Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.05.2023 do 12.06.2023

 

Zájmové období bylo charakteristické teplotními i srážkovými anomáliemi a nadprůměrnou úrovní radiace. První polovina května, v některých zemích první (případně druhá i třetí) květnová dekáda, byla chladnější než obvykle, např. Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko – to zaznamenalo jedno z nejchladnějších období od roku 1991 (od 1. do 20. května). V důsledku toho bylo vzcházení letních plodin, které již byly ovlivněny pozdním výsevem, nepříznivě pomalé. Srážky byly prostorově velmi variabilní. Některé země hlásí jejich velký nadbytek, a to např. Maďarsko či Itálie, kde naměřili rekordně vysoké srážkové úhrny (od roku 1979) či zaznamenali přívalové a lokálně ničivé srážky doprovázené kroupami a s tím spojené lokální povodně a velký tlak chorob – zejména u ozimů. Jiné země (např. Dánsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina) hlásí srážkový deficit s rekordně nízkými úhrny a s tím spojený zhoršující se deficit půdní vláhy. Často je zmiňováno, že velikosti výnosů se budou hodně odvíjet od toho, kolik srážek napadne v následujících týdnech.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

 

 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

19. 6. 2023
pro
RS
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 15. 6. 2024

    Nastaly ideální podmínky pro boj se suchem

    Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe je právě teď chvíle, kdy by zemědělci měli zkoušet zavádět opatření, která by měla zabraňovat vážným dopadům sucha v budoucnu. To zahrnuje pěstování meziplodin, zlepšování zásoby organické hmoty v půdě, zlepšování půdních vlastností nebo změny v osevním postupu. Zatím se to však neděje. „V roce, kdy není sucho a kdy bychom proti němu měli přijímat opatření a budovat vodní rezervy, k tomu není motivace. Protože vody je dost,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Celý článek k přečtení ZDE

  • 13. 6. 2024

    Hrozí Česku nový fenomén bleskového sucha?

    Je to po více než deseti letech poprvé, kdy v Česku na začátku června není výrazné sucho. „Srážky v posledních týdnech, hlavně toho bouřkového charakteru, doplnily půdní vláhu," říká pro týdeník Respekt Pavel Zahradníček, meteorolog, klimatolog a člen týmu Intersucha. Má to ale háček. „Máme dobrý stav v povrchové vrstvě, jenže v těch hlubších vrstvách je stav horší, než je obvyklé. Příští týden se nám oteplí, což bude znamenat vysychání povrchové vrstvy. Může přijít nový fenomén, tzv. bleskové sucho." Proč se povrchová voda nedostane hlouběji? A umí Česko pracovat s přebytkem vláhy, aby ji mohlo využít v dobách sucha?
    Podcast pro Respekt.cz je k poslechnutí ZDE

16. června 2022 / 24. týden

předchozí další zavřít