Zatímco země jako Česko, Slovensko, Rakousko, Francie či Německo hlásí převážně průměrné teploty, státy, které jsou jižněji naopak zaznamenaly výskyty vysokých teplot provázených vlnami veder. Např. v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku, Chorvatsku, Slovinsku či na Ukrajině dosahovaly teploty vysoce nadprůměrné hodnoty a zaznamenané byli teplotní rekordy zejména v Rumunsku, na Ukrajině nebo v Chorvatsku. Negativní dopady nedostatku vody a vln veder se již odrážejí na satelitních snímcích (akumulace biomasy) a místy situaci komplikovaly i požáry (Bulharsko), které částečné poškodily plodiny. V některých oblastech, kde se srážky mnohdy vyskytovaly ve formě extrémů (Litva, Belgie či Nizozemí), lokálně poškodily porost. Déšť je často příčinou vysoké vlhkosti zrna, což společně s podmáčenými poli oddaluje sklizeň, která díky pokročilému fenologickému vývoji začíná u ozimů dříve. Srážky také v některých oblastech komplikovali probíhající sklizně (Litva, Belgie, Nizozemí), zejména u pšenice a řepky a vyvolaly obavy o kvalitu zrna, kterému hrozí, že bude místy lokálně degradováno ke krmným účelům (Německo). Sklizně jsou ve většině oblastí už ukončeny, severněji ještě probíhají (Dánsko, část Německa). Také tlak chorob a škůdců je velký, a to zejména u brambor. Nejvíce zasaženou plodinou je ale podle zpráv ječmen ozimý. Letním plodinám se zatím daří dobře v oblastech bez extrémních projevů v uplynulých týdnech jako Itálie, kde vysoké teploty spíše podpořily růst letních plodin, či Česko, Slovensko a Rakousko, kde se však stav ještě může v příštích týdnech v případě absence srážek změnit k horšímu. V oblastech teplotně nadprůměrných jako Maďarsko, Ukrajina, Chorvatsko, Slovinsko či Rumunsko však situace není dobrá a jsou očekávány podprůměrné výnosy v důsledku sucha. Také v Polsku, Litvě, Německu či Francii jsou výnosy ozimých plodin pod očekáváním v důsledku extrémně vlhkých podmínek od jara.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).