30. leden 2022

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (23.1. – 29.1.2022) jsme byli hlavně pod vlivem frontálního rozhraní, které oddělovalo teplejší vzduch na západě od chladnějšího na východě. O víkendu pak přes nás přecházely frontální systémy. Nejvíce srážek bylo pozorováno od čtvrtka do soboty. Celkově nešlo ale o příliš velké úhrny. V nižších nadmořských výškách většinou mezi 1-5 mm za týden, na Českomoravské vrchovině okolo 10-15 mm za týden a nejvíce v Krkonoších a to až 50 mm za týden. Srážky většinou byly dešťového charakteru. Sníh padal převážně ve čtvrtek do 2 cm nového sněhu. Maximální teploty se pohybovaly do středy včetně mezi 0-4°C. Poté se nám mírně oteplilo a denní teploty se dostávaly i nad hranici 7°C. Noční teploty naopak byly pod bodem mrazu a to do -3°C. Vítr nám během minulého týdne postupně rostl a od čtvrtka bylo počasí velice větrné.
Ani v první polovině února nečekáme žádné výraznější mrazy nebo projevy zimy. Teploty budou většinou nadprůměrné či průměrné. Západní proudění by mělo donést vláhu v podobě sněhu hlavně vyšších poloh republiky.

Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden nijak zásadně neprohloubila, změnilo se však prostorové rozložení. Silnější intenzita zůstává i nadále v Jeseníkách, v Podkrušnohoří a v Poodří. Počínající až mírné sucho je sledováno místy na jižní Moravě, v jižních Čechách, na Plzeňsku s v Polabí..
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se minulý týden téměř nezměnila. I nadále zůstává jedna větší lokalita na Jesenicku, kde je sledováno až extrémní sucho, zde probíhá mírné prohlubování sucha. Dále je sledováno počínající až výrazné sucho v menších oblastech po ČR (Královéhradecký kraj, Zlínský kraj, Ostravsko a místy v Čechách).
Aktuálně se sucho na území České republiky vyskytuje cca na 16 % území (půdní profil 0–100 cm).

Deficit: STAV PŮDNÍ VLÁHY se minulý týden mírně snížil. V povrchové vrstvě (0–40 cm) převažuje neutrální stav na většině republiky. Mírný deficit je sledován místy v Polabí, Podkrušnohoří, Poohří a v Pomoraví.
Stav půdní vláhy v hlubší vrstvě (40–100 cm) se oproti předchozímu týdnu mírně snížil, na většině území převažuje deficitní stav. V Jeseníkách je situace horší, zatímco na jižní Moravě a v okolí Prahy je stav kladný..
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ na většině území republiky převažuje stav normální vodnosti. Na Moravě se zřídka vyskytuje podnormální vodnost a v Čechách naopak místy nadnormálnmí vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 30. 01. vyskytuje deficit na cca 40 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 13 % území je záporná odchylka o více jak 20 mm, na 1 % je záporná odchylka o více jak 40 mm.

Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně snížilo na východě republiky a místy v Čechách.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Na většině území převažuje relativní nasycení na úrovni 60–100 %. Nižší stav je sledován v severozápadních Čechách, kde je stav okolo bodu snížené dostupnosti. Na většině území však převládá vysoká nasycenost.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Vyšší vlhkosti půdy jsou sledovány v pohraničních horách. Nižší stav je sledován na jihozápadní Moravě, Jesenicku, v Podkrušnohoří a v Polabí.

Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 23.01. Zprávy 186 zpravodajů z 67 okresů dokládají pozorované/očekávané dopady na výnos u sledovaných skupin plodin.
V osmi okresech jsou očekávány ztráty mezi 10–30 % a ve 21 okresech jsou hlášeny ztráty na výnosech do 10 %. Tři okresy očekávají ztrátu výnosů nad 30 %. Zbytek hlášených okresů nesleduje projevy sucha.
Co se týče vodní bilance za poslední tři měsíce, převažuje hlášený stav –„normální spíše vlhčí“ (77 % hlášen) až stav spíše sušší bez dopadů (17 % hlášení). Vrchní stav půdy je vnímán jako vlhký (38 % hlášení) až velmi vlhký (27 % hlášení).
V minulém týdnu na většině míst byly zaznamenány srážky, ať ve formě sněhu či deště. Stav půdy je na většině míst setrvalý a beze změn, krajina je ve vegetačním klidu.

Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 23. 01. V sedmi hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny,

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na větší části území mírně vzrostla vlhkost půdy ve vrstvě 0-20 cm, ve 20-100 cm byly změny vlhkosti malé. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na žádné stanici, v 10 až 50 cm je na 9 % stanic a v 50-100 cm na 8 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 47 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 25 % stanic a v 50-100 cm na 19 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především ve vyšších polohách, nižší především na Znojemsku, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (23.1. – 29.1.2022) jsme byli hlavně pod vlivem frontálního rozhraní, které oddělovalo teplejší vzduch na západě od chladnějšího na východě. O víkendu pak přes nás přecházely frontální systémy. Nejvíce srážek bylo pozorováno od čtvrtka do soboty. Celkově nešlo ale o příliš velké úhrny. V nižších nadmořských výškách většinou mezi 1-5 mm za týden, na Českomoravské vrchovině okolo 10-15 mm za týden a nejvíce v Krkonoších a to až 50 mm za týden. Srážky většinou byly dešťového charakteru. Sníh padal převážně ve čtvrtek do 2 cm nového sněhu. Maximální teploty se pohybovaly do středy včetně mezi 0-4°C. Poté se nám mírně oteplilo a denní teploty se dostávaly i nad hranici 7°C. Noční teploty naopak byly pod bodem mrazu a to do -3°C. Vítr nám během minulého týdne postupně rostl a od čtvrtka bylo počasí velice větrné. Průměrné hodinové rychlosti větru se dostávaly i nad hranici 10 m/s a nárazy nad 20 m/s

Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 31.1.2022) bude přes naši republiku přecházet od západu a severozápadu více frontálních systémů. To přinese i srážky a to jak dešťové, tak i sněhové. Méně srážek by se mělo objevit koncem týdne. Více srážek by mělo být na horách a Českomoravské vrchovině, nejméně pak na Moravě. Tam čekáme úhrny do 10 mm za týden. V Čechách to pak bude mezi 10-20 mm za týden a na Českomoravské vrchovině mezi 20-30 mm za týden. Nového sněhu v nižších nadmořských výškách napadne do 5 cm. Na Vysočině můžeme čekat okolo 20 cm a na horách až do 50 cm nového sněhu za týden. Denní teploty vzduchu budou dosahovat většinou okolo 5 °C. Noční pak klesnou k bodu mrazu. Díky očekávaným srážkám se bude půdní vlhkost dále doplňovat. Ve svrchní vrstvě by měla být nasycena prakticky všude s výjimkou Znojemska a Rakovnicka. V celém profilu do 100 cm budou nižší hodnoty zůstávat v závětrné straně Krušných hor a v nížinách na Moravě. Celkově bude míst se sníženou půdní vlhkostí za 10 dnů ještě méně, než pozorujeme nyní.
Střednědobý výhled do 16. října předpokládá teploty průměrné nebo nadprůměrné. Hlavně v období od 6-10. února lze čekat vyšší denní teploty v rozmezí 5-10°C. Poté by se měly vrátit zpátky k hranici 5°C. Noční teploty budou nejčastěji okolo bodu mrazu a nečekáme výrazné mrazivé dny ani noci. Klasické zimní počasí čekáme vesměs jen na horách a nebo v nadmořských výškách nad 700 m, kde se budou pohybovat teploty okolo bodu mrazu a západní proudění by mohlo donést potřebné množství sněhu.
Ani v první polovině února nečekáme žádné výraznější mrazy nebo projevy zimy. Teploty budou většinou nadprůměrné či průměrné. Západní proudění by mělo donést vláhu v podobě sněhu hlavně vyšších poloh republiky.

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.