| 0 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 80 | 90 | 100 | ||||||||
Denně aktualizován graf vývoje kumulovaného stresu za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. Kumulovaný stres vyjadřuje, jak velkou část posledního půlroku ode dne aktualizace byl v půdě zaznamenán nedostatek vláhy – tedy počet dní, kdy bylo relativní nasycení půdy nižší než 50 %. Výsledné hodnoty jsou převedeny na procenta. V grafu jsou zobrazeny všechny procentní kategorie a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se kumulovaný stres v poslední době vyvíjel a i jaký bude jeho následující trend.
(textové informace odrážejí změny od neděle 07. 06. 2026 do neděle 14. 06. 2026 ráno)
Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
Uplynulý týden (7. 6. 2026 – 13. 6. 2026) ovlivnil území Česka průchod studené fronty během úterý a středy. Ve středu byly srážky nejvydatnější, ale i následující dny v týdnu pršelo. Skoro na 75 % území republiky byly zaznamenány úhrny mezi 20–40 mm/týden. Nejvíce jich bylo na Českomoravské vrchovině a v Beskydech. Naopak relativně méně jich bylo na jižní a střední Moravě a v západních Čechách. Na těchto místech napršelo mezi 10–20 mm/týden, což není úplně zanedbatelné množství.
Po vydatných srážkách v uplynulém týdnu Česko čekají ve druhé polovině tohoto týdne vysoké teploty vzduchu. Krajina bude opětovnému nástupu půdního sucha chvíli odolávat, ale teploty, které se mohou dostat až k 35 °C, se nakonec projeví rychlým vysušováním krajiny a ke konci týdne bude snížená půdní vlhkost prakticky všude. Mírné až výrazné sucho se objeví na 60 % území.
Uplynulý týden byl deštivý a také relativně chladný. Doplnila se tak částečně voda, která chyběla v krajině, a zlepšila se situace ohledně sucha. Tento týden však příliš plošných srážek nebude a navíc nás čeká vlna veder, která opět pomůže k vysušování krajiny a rozvoji sucha. Více najdete v Týdenním přehledu aktualit od Týmu Intersucho zde nebo na novinky.cz zde.
Od čtvrtka se v Česku začne výrazně oteplovat a teploty budou překračovat hranici 30 °C. O víkendu by dokonce mohly dosahovat až 35 °C.
❗Očekáváme tak přibližně čtyřdenní horkou vlnu, která by měla během úterý skončit v souvislosti s očekávaným ochlazením.
Česko zasáhne horká vlna. Horko zvýší riziko tepelného stresu i u skotu i ryb. Uplynulé srážky nástup půdního sucha zbrzdí, ale nezabrání mu. Lesy se po krátké úlevě opět vracejí do nepříznivého stavu.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Dlouhodobé sucho v českých lesích přispělo před několika lety k rozvoji kůrovcové kalamity, protože oslabené stromy byly vůči napadení méně odolné. Kůrovce se od té doby podařilo výrazně omezit, sucho ale pro české lesy nadále představuje vážné riziko. Podle vědců navíc změna klimatu postupně promění druhovou skladbu lesů, které mohou za několik desítek let vypadat výrazně jinak než dnes. Více k tématu se dozvíte na seznamzpravy.cz zde.
Odborníci z akademické sféry, státní správy, podniků Povodí i dalších institucí se na konferenci v Mikulově shodli, že kvalita povrchových vod v České republice čelí vážným a dlouhodobě narůstajícím problémům. Hlavním tématem letošního setkání byla eutrofizace, dopady klimatické změny a možnosti opatření v povodích i na čistírnách odpadních vod.
Samostatný blok se věnoval právě klimatickým trendům a epizodickým vstupům znečištění, které běžný monitoring často nedokáže zachytit. Průměrné roční teploty vzduchu stále rostou: nejteplejší byl rok 2024 s průměrnou teplotou 10,2 °C, následují roky 2023, 2018, 2014 – a trend je stále rostoucí. Úhrn srážek je dlouhodobě stejný, jen s nerovnoměrným rozložením v roce. „Vyvinuté digitální dvojče povodí Dyje a povodí nádrže Želivka nám umožňuje testování nekonečné řady adaptačních opatření, abychom dokázali se zbývajícím množství povrchové vody efektivně v následujícím období hospodařit. Ztráta vody vlivem klimatické změny (nárůst teplot, zvýšená evapotranspirace, výpar, vliv větrné eroze) je vysoká, což snižuje povrchový odtok a průtoky v tocích," popisuje Miroslav Trnka.
Více se dozvíte na webu pmo.cz v tiskové zprávě zde.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
