| 0 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 80 | 90 | 100 | ||||||||
Denně aktualizován graf vývoje kumulovaného stresu za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. Kumulovaný stres vyjadřuje, jak velkou část posledního půlroku ode dne aktualizace byl v půdě zaznamenán nedostatek vláhy – tedy počet dní, kdy bylo relativní nasycení půdy nižší než 50 %. Výsledné hodnoty jsou převedeny na procenta. V grafu jsou zobrazeny všechny procentní kategorie a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se kumulovaný stres v poslední době vyvíjel a i jaký bude jeho následující trend.
(textové informace odrážejí změny od neděle 05. 04. 2026 do neděle 12. 04. 2026 ráno)
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
V uplynulém týdnu (5. 4. 2026 až 11. 4. 2026) proudil nad území Česka převážně vzduch od severu. Srážky se vyskytovaly pouze na západě republiky, kde byly zaznamenány úhrny kolem 5 až 15 mm za týden. Na zbytku území prakticky vůbec nepršelo. Během týdne se poměrně výrazně ochladilo. Ještě v neděli se teploty pohybovaly kolem 20 °C, ve středu a ve čtvrtek už jen okolo 10 °C a v pátek kolem 5 °C. Noční teploty od úterý klesaly pod bod mrazu. Nejhorší situace nastala v pátek, kdy minima místy spadla až pod -5 °C, což působilo problémy vegetaci.
Tento týden bude na území republiky nadále přetrvávat půdní sucho. Horší situace bude i nadále zejména na Českomoravské vrchovině a na severu Čech. Na přelomu týdne by však podle současných modelů (k pondělí) mohlo dojít k výraznému zlepšení.
Profesor Zdeněk Žalud se v rozhovoru pro časopis Úroda věnoval hlavním příčinám narůstajícího sucha ve střední Evropě, mezi které patří zejména výrazné oteplení. To dramaticky zvyšuje výpar vody a následně tak vede k intenzivnějším epizodám sucha. Hovoří také o jeho různých podobách a zmiňuje i možná řešení v boji s tímto klimatickým extrémem.
Celý rozhovor naleznete v květnovém vydání časopisu Úroda (5/2026), ukázka zde.
Slovensko v dubnu 2026 čelí vážnému nedostatku vláhy. Sucho různé intenzity zasahuje až 60 % území a v některých regionech dosahuje extrémních hodnot. Více popisuje portál iMeteo.sk na základě dat projektu Intersucho zde.
Půdní sucho v Česku nadále trvá, přelom týdne však přináší naději na zlepšení situace. Vegetaci zasáhly mrazy a nejvíce se to dotklo kvetoucích meruněk a broskvoní. Lokálně však mrazy poškodily například i vyrašené ořešáky na jižní Moravě. Stromy se již dostávají do podmínek, které ukazují na vodní stres.
Čtete více v novém čísle Týdenního přehledu aktualit od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Ovocné stromy, z nichž mnohé jsou v nížinách již několik dnů v plném květu a ve středních polohách mohou rozkvétat, ohrozí především v pátek ráno, ale také v sobotu a v neděli mráz. Na jižní Moravě, kde kvetou meruňky a broskve a rozkvétají třešně, očekávají meteorologové teploty kolem nuly. Výrazněji pod nulou může být na Vysočině, v Beskydech či na Šumpersku, uvedli odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe, kteří spravují web Agrorisk. Riziko budou případné mrazy představovat i pro další plodiny, například pro řepku či cukrovku. Více se dovíte na webu zemedelec.cz zde.
Zajímá vás, jak je riziko pozdních mrazů v Česku ovlivněno klimatickou změnou a jak se i plošně proměňuje v různých obdobích? Prozkoumejte to na našem dalším webu Klimatická změna.
Významnou část Polska aktuálně pokrývá výjimečné až extrémní sucho, a to nejen v povrchové vrstvě půdy, ale i v hlubších vrstvách.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
