Odhadované dopady sucha na výnos hlavních plodin


  • nejsou data
  • bez vlivu sucha
  • sucho ovlivnilo porosty, ztráta výnosů do 10 %
  • střední poškození suchem, ztráta výnosů 10 - 30 %
  • těžké poškození suchem, ztráta výnosů 30 - 40 %
  • extrémní poškození suchem, ztráta výnosů nad 40%
  • bez vlivu sucha
  • sucho bez vlivu na výnos
  • sucho snižuje výnos
  • sucho zásadně snižuje výnos
  • ječmen, pšenice, řepka
  • cukrovka, brambory
  • kukuřice
  • ovocné stromy
  • vinná réva

Mapa počtu reportérov z jednotlivých okresov za posledné hlásenia dopadov na poľnohospodárstvo:

  

INFORMÁCIE Z JEDNOTLIVÝCH OKRESOV OD NAŠICH REPORTÉROV (neodrážajú stav v celom okrese, ale popisujú situáciu vo vybraných katastroch):

Komárno: „35 týždeň nepršalo. V hĺbke 0,2 m je pôda suchá. Ťažko sa pripravuje na sejbu. To málo čo napršalo v 34. týždni to sa v teple odparilo“.

Šaľa: „24.8.-30.8.2020  0,0 mm“.

Nitra: „Zrážky 1,5 mm“.

Partizánske: „Zrážky za posledný týždeň 1 mm celkovo za mesiac august 64 mm“.

Vranov nad Topľou: „Za uplynulý týždeň napršalo 3,0 mm zrážok. Zásobenie pôdy vlahou sa výrazne nezmenila“.

Nové Mesto nad Váhom: „Zrážky cca 25 mm. Žiadne prejavy sucha“.

Levoča  zrážky: „24.8. - 30.8.2020 9,6 mm“.

Piešťany: „Najsuchší týždeň od začiatku augusta – 1 mm“.

Bardejov: „3,4 mm zrážok spadlo v minulom týždni, čo umožnilo ukončiť žatvu. V auguste spadlo 85 mm zrážok a za obdobie jún - august spadlo sumárne 332 mm zrážok“.

Partizánske: „Za posledný týždeň spadlo 0 mm zrážok“.

Považská Bystrica: „Za uplynulý týždeň spadlo 3 mm zrážok“.

Kežmarok: „V poslednom týždni veľa nepršalo, ale sucho nie je. Pôda je optimálne vlhká pre zber zemiakov ako aj orbu, sejbu repky“.

Nitra: „Veľmi teplo, veterno bez zrážok“.

Senica: „Zrážky 30 mm“.

Humenné: „7,6 mm zrážok“.

Nové Mesto nad Váhom: „Za sledované obdobie spadlo 13,1 mm zrážok, za meteorologicky letné obdobie spadlo rekordných 366,5 mm zrážok (v rokoch 2017 a 2018 len 125 mm, v roku 2019 130 mm), od začiatku roka do konca augusta 625 mm“.

Nitra: „Trávnaté porasty sú síce stále zelené, ale stromy v lese, kde nie je hlboká pôda, na skalnatom  podloží, sa v priebehu pár dní začali jesenne sfarbovať“. 

Prievidza: „35.týždeň zrážky 3,2 mm. Povrch pôdy do hĺbky 10 cm je suchý. Trpia tým porasty repy. Premenlivé počasie spôsobilo že repa moc odnožila do semena. Úroda jabĺk a hrušiek sa javí dobrá. Zrážky za mesiac august 36 mm“.

Nové Zámky: „Množstvo zrážok v 35.týždni - 3,6 mm“.

Zvolen: „V piatok sme vyberali zemiaky, pôda bola ešte vlhká, ale ubitá od dažďov“.

Piešťany: „Za hodnotené obdobie boli namerané zrážky 9,1 mm“.

Lučenec: „Zrážky v 35. týždni boli len 2,8 mm a to v nedeľu - 23.8.=1,8 mm a v sobotu - 29.8. = 1 mm, teploty zodpovedali dlhodobým priemerom, prevládalo slnečné a suché počasie. Povrch pôdy asi do hĺbky 10 cm vyschol a začali sa vytvárať trhliny“.

Senica: „Zrážky za uplynulý týždeň 12,3 mm“.

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 13. 5. 2024

    Množství srážek v Česku roste, problém je vysoká teplota vzduchu, vysvětluje klimatolog příčiny sucha

    V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách, říká klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České Republiky.
    Celý článek pro irozhlas.cz k přečtení ZDE.

  • 9. 5. 2024

    Falešné jaro bude častější. Někde může pomoct protimrazová závlaha

    Jak efektivně chránit úrodu před jarními mrazy, o nové mapě s odhady budoucích klimatických rizik i o lekcích z boje se suchem a lesními požáry v podcastu týdeníku Respekt s bioklimatologem Miroslavem Trnkou z CzechGlobe.

    Někde je cestou protimrazová závlaha. Ale je to risk. Buď to zmrzne všechno a nebo se podaří část úrody zachránit. Ale ze studií, které znám a výpočtů, které jsme dělali, můžu říct, že protimrazová závlaha vychází z pohledu účinnosti a efektivnosti podstatně lépe než efekt zadýmení, zakouření nebo používání svící. Ale musí se to umět,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.

    Podcast pro respect.cz si můžete poslechnou ZDE.