovaly modely, tak z nich příliš nepršelo a naopak jsme zažívaly spíše krásné jarní dny. Prakticky všechny srážky spadly během čtvrtečního dne. Na většině území republiky napršelo jen 1-3 mm/týden. Pouze na horách byly naměřeny úhrny nad 20 mm/týden. Tepleji bylo hlavně v první polovině týdne, kdy maxima šplhala i nad hranici 15 °C. Poté se začalo postupně ochlazovat, ale k výraznějšímu skoku dolů došlo v sobotu, kdy přes den bylo jen do 3 °C. Díky většinou jasné obloze během noci klesaly minima k -3 °C. V sobotu padly teploty dokonce k -10 °C. Vítr byl zpočátku týdne slabý, poté začal postupně růst a nejvyšší rychlost větru byly zaznamenány v pátek.

Situace ve střední Evropě: Na většině sledovaného území je index půdní velmi dobrý. V jižní části sledovaného území je však index zhoršen. V severovýchodní části se stav oproti minulému týdnu zlepšil. Aktuálně se vyskytující sněhová pokrývka zhoršuje v některých oblastech vypovídací schopnost mikrovlnného radaru.

Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (25.2-5.3.2019) bude většinou krásné jarní počasí, které se začne od pátku postupně částečně kazit a začnou se objevovat i srážky. Ty zatím podle předpovědí nebudou příliš intenzivní. Do konce týdne by tedy mělo spadnout opět jen pár mm srážek, nejčastěji do 5 mm, lokálně pak do 10 mm. Více srážek by pak mělo spadnout až počátkem dalšího týdne, ale i tak se na 14 dní dopředu počítá, že spadne do 20 mm, někde dokonce stále pod 10 mm/14 dní. Do čtvrtka včetně budou teploty na současné období dosti vysoké a to přes 15 °C. V pátek se přechodně ochladí, ale stále na maxima okolo 6-10 °C. V noci budou teploty často mezi 0-3 °C, takže nečekáme zásadní mrazy. Díky současnému delšímu období bez významných srážek, které bude i nadále pokračovat, tak nám dojde už k výraznějšímu rozšíření sucha na území republiky. Začne se sucho pozorovat již masivněji v povrchové vrstvě a i v hlubších vrstvách se rozšíří více oblastí s půdní vlhkostí významně nižší než je pro tento termín obvyklé.
Podle střednědobého modelu GFS, který predikuje počasí do 13. března, tak se předpokládá, že bude pokračovat prakticky po celou dobu nadprůměrné teplé počasí. To bude největší počátkem tohoto a příštího týdne. Větší nejistota v předpovědi začíná od 6. března, do té doby jsou modely celkem v souladu. Do konce období modely počítá spíše s přeháňkami, které nebudou příliš intenzivní, takže srážkové úhrny by neměly být za celé období velké.

Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech spíše nadprůměrné, zatímco srážky bude spíše nižší než je průměr. Momentálně tedy neočekáváme zásadní zlepšení. Čas na doplnění srážkového deficitu v klíčových produkčních oblastech je téměř u konce a zatímco, na velké části Moravy a v některých částech Poohří a podél toku Labe přetrvává nedostatek půdní vláhy oproti obvyklému stavu, sníh prakticky zmizel. Je zřejmé, že aktuální úroveň nasycení půdy, by při normálním průběhu srážek nepostačil v řadě regionů, zvláště těch výše jmenovaných, pro hladký průběh vegetace.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na Moravě a v Polabí. Naopak ve většině Jihočeského kraje a Vysočiny, jihu Středočeského kraje a východě Moravskoslezského kraje je situace relativně dobrá. Tyto čtyři oblasti spolu s pohraničními horami vykazují relativně příznivou prognózu. V rozsáhlé části severozápadních, západních, středních a východních Čech a na většině území Moravy a velké části Moravskoslezského kraje a částí krajů Plzeňského se setkáváme s negativní prognózou až třetí dekády března a v menším rozsahu pak do počátku třetí dubnové dekády.

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.