Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.05.2023 do 12.06.2023

 

Zájmové období bylo charakteristické teplotními i srážkovými anomáliemi a nadprůměrnou úrovní radiace. První polovina května, v některých zemích první (případně druhá i třetí) květnová dekáda, byla chladnější než obvykle, např. Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko – to zaznamenalo jedno z nejchladnějších období od roku 1991 (od 1. do 20. května). V důsledku toho bylo vzcházení letních plodin, které již byly ovlivněny pozdním výsevem, nepříznivě pomalé. Srážky byly prostorově velmi variabilní. Některé země hlásí jejich velký nadbytek, a to např. Maďarsko či Itálie, kde naměřili rekordně vysoké srážkové úhrny (od roku 1979) či zaznamenali přívalové a lokálně ničivé srážky doprovázené kroupami a s tím spojené lokální povodně a velký tlak chorob – zejména u ozimů. Jiné země (např. Dánsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina) hlásí srážkový deficit s rekordně nízkými úhrny a s tím spojený zhoršující se deficit půdní vláhy. Často je zmiňováno, že velikosti výnosů se budou hodně odvíjet od toho, kolik srážek napadne v následujících týdnech.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

 

 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

19. 6. 2023
pro
DK
Dánsko
Zájmové období se vyznačovalo výrazným srážkovým deficitem s úhrny srážek často jen kolem 50 % sezónních hodnot a blížily se nejnižším hodnotám v historických záznamech. Téměř žádná jednotlivá srážka přesáhla 5 mm za den. První květnový týden byl chladnější než obvykle, druhý týden teplejší. Během zbytku zájmového období se teploty držely blízko průměru. Kumulativní teploty se také blíží průměru. Úrovně radiace byly nadprůměrné přibližně o 20 %. Měkká pšenice dosáhla fáze květu přibližně týden před průměrným termínem. Jarní ječmen dosáhl fenofáze metání, což je v souladu s dlouhodobým průměrem. I přes mimořádně suché podmínky se zatím neočekávají zásadní negativní dopady na výnosy ozimých plodin. Dešťové srážky jsou však naléhavě potřebné k udržení dobrého vývoje rostlin, zejména u pšenice měkké, která dosáhla fáze květu citlivého na vodu. Prognóza výnosů jarních a letních plodin je méně optimistický, zejména u těch druhých, jejichž vzcházení se časově shodovalo s obdobím sucha. Vzhledem k absenci srážek a vyšším teplotám, je prognóza výnosů snížena tak, aby se blížila pětiletému průměru pro ozimé plodiny a pod průměrem pro jarní a letní plodiny.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 6. 2024

    Klimatolog Pavel Zahradníček hostem Interview ČT24

    Pavel Zahradníček, meteorolog, klimatolog a člen týmu Intersucha, byl hostem pořadu Interview ČT24. Celý díl ke zhlédnutí ZDE.

  • 13. 5. 2024

    Množství srážek v Česku roste, problém je vysoká teplota vzduchu, vysvětluje klimatolog příčiny sucha

    V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách, říká klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České Republiky.
    Celý článek pro irozhlas.cz k přečtení ZDE.

21. května 2021 / 20. týden

předchozí další zavřít