| -100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 | ||||||||||||||
Denně aktualizován graf vývoje deficitu půdní vláhy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie deficitu půdní vláhy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se deficit půdní vláhy v poslední době vyvíjel a i jaký bude jeho následující trend.
(textové informace odrážejí změny od neděle 12. 07. 2026 do neděle 19. 07. 2026 ráno)
Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
Uplynulý týden (12. 7. 2026 – 18. 7. 2026) přinesl častější přeháňky. Ty byly z hlediska úhrnů srážek značně prostorově rozdílné, zejména kvůli výskytu bouřek. V Jeseníkách spadlo dokonce více než 100 mm srážek za týden, zatímco na jižní Moravě nebo na severozápadě republiky to bylo pouze několik milimetrů. Na přibližně 95 % území napršelo do 40 mm za týden.
Srážky se v uplynulém týdnu vyskytovaly především ve formě bouřek, což výrazně ovlivnilo jejich prostorové rozložení. Byly poměrně intenzivní, ale trvaly jen krátce. To způsobilo, že na většině území sice aktuálně nepozorujeme odchylku od obvyklého množství půdní vláhy ve vrstvě do 40 cm, avšak v hlubších vrstvách do 100 cm nadále přetrvává značný deficit a situace se výrazněji nezměnila. V následujících deseti dnech očekáváme mírné zhoršení situace, zejména ve svrchní vrstvě půdy.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) došlo ke snížení deficitu půdní vláhy na celém území. V mnoha oblastech, například v severní části Jihomoravského kraje, na Kroměřížsku, v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, na Svitavsku, Kolínsku, Kutnohorsku, Broumovsku, v části Karlovarského kraje a také na Táborsku, je odchylka v této vrstvě kladná. Na zbytku území se odchylka pohybuje převážně od −5 do −20 mm. Velmi ojediněle, například na Domažlicku, je deficit ještě vyšší.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) zůstává odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě ve srovnání s uplynulým týdnem velmi podobná. Na větší části území pozorujeme deficit půdní vláhy v rozmezí od −5 do −20 mm. Na Jindřichohradecku, v jižních Čechách, na Klatovsku, Domažlicku, Příbramsku, Chebsku, Děčínsku, Náchodsku, v Pardubickém kraji, na severu a severozápadě Vysočiny, na Vsetínsku, Zlínsku a na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje je deficit vyšší a pohybuje se od −20 do −40 mm. Ojediněle, například na Klatovsku, Domažlicku, Prachaticku, Bruntálsku nebo Vsetínsku, se vyskytuje také deficit od −40 do −60 mm.
V rámci půdního profilu (0-100 cm) došlo rovněž ke snížení deficitu, avšak ne tak výraznému jako v povrchové vrstvě. V důsledku rozdílných srážkových úhrnů je situace na území republiky různorodá. Nejvyšší deficit, v rozmezí od −40 do −60 mm, je pozorován na 5 % území a to na Vsetínsku, na jihu Čech a v jižní části Plzeňského kraje, zejména na Domažlicku, kde může být místy ještě o něco vyšší. Lokálně se vyšší deficit vyskytuje také na severu Čech. Naopak v některých oblastech je odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě kladná, a to například na Kolínsku, Kutnohorsku, Jihlavsku, Blanensku, Kroměřížsku, v Beskydech nebo na Ostravsku. Deficit od −5 do −20 mm je pozorován na 42 % území převážně v Jihomoravském a Olomouckém kraji, západně od Ostravy, v části středních Čech a na severovýchodě Čech. Na dalších 42 % území pozorujeme deficit v rozmezí od −20 do −40 mm.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ jsou hladiny vodních toků převážně setrvalé nebo mírně rozkolísané. Průtoky jsou vzhledem k dlouhodobým červencovým hodnotám na většině toků podprůměrné až výrazně podprůměrné, v ojedinělých případech jsou průměrné.
V celém profilu do 1 m se k 19. 07. vyskytuje deficit půdní vláhy na cca 88 % území. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice Ústavu výzkumu globální změny (CzechGlobe).
Nedostatek půdní vláhy patří letos k nejvýraznějším za poslední roky. Deště sice pomohly v povrchové vrstvě půdy a zmírnily také vodní deficit stromů, v hlubších vrstvách však sucho nadále přetrvává.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Nejhorší sucha zasáhla střední Evropu podle mediálního pokrytí v roce 2003. Následoval rok 2022 a také roky 2015, 2018 a 2025. Čeští vědci spolupracovali s kolegy z dalších šesti zemí na projektu, jehož cílem bylo zjistit, jak média reflektují dopady extrémního počasí v teplém období roku, jako jsou epizody sucha, vlny veder a přírodní požáry. Více zde.
Epizody sucha jsou ve 21. století v důsledku zvyšujících se teplot vzduchu častější, intenzivnější a delší, a to nejen ve střední Evropě, ale také v Česku. V nadcházejících desetiletích lze navíc očekávat další prohlubování tohoto trendu.
Sucho s sebou přináší řadu negativních dopadů jak na přírodu, tak na lidskou společnost. Zaměřili jsme se na dopady epizod sucha v šesti státech střední Evropy – v Česku, Rakousku, na Slovensku, v Polsku, Slovinsku a Chorvatsku – v letech 2000–2025 a vyhodnotili je na základě zpráv z médií.
Očekávané srážky mohou dočasně zmírnit půdní sucho i požární riziko. Vodní deficit stromů přitom zůstává mimořádně vysoký. Rostoucí teploty budou v tomto týdnu nepříznivě ovlivňovat chov ryb a skotu i ovocnářství, přičemž tepelný stres bude nejvýraznější v pátek.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Za rok v Česku naprší přibližně stejně, někde dokonce o něco více než dříve. Proč je teda sucho, když srážek neubývá? Jak ve vědeckém okénku Akademie věd ČR Na minutu vysvětluje Pavel Zahradníček, srážky totiž přicházejí v jinou dobu, na jiných místech a v jiné intenzitě, než krajina potřebuje. Video je k dispozici zde.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
