31. květen 2020

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (24.5 – 1.6.2020) jsme byly pod vlivem vlhčího vzduchu a také rozsáhlé tlakové níže, která nás zasáhla v neděli, ale svým vyhodnocením spadne hlavně do příštího týdne. Vzhledem k častým přeháňkám, tak byl déšť zaznamenán na našem území každý den, ale samozřejmě šlo většinou o menší oblasti. Jednoznačně nejvíce srážek spadlo na severovýchodě republiky a to i přes 100 mm. Na zbytku republiky to bylo nejčastěji mezi 10-25 mm za týden. Nejméně napršelo obecně v nižších polohách České republiky. Teploty vzduchu byly dosti proměnlivé a záleželo hlavně na množství oblačnosti. Nejčastěji se pohybovaly denní maxima mezi 15-20 °C.
V minulém týdnu nám pokračovalo srážkově bohatší období. To bude pokračovat i v dalších 10 dnech, kde čekáme prostorově proměnlivé přeháňky a na konci týdne by mohla přijít zvlněná studená fronta s vyššími úhrny.

Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se zlepšila natolik, že zůstávají pouze menší drobné enklávy a to v Krušnohoří, v horní části toku Labe a v Jeseníkách.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se po dlouhé době trochu výrazněji zlepšila, zhruba v polovině území je počínající sucho. Výrazné až extrémní sucho se vyskytuje nadále v jižních Čechách, především na Písecku, Třeboňsku, v Karlovarském, Pardubickém, Královéhradeckém kraji a v Jeseníkách.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 65 % území České republiky, na 1 % se vyskytuje extrémní sucho. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severních Čech a v jižních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj dobře.

Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu mírně prohloubil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu nastal v povrchové vrstvě (0–40 cm), i nadále je na většině území jižní části republiky kladná odchylka. V severní polovině republiky se však deficit mírně prohloubil.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) situace spíš stagnovala. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti severozápadních Čech, Třeboňska, Plzeňska, jižní Moravy.. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně z pěti nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚhttp://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho#. Kategorie podnormální stav vodních toků je sledován na většině území ČR. Normální stav je sledován na místy na Moravě a v Krkonoších. Nadnormální stav je sledován ve Slezsku.
V celém profilu do 1 m se k 31. 05. vyskytuje deficit zhruba na 80 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 37 % území je deficit nejméně 20 mm, na 5 % území je deficit více než 40 mm.

Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zhoršilo.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Oblast Krušnohoří, povodí Labe, jižní a střední Morava má relativní nasycení půdy pod 50 %, což znamená pod bodem snížené dostupnosti. V oblastech, kde nasycení dosahuje pod 30 % lze očekávat projevy stresu suchem.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá v Podkrušnohoří, v jižních Čechách a na jižní Moravě. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách.

Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byly svědky horší kondice vegetace v květnu, především na Moravě, v severních Čechách a v Karlovarském kraji. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu března a dubna. Nyní po příchozích srážkách, došlo opět ke zlepšení stavu vegetace. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází více např. www.fenofaze.cz. Horší stav vegetace nyní sledujeme v Krušnohoří, Krkonoších a místy na Šumavě. Je nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, protože při vhodném průběhu počasí (chladnější a srážkově bohatší) mohou být negativní dopady překonány (na některých místech). Ačkoliv nastala změna charakteru počasí je potřeba počkat, zda-li byly plodiny zachráněny, a jak bude pokračovat jejich vývoj. Podle aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) by mohlo dojít k propadu výnosů u jarního ječmene a ozimé pšenice, zatímco u řepky nejsou dopady zatím výrazné.

Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 24. 05. Zprávy 375 zpravodajů ze 71 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena větší částí zpravodajů. Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky, u ovocných stromů, vinné révy a také obavy ze stavu trvalých travních porostů a zajištění píce.
Zhruba polovina okresů hlasí střední poškození suchem porostů, což znamená ztráty mezi 10–30 % na výnosech. Pět okresů hlásí extrémní poškození tedy snížení zhruba o více jak 40 % a z jedenácti okresů je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %.
Příchozí deště v posledním měsíci na většině míst pomohly, ale ne všude zachránily úrodu. Nejvíce jsou patrně zasaženy pícniny, první senáž bude na většině míst podprůměrná a panuje obava, zda-li bude dostatek krmiva pro dobytek. Negativní prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, potvrzují i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.vynosy-plodin.cz

Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 24. 05. V klatovském, opavském okrese a Brno-venkov jsou sledovány počínající projevy sucha. Okres Jihlava hlásí pokročilé projevy sucha. V dalších čtyřech hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny.

Situace ve střední Evropě: INDEX PŮDNÍ VLÁHY oproti předcházejícímu týdnu se trochu zlepšil. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v Itálii, na pobřeží Černého a Jaderského moře, jihu Rumunska a také v Maďarsku, severním Srbsku a v severním Německu. V České republice je sledována nižší půdní vláha v okolí velkých řek a na jižní Moravě je stav nejhorší.
Oproti minulému týdnu se na většině sledovaného území půdní vláha snížila.
Většina území západně od ČR se vyznačuje lepší než obvyklou kondicí vegetace a to především v Belgii, Nizozemsku, v západním Německu. Východní část, však má stav podstatně horší. Ukrajina, Bělorusko, Rumunsko, Moldavsko mají většinou horší stav vegetace než je pro toto období typické. Nicméně tento vývoj spíše odráží časný nástup jara oproti letům 2000–2018 a na vyhodnocení vlivu nedostatku vláhy si budeme muset několik týdnů počkat.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na větší části území spadlé srážky zvýšily vlhkosti půdy především v orniční vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 7 % stanic, v 10 až 50 cm je na 16 % stanic a v 50-100 cm na 15 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 25 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 15 % stanic a v 50-100 cm na 12 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a v Čechách a v úzkém pruhu ve středu Čech, nižší především v nížinách v severozápadních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (24.5 – 1.6.2020) jsme byly pod vlivem vlhčího vzduchu a také rozsáhlé tlakové níže, která nás zasáhla v neděli, ale svým vyhodnocením spadne hlavně do příštího týdne. Vzhledem k častým přeháňkám, tak byl déšť zaznamenán na našem území každý den, ale samozřejmě šlo většinou o menší oblasti. Jednoznačně nejvíce srážek spadlo na severovýchodě republiky a to i přes 100 mm. Na zbytku republiky to bylo nejčastěji mezi 10-25 mm za týden. Nejméně napršelo obecně v nižších polohách České republiky. Teploty vzduchu byly dosti proměnlivé a záleželo hlavně na množství oblačnosti. Nejčastěji se pohybovaly denní maxima mezi 15-20 °C. Noční a ranní teploty klesaly k 6-8°C. Průměrné denní rychlosti větru se dostávaly na 2-4 m/s. Větrněji bylo počátkem minulého týdne.

Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 1.6.2020) nás začnou ovlivňovat okludující fronty putující přes naše území a na přelomu týdne by nás mohla zasáhnout zvlněná studená fronta, na které by mohly vypadnout i vydatnější srážky. V následujících 10 dnech by tak mohlo napadnout nejčastěji mezi 25-40 mm. Nejméně srážek zatím dávaí modely na závětrnou stranu Krušných hor, kde je momentálně i nejméně půdní vláhy ve srovnání s obvyklým stavem. Teploty vzduchu budou celkem vyrovnané a to nejčastěji mezi 18-21°C. V noci se budou pohybovat na 8-11°C. I v následujících dnech bude pokračovat podobná situace jako nyní, kdy v povrchové vrstvě bude půdní vláha na obvyklých hodnotách, ale dlouhodobé sucho bude přetrvávat v hlubších vrstvách (40-100 cm). Díky tomu se bude snížená půdní vláha v celém profilu pohybovat mezi 30-55 % území republiky. Výrazné až extrémní sucho tak bude na zhruba 10 %.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 17. června předpokládá, že teploty budou většinou okolo obvyklých hodnot. Po 11. červnu by pak měly být teploty vzduchu nadprůměrné.
V minulém týdnu nám pokračovalo srážkově bohatší období. To bude pokračovat i v dalších 10 dnech, kde čekáme prostorově proměnlivé přeháňky a na konci týdne by mohla přijít zvlněná studená fronta s vyššími úhrny.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné. Příští týden by měl být z těchto týdnů pravděpodobně nejteplejší. Srážkově by v ČR mělo být toto období průměrné.
Do poloviny června je cca 10–30% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území České republiky. Do konce června je přibližně 10–30% pravděpodobnost, že se dosytí nejprodukčnější regiony Čech a Moravy. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech a jižní Moravy přetrvá s velkou pravděpodobností do poloviny srpna. Do začátku listopadu je pak jen přibližně 30–50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až do listopadu letošního roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách v Poohří, na Třeboňsku i podél toku Labe a na Hané.

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.