Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

 

Graf vývoja intenzity sucha za posledných 12 týždňov v profile 0–100 cm. V grafe sú zobrazené všetky stupne intenzity sucha a ich priestorové pokrytie v % na celom území Slovenska.

PREDPOVEĎ INTENZITY SUCHA A RELATÍVNEHO NASÝTENIA NA 10 DNÍ
 

Aktuálny stav sucha na Slovensku

v nedeľu 26.3. o 7 hodine ráno (informácie odrážajú zmeny v období od nedele 19.3. do nedele 26.3. ráno)

 

Zásobenie pôdy vlahou a relatívne nasýtenie v povrchovej vrstve (0-40 cm) dosahuje najnižšie hodnoty 10-20 % ojedinele na Záhorí. Na Podunajskej nížine je najnižšie nasýtenie 40-50 %. V hlbšej vrstve pôdy (40-100 cm) je najnižšie nasýtenie lokálne v okolí Bratislavy 20-30 %, inde na Podunajskej nížine a Záhorí 40-50 %. V celom pôdnom profile (0-100 cm) je nasýtenie 30-40 % v oblasti Bratislavy a na Záhorí. V západnej časti Podunajskej nížiny je najnižšie nasýtenie 40-50 %. Na strednom a východnom Slovensku sú hodnoty prevažne vyššie ako 60 %.

Miera intenzity sucha v celom pôdnom profile (porovnanie aktuálneho stavu s obvyklými podmienkami v rovnakom období v priebehu rokov 1961 – 2010) je na úrovni mierneho až výrazného sucha na juhozápadnom Slovensku. Začínajúce sucho zasahuje približne 4 % územia. V povrchovej vrstve je výrazné až výnimočné sucho lokálne na Záhorí. Výrazné sucho je okrem Záhoria, aj v oblasti Malých a Bielych Karpát a v Chvojnickej pahorkatine. Výrazné až výnimočné sucho spolu zasahujú 3,6 % územia. V hlbšej vrstve je situácia priaznivejšia. Začínajúce až mierne sucho je len ojedinele na juhozápadnom a západnom Slovensku.

Deficit pôdnej vlahy je najvyšší -40 až -60 mm na Považí, v Malých Karpatoch a v okolí Bratislavy a Pezinka. Deficit vlahy pozorujeme na približne 30 % územia. Normálne podmienky sú na približne 47 % územia. Nadbytok vlahy je ešte do +60 mm v okolí Štúrova a Kežmarku.

Popis meteorologických prvkov v uplynulom týždni a ich vplyv na vývoj sucha:

V týždni od 20.3. do 26.3.2023 spadlo najviac zrážok na východnom Slovensku a Orave. Týždenné úhrny zrážok boli najvyššie 20-30 mm. Najmenej zrážok spadlo v okolí Bratislavy a na Záhorí, ojedinele 1,5-4 mm. Po teplotnej stránke bol týždeň relatívne teplý s najvyššou teplotou 22-23 °C na juhu Podunajskej a Východoslovenskej nížiny. V dolinách klesla teplota najnižšie na Horehroní do -4 °C. Najvyššiu týždennú sumu dosiahol výpar v Hurbanove a na Kolibe v Bratislave, a to necelých 19 mm. Najnižší výpar bol v Oravskej Lesnej, len 9 mm. V percentách normálu 1981 - 2010 bol výpar od 107 % v Banskej Bystrici do 153 % v Senici.
 

 

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 13. 5. 2024

    Množství srážek v Česku roste, problém je vysoká teplota vzduchu, vysvětluje klimatolog příčiny sucha

    V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách, říká klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České Republiky.
    Celý článek pro irozhlas.cz k přečtení ZDE.

  • 9. 5. 2024

    Falešné jaro bude častější. Někde může pomoct protimrazová závlaha

    Jak efektivně chránit úrodu před jarními mrazy, o nové mapě s odhady budoucích klimatických rizik i o lekcích z boje se suchem a lesními požáry v podcastu týdeníku Respekt s bioklimatologem Miroslavem Trnkou z CzechGlobe.

    Někde je cestou protimrazová závlaha. Ale je to risk. Buď to zmrzne všechno a nebo se podaří část úrody zachránit. Ale ze studií, které znám a výpočtů, které jsme dělali, můžu říct, že protimrazová závlaha vychází z pohledu účinnosti a efektivnosti podstatně lépe než efekt zadýmení, zakouření nebo používání svící. Ale musí se to umět,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.

    Podcast pro respect.cz si můžete poslechnou ZDE.