**Graf vývoja sucha za posledné 2 mesiace s výhľadom na ďalších 9 dní podľa modelu ECMWF v profile 0–100 cm. V grafe sú zobrazené všetky stupne intenzity sucha a ich priestorové zastúpenie v rámci republiky. Možno teda prehľadne sledovať ako sa sucho v poslednej dobe vyvíjalo a aj aký bude jeho nasledujúci trend.
Situácia sa v porovnaní s minulým týždňom viditeľne zlepšila na veľkej časti územia. Aktuálne je výrazné až extrémne sucho len ojedinele na východnom a strednom Slovensku. Extrémne sucho je najmä v Hornádskej a Košickej kotline. V hlbšej vrstve však ostalo výrazné až extrémne sucho na väčšine územia. Relatívne nasýtenie je najnižšie 10-20 % na juhu stredného Slovenska, na Podunajskej nížine a v Košickej kotline. Deficit pôdnej vlahy je lokálne -60 až -80 mm na Horehroní, Orave a Spiši. Nadbytok vlahy je najmä na juhozápade územia, a to najviac +20 mm.
Miera intenzity pôdneho sucha v celom profile (porovnanie aktuálneho stavu s obvyklými podmienkami v rovnakom období v priebehu rokov 1961 – 2015) je ojedinele na úrovni výrazného až extrémneho sucha na strednom a východnom Slovensku. Extrémne sucho je najmä v Hornádskej a Košickej kotline. V povrchovej vrstve je situácia už pomerne priaznivá, pričom mierne až výrazné sucho je len lokálne v okolí Prešova a Košíc. Veľmi nepriaznivá situácia pretrváva v hlbšej vrstve, kde je výrazné až extrémne sucho na väčšine územia. Zlepšenie nastalo lokálne v okolí Malých Karpát a na Záhorí.
V týždni od 7.7. do 13.7.2025 sa zrážky vyskytli každý deň, niektoré dni len vo forme prehánok a búrok. Najviac zrážok spadlo v oblasti Tatier a lokálne na Hornej Orave, nad 120 mm. Úhrn zrážok nad 70 mm bol aj na Liptove, Zamagurí, lokálne na Podunajskej nížine a na východe v oblasti Vihorlatu. Najmenej zrážok bolo na Spiši, Šariši a lokálne aj na Považí, do 15 mm. Týždenná suma výparu bola najvyššia 30 mm na Dolnej Nitre a najnižšia 18 mm na Kysuciach. V percentách normálu 1991 - 2020 bol výpar od 70 % na Dolnom Zemplíne do 105 % na Zamagurí.
Na velké částí území Česka pozorujeme extrémní sucho. Miroslav Trnka ve Studiu ČT24 komentuje aktuální stav, to jaké jsou vyhlídky na změnu v příštích dnech a mluví i o tom, jaké adaptační opatření jsou v krajině nutná do budoucna. Rozhovor je v archivu televize od 6:20 minuty dostupný tady.
Horké dny bez deště zhoršují půdní sucho. Jak je Česko připraveno na delší období sucha? Umíme rozumně hospodařit s vodou? I na tyhle otázky odpovídali odborníci v pořadu 90´ČT 24, kde byl hostem i Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý díl je v archivu televize dostupný tady.
Jaký vliv má letošní horko a sucho na výnos hlavních plodin? U které plodiny očekáváme zatím nejvyšší propady? A můžou se odhady ještě změnit? I na tyto otázky odpovídala v pořadu ČT Události v regionech Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Rozhovor je v archivu televize od 3:22 minuty dostupný tady.
Českou republiku v posledních dnech trápilo vedro. Kvůli efektu „tepelných ostrovů“ jej snášeli špatně zejména lidé ve městech. Nyní přišlo ochlazení a deště, těch ale může být v důsledku jevu ve městech méně. V horkém dni může lokalizaci dešťů ovlivnit tzv. efekt „tepelného ostrova“. Jedná se o stav, kdy v městských zastavěných oblastech vznikají výrazně vyšší teploty než v jejich okolí. Negativa jevu se projevují především v noci - v nahřátých ulicích teplo zůstává, zatímco mimo město srazí teploty větší proudění vzduchu. Jak tento efekt může ovlivnit lokalizaci dešťů vysvětluje Miroslav Trnka pro seznamzpravy.cz tady.
V letošním prvním pololetí spadlo v Česku nejméně srážek za 64 let. Podle předběžných údajů napršelo 222 milimetrů, což bylo 76 procent normálu let 1991 až 2020. Celé shrnutí CTK je k dispozici zde.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
