Aktuální stav sucha v České republice

popis k neděli 28. 06. 2026 v 7 hodin ráno

(textové informace odrážejí změny od neděle 21. 06. 2026 do neděle 28. 06. 2026 ráno)

• Hlášena je situace v 11 okresech, kde jsou sledovány převážně jehličnaté druhy. Reportéři pozorují počínající projevy sucha v okresech Klatovy, Svitavy a Frýdek-Místek. Z okresu Brno-venkov je hlášeno selhání výsadby s výrazným podílem sucha.

Podle informací sítě DendroNetwork minulý týden zasáhla vlna vysokých teplot naplno i české lesy. Na konci týdne zaznamenalo více než 60 % lesních porostů maximální teploty měřené přímo uvnitř porostu přesahující 35 °C (z toho u 5 % území překročila dokonce 38 °C, zatímco pouhá 2,6 % území zůstala pod hranicí 30 °C). V kombinaci s kritickým nedostatkem vláhy – kdy vodní deficit stromů dosáhl nadprůměrných až extrémních hodnot na 92 % plochy lesů (z toho 47 % vykazuje vysoký a 25 % extrémně vysoký deficit) – ztrácejí lesní ekosystémy svou přirozenou chladicí schopnost a přestávají plnit mikroklimatickou funkci v krajině. Extrémní atmosférický tlak na výdej vody z pletiv podtrhují i hodnoty sytostního doplňku (VPD), které na konci týdne plošně v celé České republice překročily kritickou hranici 1,26 kPa, což akutní dehydrataci lesních porostů jednoznačně potvrzuje.

Detailnější informace najdete na portálu DendroNetwork, který přináší denně aktualizované mapy stavu lesních ekosystémů na úrovni celé České republiky. Síť umožňuje nejen sledování projevů sucha, ale také přináší informace o vláhové zabezpečenosti stromů a o dalších reakcích lesních porostů na změny klimatu.

Upozornění: Mapa dopadů sucha na lesy (ke stažení) je doplněná o data systému DendroNetwork. Najdete v ní i 2 další parametry:

• Vodní deficit stromu (Tree Water Deficit= TWD), který ukazuje míru vodního stresu stromu na základě měřených změn tloušťky kmene. Vyšší TWD znamená větší napětí ve vodním režimu stromu a menší množství vody dostupné pro jeho pletiva, tedy větší nedostatek vody. Jde tedy o parametr, který umožňuje sledovat aktuální vodní stres stromů, jejich vitalitu a schopnost odolávat suchu. Zjednodušeně popisuje, kolik vody „chybí“ v pletivech kmene v důsledku ztrát způsobených transpirací, což se projevuje zmenšením průměru kmene (záporné změny).
• Dynamiku růstu kmene (Growth=GRO), která ukazuje, o kolik narostl kmen stromu během dne, měřeno pomocí senzorů na povrchu kmene (dendrometrů). Mapa znázorňuje prostorové rozložení denního růstu stromů ve sledované oblasti. Vyšší hodnoty GRO znamenají aktivní růst, nižší nebo nulové hodnoty ukazují na zastavení růstu, a tedy stres v důsledku nedostatku vody a dalších nepříznivých vlivů. Zjednodušeně nám tyto změny pomáhají pochopit, jak rychle strom roste během dne, týdne nebo celé vegetační sezóny. Když strom zažívá sucho nebo jiné stresové podmínky, růst se zpomalí nebo zastaví. Pomocí sledování dynamiky růstu kmene kvantifikujeme produkční funkci lesů včetně případných ztrát na produkci, což jsou zásadní kritéria pro strategické plánování v lesním hospodářství.*