Aktuality

Přednáška a ocenění na konferenci GIS ESRI

Tým Intersucha se zúčastnil konference GIS ESRI, pořádané ARCDATA Praha 6. - 7. 11. 2019.

Jako jeden z hlavních řečníků konference vystoupil s vyzvanou přednáškou s názvem "Sucho a změna klimatu – pohledem českým i globálním" prof. Miroslav Trnka.

Mimo zastoupení mezi přednášejícími jsme se zúčastnili také s posterem s názvem „PŘÍBĚH SUCHA 2019“, který byl vyhodnocen jako nejlepší v sekci návštěvníků a třetí v sekci odborníků.

Vítězný poster najde na TOMTO ODKAZU.
Fotografie z vyhlášení ZDE a ZDE.

Přednášky na veřejných i odborných akcích

V probíhající klidové sezóně v zemědělství se účastníme řady osvětových přednášek se zaměřením na sucho, vodu, zemědělství či krajinu na různých veřejných i odborných akcích. Např. prof. Zdeněk Žalud vystoupil:
16. 9. na akci pro starosty v Novém Jičíně,
18. 9. na 15. ročníku Krajské soutěže v orbě v Banticích,
10. 10. na konferenci „Region v rozvoji společnosti“ v Brně,
17. 10. na akci České technologické platformy pro zemědělství na zámku Křtiny,
23. 10. na semináři Regionální AK Pardubického kraje,
31. 10. na akci firmy KWS ve Větrném Jeníkově,
1. 11. na přednášce pro U3V v Blansku,
2. 11. na akci „Prolomit sucho 2“ pro nejširší veřejnost v Brně,
4. 11. na podzimní setkání zemědělských podnikatelů pořádané Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů ve Skalském Dvoře,
či 7. 11. pro prvovýrobce v oblasti živočišné výroby organizované společností Beuker v Zaječí.

Debata s Mladými lidovci v Plzeňském kraji

Na začátku listopadu proběhla debata pořádaná Mladými lidovci na téma ekologie. Tohoho setkání se v plzeňské Kačabě zúčastnil člen týmu intersucho.cz Pavel Zahradníček a ředitel ÚVGZ prof. Michal V. Marek.
Fotografie ke zhlédnutí ZDE.

Probíhající školení Intersucho

Mimo odborných přednášek probíhají v tomto období také školení pro reportéry portálu Intersucho. V rámci letošního podzimu již proběhla následující školení:

30. 9. pro AK Praha,
1. 10. pro OAK Hradec Králové,
23. 10. pro OAK Olomouc,
24. 10. pro Zemědělský svaz - územní organizace Plzeň-sever a Rokycany,
4. 11. pro na vzdělávací akci pro poradce na téma „Rostlinolékařství v pojetí současnosti“ pro UZEI

Prezentace na konferenci Future

V rámci výstavy Designblok 2019 vystoupil v rámci konference Future se svoují prezentací kolega Pavel Zahradníček. Přednáška byla zaměřena na změnu klimatu a klima měst. Celá prezentace je součástí záznamu z konference na odkazu uvedeném níže.

Záznam přednášky ke zhlédnutí (stopáž od 52. minuty) ZDE

Místo suchých bílých plnější červená. Co udělá změna klimatu s moravským vínem?

Téměř celá Česká republika bude mít podle aktuálních výpočtů klimatologů v polovině století podnebí vhodné k pěstování vinné révy.

Víno dozraje i ve vyšších nadmořských výškách – a tradiční středoevropské vinařské oblasti, kde se dnes daří především bílým odrůdám, se teplotně vyrovnají současným podmínkám středomořských pěstitelů.

Klimatická změna však zároveň v Česku zvyšuje četnost nenadálých jarních a podzimních mrazů, které mohou zničit nejen jednu úrodu, ale i celé trvale plodící vinohrady. Rozmach moravského a českého vinařství zbrzdí také častější výskyt nových nemocí a škůdců i zhoršující se sucho hlavně v níže položených oblastech.

„Poslední generaci zažíváme zlepšování klimatických podmínek pro pěstování vína na Jižní Moravě i v dalších českých vinařských oblastech,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka. Nicméně tento pozitivní vývoj se nezastaví v nějakém optimu. Bohužel, změna klimatu, která je už teď evidentní, bude pokračovat přinejmenším stejným tempem jako dosud. A vinaři by měli počítat s tím, že už v příštích patnácti dvaceti letech nebudou schopni v bílých odrůdách vyprodukovat stejně kvalitní víno s nižším obsahem cukru jako dnes, protože na něj bude zkrátka příliš teplo.“

Článek je k přečtení ZDE.

Kolegové v pořadu 168 hodin na ČT24 - Svět podle Grety

V pořadu 168 hodin na ČT24 vystoupil s komentářem prof. Michal V. Marek a klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. s komentářem k současné klimatické krizi, která byla řešena na Klimatickém summitu OSN 2019.
Pořad ke zhlédnutí ZDE (stopáž od 0:42).

Vliv změny klimatu na produkci pšenice ČT24

Potravinová krize vedoucí k pasivní migraci obyvatel, a to kvůli poptávce po pšenici – předpověď pro druhou polovinu tohoto století, která vychází z nové studie mezinárodního týmu vedeného vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity publikovaná v Science Advances. Věnují se v ní obilovině, která je na mnoha místech planety nedílnou součástí jídelníčku a tvoří až pětinu energetického příjmu světové populace.

Více o tématu v rozhovoru profesora Miroslava Trnky pro ČT 24 – rozhovor je ke zhlédnutí ZDE (stopáž od 14:43 min).
Výše uvedená studie byla zmíněna rovněž v pořadu Věda 24, stopáž od 0:23 min. Pořad ke zhlédnutí ZDE.

Sucho ohrozí až 60 % ploch, kde se pěstuje pšenice. Některé změny se už nedají odvrátit, varuje výzkum

Až 60 procent ploch, na nichž se na planetě pěstuje pšenice, by mohlo do konce století čelit epizodám sucha, které zasáhnou několik produkčních regionů současně. Vyplývá to z mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Ústavu výzkumu globální změny a Mendelovy univerzity v Brně. Jde o variantu prognózy, která počítá s tím, že se nepodaří přijmout opatření ke zmírnění změny klimatu. Organizace pro výživu a zemědělství OSN přitom očekává, že do poloviny století vzroste poptávka po obilovinách s ohledem na růst populace o 43 procent, převážně v rozvojových zemích.

Článek je k přečtení na ČT 24 ZDE.

Česko schne, mizí půda, lesy i ptáci, upozorňuje chmurná zpráva o zdejší přírodě

Loňský rok byl pro českou přírodu extrémní hned v několika ohledech. Byl nejteplejší v dosavadní historii měření a zároveň velmi suchý. Na stavu životního prostředí se také začal výrazně podepisovat tuzemský způsob hospodaření s krajinou ve spojení se změnou klimatu: půdu ohrožovala eroze a lesy čelily kvůli suchu a kůrovci rekordní těžbě.

„Poslední podprůměrně teplotní rok byl 1996 a rekordně nejteplejší byly roky 2018, 2015 a 2014, což dokazuje zrychlenou intenzitu klimatické změny,“ řekl Deníku N klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Článek je ke stažení ZDE.