Sledujte také
Předpověď sucha
2024-12-16T11:55:10.581113image/svg+xmlMatplotlib v3.8.0, https://matplotlib.org/
CzechGlobe
  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho
Česko

Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961–2015

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi aktualizované každých 24 hodin.
Monitorujte s námi sucho

aktualni graf

Denně aktualizován graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v Česku

popis k neděli 30. 08. 2026 v 7 hodin ráno

(textové informace odrážejí změny od neděle 23. 08. 2026 do neděle 30. 08. 2026 ráno)

Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.

DŮLEŽITÉ PRO SPRÁVNÉ ČTENÍ A POCHOPENÍ MAP

Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Shrnutí

Uplynulý týden (23. 8. 2026–29. 8. 2026) bylo území Česka převážně pod vlivem tlakové výše a přílivu teplejšího vzduchu od jihu. Z pátku na sobotu přes území přecházela studená fronta, která přinesla vydatnější srážky. Ty se však ve větší míře nevyskytovaly všude. Na 76 % území republiky napršelo mezi 10 a 25 mm za týden, zatímco na 21 % území spadlo pouze do 10 mm za týden. Nejvíce srážek se vyskytlo na východě a západě Čech.

V dalších 10 dnech nejsou očekávány vydatné srážky, proto bude intenzita půdního sucha opět mírně sílit. Horší situace bude celkově spíše na Moravě než v Čechách, kde bylo v uplynulém období zaznamenáno více srážek. Na Moravě bude relativní nasycení půdy klesat pod 20 % a na jižní Moravě dokonce pod 10 % v celém půdním profilu 0–100 cm.

Intenzita sucha

  • V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) je situace ve srovnání s uplynulým týdnem velmi podobná. V západní polovině republiky, s výjimkou jihu Čech, není v této vrstvě sucho aktuálně pozorováno. O něco méně příznivá zůstává situace na Moravě. Na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje sice intenzita sucha mírně poklesla, nadále zde však pozorujeme výjimečné sucho, zejména na Vysočině, kde je místy až extrémní. Stejně tak se extrémní sucho místy vyskytuje na Hodonínsku nebo Břeclavsku. V části Jihomoravského kraje a Vysočiny, na jihu Čech, Zlínsku, Svitavsku a lokálně na severu Moravy pozorujeme převážně mírné sucho. Ve zbývajících částech Moravy a také na jihu Čech je pak pozorováno počínající sucho.

  • V hlubší vrstvě (40–100 cm) došlo k velmi mírnému poklesu intenzity sucha, především v západní polovině republiky, situace však na většině území zůstává nadále dosti nepříznivá. Výjimkou je oblast severních Čech a místy také východnější část Středočeského kraje, kde aktuálně sucho nepozorujeme. Na převážné části území však stále zaznamenáváme výjimečné až extrémní sucho. Jedná se zejména o Moravu, ale také o Plzeňsko a jih Čech. Nižší intenzita sucha, odpovídající převážně mírnému suchu, je pozorována v části Karlovarského kraje, ve středních Čechách, severozápadně od Prahy a v části Ústeckého kraje. Příznivější situace je také v pásu od Táborska po Krkonoše.

  • V rámci půdního profilu 0–100 cm je v západní polovině republiky, s výjimkou jihu Čech a jižní části Plzeňského kraje, pozorována příznivější situace a odchylka sucha od obvyklého stavu zde aktuálně téměř není patrná. Méně příznivá zůstává situace na jihu Čech, zejména na Šumavě a v Novohradských horách, a na Moravě, kde sucho v různých intenzitách nadále zaznamenáváme na celém území. Nejméně příznivá situace přetrvává na jihu Čech, Třebíčsku, Žďársku, Havlíčkobrodsku, Hodonínsku a Břeclavsku, kde je pozorováno výjimečné až extrémní sucho. Dohromady se však jedná již jen o necelých 6 % území. Výrazné sucho zasahuje přibližně 7 % území, a to převážně v oblastech podél jižní hranice republiky, na Svitavsku nebo Šumpersku. Mírné sucho, které se vyskytuje přibližně na 15 % území, pozorujeme zejména na jihu Plzeňského kraje, na Šumavě, ve zbývajících částech Vysočiny, na Svitavsku, Vsetínsku a v částech Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Počínající sucho je pozorováno přibližně na 20 % území a týká se převážně zbývající části východní poloviny republiky.

  • V celém půdním profilu se k 30. 08. vyskytuje oodchylka sucha od obvyklého stavu na cca 48 % území.

  • Predikce stavu půdního profilu je k dispozici na mapě dlouhodobé předpovědi na dva měsíce.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti

Na textu pracujeme.

Průběh počasí v uplynulém týdnu

Uplynulý týden (23. 8. 2026–29. 8. 2026) bylo území Česka převážně pod vlivem tlakové výše a přílivu teplejšího vzduchu od jihu. Z pátku na sobotu přes území přecházela studená fronta, která přinesla vydatnější srážky. Ty se však ve větší míře nevyskytovaly všude. Na 76 % území republiky napršelo mezi 10 a 25 mm za týden, zatímco na 21 % území spadlo pouze do 10 mm za týden. Nejvíce srážek se vyskytlo na východě a západě Čech. Do středy včetně se denní teploty pohybovaly do 25 °C. Poté se oteplilo a maximální teploty dosahovaly přibližně 25 až 30 °C. V úterý a pátek panovalo větrnější počasí.

Aktuality

Déšť nás nespasí. Velké sucho nezpůsobila jen „smůla“

Sucha byla i dřív a třeba i horší než letos. Roční úhrny srážek se za poslední desítky a stovky let spíš nemění a stejně je tomu také u průtoků řek. Přesto ale už dlouho pozorujeme, že teplejší klima sucha zhoršuje. A bude hůř. Přečtěte si analýzu tématu od redaktora Lukáše Marka, zveřejněnou na Seznam Zprávách, ve které situaci popisuje také Miroslav Trnka. Dostupná je zde.

V Ústavu výzkumu globální změny si velmi ceníme toho, že i naše vědecké podklady, jako je měsíčně aktualizovaný graf vývoje intenzity sucha od roku 1804, data zveřejňovaná na portálu Klimatická změna nebo studie našeho kolegy Jana Řehoře, slouží k dokreslení situace.

Vliv sucha na pěstování pšenice: Miroslav Trnka hostem Studia ČT24

Malé výnosy a zároveň vyšší ceny kvůli suchu a klimatické změně. To je jeden z možných scénářů budoucího vývoje pěstování pšenice.

Zvýšení globální teploty o 3 °C může podle odborníků v budoucnu způsobit až ztrojnásobení průměrné ceny obilovin ve srovnání s rokem 2010, a to po očištění o inflaci. Výsledky studie, kterou na základě simulací klimatických modelů zpracovala mezinárodní skupina vědců, popisuje Miroslav Trnka, který její zpracování vedl. Rozhovor pro Studio ČT24 je k dispozici v archivu zde (stopáž 14:16 hod.).

Týdenní aktuality č. 34/2026

Srážky pomohly v povrchové vrstvě půdy, kde sucho ustoupilo, v hloubce ale přetrvává. Vláhové podmínky se zlepšily, růst stromů však zůstává nadále utlumený. Nová studie popisuje, jak sucho globálně zvyšuje cenu pšenice.

Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!

Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.

Sucho zvyšuje cenu pšenice, klimatická změna zasáhne globální trhy s obilím

Oteplení planety o tři stupně Celsia by mohlo zvýšit průměrnou cenu pšenice na trojnásobek oproti roku 2010, upozornili vědci v nové mezinárodní studii. Výzkum vedl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe a bioklimatolog Miroslav Trnka. Tým vědců využil údaje z klimatických pozorování, z geografie pěstování plodin, vzal v úvahu globální ceny komodit a použil desítky simulací klimatických modelů, aby dokázal popsat souvislost ceny pšenice a nedostatku vody. 

Tiskovou zprávu a víc informací k tématu najdete na webu Czechglobe zde.

O tématu píše i ČT 24 zde.

Více aktualit Sledujte nás na sociální síti X
Clim4Cast TerraDrought