Aktuality

Až 60 % světových ploch pšenice bude výrazně ohrožovat sucho

Až 60 procent ploch, na nichž se na planetě pěstuje pšenice, by mohlo do konce století čelit epizodám sucha, které zasáhnou několik produkčních regionů současně. Vyplývá to z mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně a kterou ČTK poskytl vedoucí výzkumného týmu Miroslav Trnka. Jde o variantu prognózy, která kalkuluje s tím, že se nepodaří přijmout opatření ke zmírnění změny klimatu. Organizace pro výživu a zemědělství navíc očekává, že do poloviny století vzroste poptávka po obilovinách s ohledem na růst populace o 43 procent, převážně v rozvojových zemích.

Celá zpráva je k přečtení na ČTK ZDE.

Zprávu převzala další média:
Agris.cz,
Radio Prague International
Zemědělec.cz
Asociace soukromého zemědělství
Aktuálně.cz.

Vydaná studie zaujala také zahraniční média:
Globale Weizenernte droht einzubrechen

Řada zemědělců podle experta na klimatickou změnu reaguje

Řada zemědělců reaguje na klimatickou změnu a z ní plynoucí sucho posledních let a snaží se měnit zažité hospodaření i krajinu. Experimentují s novými postupy zpracování půdy, rozmanitými meziplodinami či tvoří biopásy.

I stát reaguje správnými kroky, avšak ne tak rychle a pružně, jak by si žádal vývoj v krajině. Navíc podle Miroslava Trnky, bioklimatologa z Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe AV ČR, by měl zemědělce pozitivněji motivovat k tomu, aby změny dělat chtěli, a pomáhal zajistit dlouhodobé financování.
Celý článek k přečtení ZDE.

Sucho do konce stoletní výrazně ohrozí až 60 % světových ploch pšenice

Změna klimatu bude ovlivňovat také budoucí produkci pšenice. Nová studie mezinárodního týmu vedeného vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně publikovaná v časopise Science Advances uvádí, že pokud nebudou přijata opatření ke zmírnění změny klimatu, mohlo by do konce století čelit epizodám sucha až 60 procent současných oblastí pěstování pšenice na celém světě. Tyto epizody přitom podle vědců zasáhnou několik produkčních regionů současně.

„Pokud nebudou přijata opatření ke zmírnění změny klimatu, mohlo by do konce století až 60 procent současných oblastí pěstování pšenice na celém světě čelit epizodám sucha, které zasáhnou několik produkčních regionů současně,“ říká Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, hlavní autor studie. „To je čtyřikrát vyšší riziko, než jaké vědci pozorují v současnosti, a které již zjevně mělo a má značný dopad na klíčové oblasti odpovídající za celosvětovou produkci pšenice,“ dodává Trnka.

Článek je ke stažení ZDE.

Cenu rektora MENDELU získal Zdeněk Žalud

Osm akademiků a studentů Mendelovy univerzity obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Prestižní ocenění v roce staletých oslav od vzniku školy získal i člen týmu Intersucho bioklimatolog prof. Zdeněk Žalud, který patří k vědcům, kteří dlouhodobě upozorňují na dopady klimatické změny.
Celý článek k přečtení ZDE.

Sucho v půdě už zůstává převážně jen v Libereckém kraji

Sucho v půdě v hloubce do jednoho metru zůstává po deštích v druhé půli srpna a první polovině září už pouze v Libereckém kraji a v některých místech, které s ním sousedí. Přetrvává také v části jižních Čech a na pomezí Jihočeského a Plzeňského kraje. Na Moravě byly deště posledních týdnů tak vydatné, že dokázaly ve velké části do sytit zcela horní vrstvu do 40 centimetrů, ale i spodní vrstvu do jednoho metru, vyplývá z mapy, kterou dnes zveřejnili vědci na portálu InterSucho.

Článek je k přečtení na ČTK ZDE.

Zprávu převzala další média:
Financni-web.cz,
O vodarenstvi.cz,
Zemědělec.

Přednáška na konferenci CrisCon

Na konferenci CrisCon v Uherském Hradišti zaměřené na krizové řízení řešení krizových situací, kterou společně pořádaly Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a VUT v Brně přednesl úvodní plenární přednášku na téma „Sucho jako environmentální rizikový faktor“ prof. Zdeněk Žalud.

Program konference ZDE.

Česko změnu klimatu přežije

Česku sice hladomor nehrozí, ale i každý Čech by se měl zamyslet, jak žije, čím cestuje a jakou má spotřebu. Nová mimořádná zpráva OSN o klimatické změně říká, že nestačí jen omezit emise oxidu uhličitého v energetice a dopravě, ale musí dojít i na zemědělství.

V Česku se na vliv zemědělství na globální oteplování specializuje Miroslav Trnka z Ústavu výzkum globální změny AV ČR.

Jak zemědělství a využívání půdy produkuje emise skleníkových plynů? V čem jsou naše rezervy? Jak bude vypadat budoucnost českého zemědělství?

Rozhovor s Miroslavem Trnkou je ke stažení ZDE.

Sucho ohrožuje českou krajinu i HDP. Ale klimatická změna je i příležitost, zdůrazňuje klimatolog Zahradníček

Chybějící voda v půdě, nižší úroda a třeba i usychající stromy ve městech – sucho trápí Česko i letos.

Jak účinně se zatím s následky sucha potýkáme? Na co bychom se do budoucna měli připravit? Také na tyto otázky Českého rozhlasu odpovídá Pavel Zahradníček z CzechGlobe.

Rozhovor je k poslechnutí ZDE.

Zemědělské sucho trápí nejvíce sever a severozápad Čech

Zemědělské sucho se v minulém týdnu v Česku vlivem horka a mála srážek po předchozím pozvolném ústupu znovu rozšířilo. Dva nejhorší stupně ze šestistupňové škály sice zasahovaly v neděli ráno pouze tři procenta území, avšak další dva stupně, tedy mírné a výrazné sucho, už zasahovaly 23 procent území. Nejhůře je na tom Liberecký kraj, dále Ústecký a Karlovarský. Sucho je také ve velké části Jihočeského kraje, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil vědecký portál InterSucho.

Celá zpráva je k přečtení na ČTK ZDE.

Zprávu o aktuálním stavu sucha převzala také další média:
Zemědělec,
Deník.cz,
O vodárenství.cz,
Financni-web.cz.

Málo srážek, vysoká spotřeba. Česko už šestým rokem trápí sucho a nedostatek vodních zásob

Už několik let po sobě je v Česku sucho, meteorologové o něm mluví od roku 2014. Problém je hlavně pod povrchem, kde voda chybí, přestože v srpnu poměrně často pršelo a situace se o něco zlepšila.
Odborníci rozlišují několik druhů sucha. Prvním typem je meteorologické neboli klimatické – podle počtu srážek. Dalším je zemědělské sucho v půdě, které má za následek například pomalejší růst zemědělských plodin a lesů, a roste při něm riziko požárů a přemnožují se škůdci – typicky kůrovci nebo hlodavci. Existuje také sucho hydrologické, jež souvisí s hladinami vodních toků.
V poslední době se mluví i o takzvaném socio-ekonomickém suchu. „Má vliv na výrobu, výrobu elektřiny, průmysl a na kvalitu života lidí. To znamená, že lidi jsou jím nějakým způsobem omezeni, například při zásobování pitnou vodou,“ vysvětluje Miroslav Trnka z vědeckého portálu Intersucho.

Článek k přečtení na irozhlas.cz ZDE.