| Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
| 0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
Graf vývoja relatívneho nasýtenia za posledné 2 mesiace s výhľadom na ďalších 9 dní podľa modelu ECMWF v profile 0–100 cm. V grafe sú zobrazené všetky intervaly relatívneho nasýtenia v % a ich priestorové zastúpenie v rámci republiky. Možno teda prehľadne sledovať ako sa sucho v poslednej dobe vyvíjalo a aj aký bude jeho nasledujúci trend.
Relatívne nasýtenie je v povrchovej vrstve (0-40 cm) pod hranicou 10 % miestami, najmä v južnej časti Slovenska. V hlbšej vrstve pôdy je nasýtenie pod 10 % na približne 75 % územia a takmer na celom území je nasýtenie pod 50 %. V celom pôdnom profile je nasýtenie pod 10 % miestami na juhu východného, stredného a západného Slovenska, čo predstavuje takmer polovicu celkovej plochy. Na veľkej časti územia je nasýtenie pod 50 %.
Srážky v posledních 10 dnech zasáhly zejména Moravu a jižní Čechy, půdní sucho se zde zmírnilo, především v povrchové vrstvě půdy. V hlubších vrstvách však sucho nadále přetrvává. Zveme vás na Noc vědy na CzechGlobe!
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Noc vědy je již tradiční celoevropská akce, která popularizuje vědu. V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe ji vnímáme jako skvělou příležitost poutavě vám představit alespoň střípky z naší práce a přiblížit, čím se na našem pracovišti zabýváme.
České krajině chybí za loňský a letošní rok stovky milimetrů srážek proti průměru, který napršel v letech 1991 až 2020. Například standardně suché jižní Moravě loni chybělo do průměru 50 milimetrů a letos do konce srpna činí deficit 149 milimetrů. Průměrně tak každý měsíc chybí deset milimetrů, tedy deset litrů, které naprší na metr čtvereční. Na sousední Vysočině je deficit ještě vyšší. Téma komentuje Pavel Zahradníček, čtete zde.
Extrémní sucho ovlivňuje růst i vitalitu stromů. Stávají se zranitelnějšími vůči škůdcům a patogenům. Naši kolegové díky systému DendroNetwork získávají data o stavu lesů každou půlhodinu a hledají cesty, jak je připravit na podmínky, které přináší klimatická změna.
Jak to v lesích vypadá letos? Situaci v krátém videu Akademie věd ČR popisuje Jan Krejza.
Brno má za sebou nejteplejší léto v historii měření. Nerovnoměrné srážky prohloubily rozdíly v půdním suchu, které může postupně opět sílit. Rostliny na letošní stres z horka a sucha reagují. Požární sezóna stále nekončí.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
