Relativní nasycení půdy
| Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
| 0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
| 0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita | ||||||||||||||||||
Aktuálny stav sucha na Slovensku
v nedeľu 18.8. o 7 hodine ráno (informácie odrážajú zmeny v období od nedele 11.8. do nedele 18.8. ráno)
Zásobenie pôdy vlahou a RELATÍVNE NASÝTENIE v povrchovej vrstve (0-40 cm) je najnižšie 20-30 % v okolí Bratislavy. Na väčšine Podunajskej nížiny je nasýtenie v intervale 30-50 %, na strednom a východnom Slovensku je nasýtenie väčšinou vyššie ako 70 %. V hlbšej vrstve (40-100 cm) je lokálne nasýtenie na západnom Slovensku ešte stále nižšie ako 10 %. Týka sa to najmä oblastí Považia a Strážovských vrchov. V hlbšej vrstve je nasýtenie pod 50 % na približne 1/5 územia. V celom profile (0-100 cm) je nasýtenie lokálne najmä na západnom Slovensku v intervale 20-30 %. Pod 50 % je nasýtenie na približne 1/10 celkovej plochy.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
13. 5. 2024
Množství srážek v Česku roste, problém je vysoká teplota vzduchu, vysvětluje klimatolog příčiny sucha
V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách, říká klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České Republiky.
Celý článek pro irozhlas.cz k přečtení ZDE. -
9. 5. 2024
Falešné jaro bude častější. Někde může pomoct protimrazová závlaha
Jak efektivně chránit úrodu před jarními mrazy, o nové mapě s odhady budoucích klimatických rizik i o lekcích z boje se suchem a lesními požáry v podcastu týdeníku Respekt s bioklimatologem Miroslavem Trnkou z CzechGlobe.
Někde je cestou protimrazová závlaha. Ale je to risk. Buď to zmrzne všechno a nebo se podaří část úrody zachránit. Ale ze studií, které znám a výpočtů, které jsme dělali, můžu říct, že protimrazová závlaha vychází z pohledu účinnosti a efektivnosti podstatně lépe než efekt zadýmení, zakouření nebo používání svící. Ale musí se to umět,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.
Podcast pro respect.cz si můžete poslechnou ZDE.
