Aktuální obsah dostupné vláhy v půdním profilu

Na velké částí území Česka pozorujeme extrémní sucho. Miroslav Trnka ve Studiu ČT24 komentuje aktuální stav, to jaké jsou vyhlídky na změnu v příštích dnech a mluví i o tom, jaké adaptační opatření jsou v krajině nutná do budoucna. Rozhovor je v archivu televize od 6:20 minuty dostupný tady.

Horké dny bez deště zhoršují půdní sucho. Jak je Česko připraveno na delší období sucha? Umíme rozumně hospodařit s vodou? I na tyhle otázky odpovídali odborníci v pořadu 90´ČT 24, kde byl hostem i Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý díl je v archivu televize dostupný tady.

Jaký vliv má letošní horko a sucho na výnos hlavních plodin? U které plodiny očekáváme zatím nejvyšší propady? A můžou se odhady ještě změnit? I na tyto otázky odpovídala v pořadu ČT Události v regionech Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Rozhovor je v archivu televize od 3:22 minuty dostupný tady.

Českou republiku v posledních dnech trápilo vedro. Kvůli efektu „tepelných ostrovů“ jej snášeli špatně zejména lidé ve městech. Nyní přišlo ochlazení a deště, těch ale může být v důsledku jevu ve městech méně. V horkém dni může lokalizaci dešťů ovlivnit tzv. efekt „tepelného ostrova“. Jedná se o stav, kdy v městských zastavěných oblastech vznikají výrazně vyšší teploty než v jejich okolí. Negativa jevu se projevují především v noci - v nahřátých ulicích teplo zůstává, zatímco mimo město srazí teploty větší proudění vzduchu. Jak tento efekt může ovlivnit lokalizaci dešťů vysvětluje Miroslav Trnka pro seznamzpravy.cz tady.

V letošním prvním pololetí spadlo v Česku nejméně srážek za 64 let. Podle předběžných údajů napršelo 222 milimetrů, což bylo 76 procent normálu let 1991 až 2020. Celé shrnutí CTK je k dispozici zde.