Aktuální obsah dostupné vláhy v půdním profilu

Sucha byla i dřív a třeba i horší než letos. Roční úhrny srážek se za poslední desítky a stovky let spíš nemění a stejně je tomu také u průtoků řek. Přesto ale už dlouho pozorujeme, že teplejší klima sucha zhoršuje. A bude hůř. Přečtěte si analýzu tématu od redaktora Lukáše Marka, zveřejněnou na Seznam Zprávách, ve které situaci popisuje také Miroslav Trnka. Dostupná je zde.

V Ústavu výzkumu globální změny si velmi ceníme toho, že i naše vědecké podklady, jako je měsíčně aktualizovaný graf vývoje intenzity sucha od roku 1804, data zveřejňovaná na portálu Klimatická změna nebo studie našeho kolegy Jana Řehoře, slouží k dokreslení situace.

Pavel Zahradníček byl hostem pořadu Dobré ráno, kde komentoval nejen letošní extrémní sucho. Pořad je dostupný v archivu ČT zde (časy: 26:30, 1:05:40 a 1:58:00).

Malé výnosy a zároveň vyšší ceny kvůli suchu a klimatické změně. To je jeden z možných scénářů budoucího vývoje pěstování pšenice.

Zvýšení globální teploty o 3 °C může podle odborníků v budoucnu způsobit až ztrojnásobení průměrné ceny obilovin ve srovnání s rokem 2010, a to po očištění o inflaci. Výsledky studie, kterou na základě simulací klimatických modelů zpracovala mezinárodní skupina vědců, popisuje Miroslav Trnka, který její zpracování vedl. Rozhovor pro Studio ČT24 je k dispozici v archivu zde (stopáž 14:16 hod.).

Srážky pomohly v povrchové vrstvě půdy, kde sucho ustoupilo, v hloubce ale přetrvává. Vláhové podmínky se zlepšily, růst stromů však zůstává nadále utlumený. Nová studie popisuje, jak sucho globálně zvyšuje cenu pšenice.

Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!

Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.

Oteplení planety o tři stupně Celsia by mohlo zvýšit průměrnou cenu pšenice na trojnásobek oproti roku 2010, upozornili vědci v nové mezinárodní studii. Výzkum vedl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe a bioklimatolog Miroslav Trnka. Tým vědců využil údaje z klimatických pozorování, z geografie pěstování plodin, vzal v úvahu globální ceny komodit a použil desítky simulací klimatických modelů, aby dokázal popsat souvislost ceny pšenice a nedostatku vody. 

Tiskovou zprávu a víc informací k tématu najdete na webu Czechglobe zde.

O tématu píše i ČT 24 zde.