Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.05.2023 do 12.06.2023

 

Zájmové období bylo charakteristické teplotními i srážkovými anomáliemi a nadprůměrnou úrovní radiace. První polovina května, v některých zemích první (případně druhá i třetí) květnová dekáda, byla chladnější než obvykle, např. Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko – to zaznamenalo jedno z nejchladnějších období od roku 1991 (od 1. do 20. května). V důsledku toho bylo vzcházení letních plodin, které již byly ovlivněny pozdním výsevem, nepříznivě pomalé. Srážky byly prostorově velmi variabilní. Některé země hlásí jejich velký nadbytek, a to např. Maďarsko či Itálie, kde naměřili rekordně vysoké srážkové úhrny (od roku 1979) či zaznamenali přívalové a lokálně ničivé srážky doprovázené kroupami a s tím spojené lokální povodně a velký tlak chorob – zejména u ozimů. Jiné země (např. Dánsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina) hlásí srážkový deficit s rekordně nízkými úhrny a s tím spojený zhoršující se deficit půdní vláhy. Často je zmiňováno, že velikosti výnosů se budou hodně odvíjet od toho, kolik srážek napadne v následujících týdnech.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

 

 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

19. 6. 2023
pro
PL
Polsko
První a druhá dekáda května byla charakterizována výrazným srážkovým deficitem a zhoršujícím se deficitem půdní vláhy (většinou výrazně ve středních a severozápadních oblastech). Nízká intenzita, ale časté dešťové přeháňky během třetí dekády května zmírnily suchou ornici (kromě jihovýchodních oblastí). První dekáda června byla spojena s nadprůměrnými srážkovými úhrny v centrálním severojižním pásu a s podprůměrnými srážkami v západní a jihovýchodní oblasti. Na severovýchodě byly v květnu teploty mírně podprůměrné a na jihozápadě nadprůměrné. Začátek června byl mírně teplejší než obvykle. Agrometeorologické podmínky se od konce května výrazně zlepšily a udržely vegetativní růst jarních obilovin a plnění zrn ozimů. Nicméně dřívější suché podmínky by mohly negativně ovlivnit výnosové potenciály jarních obilnin ve fázi odnožování, stejně jako ozimých obilnin ve fázi kvetení a raného plnění zrna, zejména na lehčích půdách v suchých oblastech. Dosud mírné teploty nevystavily rostliny teplotnímu stresu během fáze kvetení a plnění zrna. Po suchém a chladném začátku sezóny těží letní plodiny ze zlepšených teplotních podmínek a podmínek půdní vlhkosti a obnovují svůj vegetativní růst. Vývoj a akumulace biomasy letních plodin se v současnosti blíží sezónním průměrným hodnotám. Přesto se objevily určité obavy kvůli tlaku škůdců, zejména u cukrové řepy. Prognózy výnosů ozimých a jarních plodin byly mírně sníženy kvůli regionálně suchým podmínkám během prvních dvou květnových dekád. U letních plodin odpovídají prognózy trendům. Vzhledem k tomu, že po suchém jaru dochází ke značnému nedostatku vody, je pro adekvátní vývoj plodin a udržení této prognózy nezbytné více srážek během nadcházejících týdnů.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 9. 5. 2024

    Falešné jaro bude častější. Někde může pomoct protimrazová závlaha

    Jak efektivně chránit úrodu před jarními mrazy, o nové mapě s odhady budoucích klimatických rizik i o lekcích z boje se suchem a lesními požáry v podcastu týdeníku Respekt s bioklimatologem Miroslavem Trnkou z CzechGlobe.

    Někde je cestou protimrazová závlaha. Ale je to risk. Buď to zmrzne všechno a nebo se podaří část úrody zachránit. Ale ze studií, které znám a výpočtů, které jsme dělali, můžu říct, že protimrazová závlaha vychází z pohledu účinnosti a efektivnosti podstatně lépe než efekt zadýmení, zakouření nebo používání svící. Ale musí se to umět,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.

    Podcast pro respect.cz si můžete poslechnou ZDE.

  • 30. 4. 2024

    Klimatolog Pavel Zahradníček hostem podcastu

    Jak nedávná vlna veder souvisí se změnou klimatu? Co je klima? Co je počasí? Budou přibývat požáry podobné těm v Českém Švýcarsku? Budeme v Česku ještě někdy lyžovat? Jak se bránit vlnám veder ve městech?
    Podcast s Pavlem Zahradníčkem pro Rádio 1 je k poslechnutí ZDE.

29. října 2017 / 43. týden

předchozí další zavřít