Relativní nasycení půdy
| Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
| 0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
| 0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita | ||||||||||||||||||
Aktuálny stav sucha na Slovensku
Zásobenie pôdy vlahou a RELATÍVNE NASÝTENIE v povrchovej vrstve (0 - 40 cm) je najnižšie na severe Záhoria, 20 - 30 %. Pod bodom zníženej dostupnosti v tejto vrstve pôdy sa nachádza aj územie veľkej časti Východoslovenskej nížiny, severná časť Podunajskej nížiny, stredné Považie, Myjava a juhozápad Záhoria. V hlbšej vrstve pôdy (40 - 100 cm) je nasýtenie okolo 10 - 20 % na Záhorí, Turci a v oblasti Strážovských vrchov. Na väčšine Východoslovenskej a Podunajskej nížiny je nasýtenie v tejto vrstve 60 - 70 %. V celom profile (0 - 100 cm) je lokálne najnižšie nasýtenie 20 - 30 % na Záhorí a strednom Považí. Pod bodom zníženej dostupnosti v celom pôdnom profile sa nachádza len 10,7 % územia Slovenska. Priaznivá situácia je v južnej časti Podunajskej nížiny, kde je nasýtenie 70 - 90 %. Vplyvom výdatných zrážok sa výrazne doplnila pôdna vlaha v západnej polovici Prešovského a Košického kraja, kde je pôdny profil takmer nasýtený (90 – 100 %).
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
13. 5. 2024
Množství srážek v Česku roste, problém je vysoká teplota vzduchu, vysvětluje klimatolog příčiny sucha
V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách, říká klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České Republiky.
Celý článek pro irozhlas.cz k přečtení ZDE. -
9. 5. 2024
Falešné jaro bude častější. Někde může pomoct protimrazová závlaha
Jak efektivně chránit úrodu před jarními mrazy, o nové mapě s odhady budoucích klimatických rizik i o lekcích z boje se suchem a lesními požáry v podcastu týdeníku Respekt s bioklimatologem Miroslavem Trnkou z CzechGlobe.
Někde je cestou protimrazová závlaha. Ale je to risk. Buď to zmrzne všechno a nebo se podaří část úrody zachránit. Ale ze studií, které znám a výpočtů, které jsme dělali, můžu říct, že protimrazová závlaha vychází z pohledu účinnosti a efektivnosti podstatně lépe než efekt zadýmení, zakouření nebo používání svící. Ale musí se to umět,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.
Podcast pro respect.cz si můžete poslechnou ZDE.
