Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.05.2023 do 12.06.2023

 

Zájmové období bylo charakteristické teplotními i srážkovými anomáliemi a nadprůměrnou úrovní radiace. První polovina května, v některých zemích první (případně druhá i třetí) květnová dekáda, byla chladnější než obvykle, např. Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko – to zaznamenalo jedno z nejchladnějších období od roku 1991 (od 1. do 20. května). V důsledku toho bylo vzcházení letních plodin, které již byly ovlivněny pozdním výsevem, nepříznivě pomalé. Srážky byly prostorově velmi variabilní. Některé země hlásí jejich velký nadbytek, a to např. Maďarsko či Itálie, kde naměřili rekordně vysoké srážkové úhrny (od roku 1979) či zaznamenali přívalové a lokálně ničivé srážky doprovázené kroupami a s tím spojené lokální povodně a velký tlak chorob – zejména u ozimů. Jiné země (např. Dánsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina) hlásí srážkový deficit s rekordně nízkými úhrny a s tím spojený zhoršující se deficit půdní vláhy. Často je zmiňováno, že velikosti výnosů se budou hodně odvíjet od toho, kolik srážek napadne v následujících týdnech.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

 

 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

19. 6. 2023
pro
DE
Německo
První polovina května byla charakterizována mírně chladnějším počasím než obvykle a epizodními srážkami, zejména v jižním a západním Německu. Od té doby denní nadprůměrné a noční podprůměrné teploty přiblížily teplotní sumu jako blízko průměru. Suché období vedlo ke značnému deficitu srážek s rekordně nízkými úhrny od poloviny května (přibližně 50 % dlouhodobého průměru v celé zemi a deficit kolem 80 % na severovýchodě). Zatímco bohaté srážky v předchozích měsících plně obnovily půdní vlhkost na západě a jihu, severní a východní Německo nezažilo tyto příznivé srážky a tyto oblasti nyní čelí výrazně snížené hladině půdní vody (např. -25 % v Mecklenburg Vorpommern), a tedy značně snížené dostupnosti vody pro rostliny. V současné době to ještě neovlivnilo růst rostlin, a proto prognózy výnosů ozimých plodin zůstávají nad 5letým průměrem. Srážky v nadcházejících týdnech budou klíčové pro plnění zrna a pro udržení prognózy výnosů. Předpovědi počasí na příští týden naznačují návrat srážek, i když by mohly zůstat pod průměrem. Letní plodiny, které těží z vyšších teplot a úrovní radiace během dne, po zpožděném setí zatím prospívají, ale stále jsou ve vývoji pozadu. Pokud však podmínky zůstanou suché, může mít rostoucí deficit půdní vlhkosti významný negativní dopad na vývoj plodin a výnos. Prognózy výnosů letních plodin zůstávají obecně pozitivní ve srovnání s pětiletým průměrem i s rokem 2022, ale některé byly revidovány směrem dolů (např. cukrová řepa, brambory a slunečnice).
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 13. 5. 2024

    Množství srážek v Česku roste, problém je vysoká teplota vzduchu, vysvětluje klimatolog příčiny sucha

    V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách, říká klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České Republiky.
    Celý článek pro irozhlas.cz k přečtení ZDE.

  • 9. 5. 2024

    Falešné jaro bude častější. Někde může pomoct protimrazová závlaha

    Jak efektivně chránit úrodu před jarními mrazy, o nové mapě s odhady budoucích klimatických rizik i o lekcích z boje se suchem a lesními požáry v podcastu týdeníku Respekt s bioklimatologem Miroslavem Trnkou z CzechGlobe.

    Někde je cestou protimrazová závlaha. Ale je to risk. Buď to zmrzne všechno a nebo se podaří část úrody zachránit. Ale ze studií, které znám a výpočtů, které jsme dělali, můžu říct, že protimrazová závlaha vychází z pohledu účinnosti a efektivnosti podstatně lépe než efekt zadýmení, zakouření nebo používání svící. Ale musí se to umět,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.

    Podcast pro respect.cz si můžete poslechnou ZDE.