Epizody sucha jsou ve 21. století v důsledku zvyšujících se teplot vzduchu častější, intenzivnější a delší, a to nejen ve střední Evropě, ale také v Česku. V nadcházejících desetiletích lze navíc očekávat další prohlubování tohoto trendu.
Sucho s sebou přináší řadu negativních dopadů jak na přírodu, tak na lidskou společnost. Zaměřili jsme se na dopady epizod sucha v šesti státech střední Evropy – v Česku, Rakousku, na Slovensku, v Polsku, Slovinsku a Chorvatsku – v letech 2000–2025 a vyhodnotili je na základě zpráv z médií.
Nejrozsáhlejší a zároveň nejintenzivnější epizody sucha podle modelů půdní vlhkosti nastaly v letech 2003, 2015, 2018 a 2025. Podle indexu závažnosti vycházejícího z mediálních zpráv se především roky 2003 a 2022 řadily mezi období s nejzávažnějšími zaznamenanými dopady.
Největší rozsah měla epizoda sucha v roce 2003, kdy v teplé části roku, tedy od dubna do září, zasáhlo mírné sucho v průměru 44,5 % sledovaného území a extrémní sucho 24,3 %. Největšího rozsahu dosáhlo extrémní sucho ve druhé polovině září, konkrétně od 17. do 26. 9., kdy postihlo více než polovinu sledovaného území, tedy 57,4 %. To odpovídá ploše 419 000 km², tedy více než pětinásobku rozlohy Česka. Zasaženy byly všechny sledované státy, od Polska až po Chorvatsko.
Následující epizody sucha v letech 2015, 2018 a 2025 měly menší rozsah. Přesto však mírné sucho v teplé části roku pravidelně zasahovalo téměř čtvrtinu střední Evropy. Závažné a extrémní sucho pak postihovalo 12 až 19 % jejího území.
Za zmínku stojí také krátká, ale intenzivní epizoda ve druhé polovině dubna 2020, kdy mírné sucho postihlo až 87,1 % území a extrémní sucho až 60 % území střední Evropy. Během této epizody výrazně trpěly rakouské lesy v důsledku kůrovcové kalamity. Média zároveň zaznamenala kriticky nízkou hladinu podzemní vody v Rakousku a na Slovensku.
Z hlediska dopadů zmíněných epizod sucha byl podle médií nejčastěji zasažen sektor zemědělství, který představoval třetinu všech uvedených dopadů. Často se jednalo o pokles výnosů, například v Chorvatsku v letech 2003 a 2025 až o 70–90 %, a o růst cen potravin. Následovaly dopady na vodní zdroje, které tvořily 19,1 % zaznamenaných případů. Časté byly rovněž problémy s dodávkami pitné vody do domácností, jež představovaly 13,4 % dopadů.
Největší pozornost věnovala média dopadům sucha v letech 2003, kdy bylo zaznamenáno 310 dopadů, 2025 se 165 dopady a 2015 s 59 dopady. Kromě nejčastěji zmiňovaných problémů se výrazně projevily také negativní vlivy na lesy, včetně šíření kůrovce, který byl často zmiňován zejména v souvislosti s roky 2003 a 2025.
Média rovněž poukazovala na zavádění různých adaptačních opatření, jako jsou instalace zavlažovacích systémů, využívání hydrogelů v zemědělství, změny provozního režimu přehrad nebo obnova rašelinišť.
Výsledky jsme zpracovali také formou infografiky kterou naleznete také zde.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
