Důležitým faktorem, který ovlivňuje dopady půdního sucha, je délka a doba jeho výskytu. Prakticky každý rok se vyskytnou minimálně jednotky dnů, kdy je zaznamenán nedostatek půdní vláhy. Rozdíl však spočívá v tom, kdy se tento nedostatek vyskytne – zda například na podzim, nebo na jaře – a také v délce jeho trvání. Může jít pouze o několik dnů, ale také o několik týdnů či, s několika přestávkami po srážkách, dokonce měsíců.
Letos je délka období s nedostatkem půdní vláhy rekordní. Na 30 % území České republiky se nedostatek půdní vláhy vyskytuje od začátku roku. Jedná se o oblast jižní a střední Moravy a také o oblast na závětrné straně Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem, jak ukazuje vyhodnocení průměrného období 1961–2015. Letos jsou ale dlouhodobým nedostatkem vláhy postiženy i další oblasti s vyšší nadmořskou výškou, např. Vysočina, a nedostatek vláhy také částečně zasahuje do horských oblastí.
Nedostatek půdní vláhy byl poměrně výrazný i v uplynulém roce. Jak zobrazuje grafika níže, mezi další více postižené roky patří roky 2003, 2015, 2017–2019 a 2022.
Grafika zobrazuje počet dní (v rámci celého daného roku), kdy relativní nasycení půdy v půdním profilu 0–100 cm kleslo pod 50 %. V rámci letošního roku 2026 je v mapě prozatím zobrazeno 228 dní (k 16. 8. 2026). Stav je srovnáván s referenčním obdobím let 1961–2015.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
