Sledujte také
Předpověď sucha
2024-12-16T11:55:10.581113image/svg+xmlMatplotlib v3.8.0, https://matplotlib.org/
CzechGlobe
Relativní nasycení půdy vyjádřeno v procentech, kdy 0% = bod vadnutí, 50% = bod snížené dostupnosti a 100% = polní kapacita
Nedostatek vláhy
                   
010203040506070 90100
Česko

Relativní nasycení půdy

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi aktualizované každých 24 hodin.
Monitorujte s námi sucho

aktualni graf

Denně aktualizován graf vývoje nasycení půdy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie relativního nasycení půdy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se relativní nasycení půdy v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav nasycení půdy v Česku

popis k neděli 08. 11. 2026 v 7 hodin ráno

(textové informace odrážejí změny od neděle 01. 11. 2026 do neděle 08. 11. 2026 ráno)

Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.

DŮLEŽITÉ PRO SPRÁVNÉ ČTENÍ A POCHOPENÍ MAP

Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Shrnutí

V uplynulém týdnu (2.–7. listopadu 2026) bylo území České republiky pod vlivem tlakové výše. Srážky se proto na většině území téměř nevyskytovaly, s výjimkou Vysočiny a ojedinělých lokálních úhrnů dosahujících několika milimetrů. Maximální teploty vzduchu se nejčastěji pohybovaly mezi 7 a 10 °C, přičemž v pondělí a úterý byly o něco nižší. Noční a ranní teploty vzduchu od čtvrtka v souladu s předpovědí klesaly pod bod mrazu, většinou k hodnotám kolem −3 °C.

Rozsah půdního sucha se za uplynulý týden mírně zvětšil. Potvrdila se také předpověď nočních a ranních mrazíků, které se začaly objevovat od čtvrtka. V tomto týdnu očekáváme srážkové úhrny mezi 10 a 20 mm, které by měly přispět ke zmírnění půdního sucha, opět ale především v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm). Ke zvýšení relativního nasycení půdy by mohlo dojít zejména v Jihomoravském kraji, kde je situace dlouhodobě nepříznivá. Výraznější zlepšení podmínek však zatím neočekáváme.

Relativní nasycení půdy

  • V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) pozorujeme aktuálně nejvyšší hodnoty nasycení (nad 90 %) především v pohraničních horských oblastech, zejména v Krušných horách, Jizerských horách, Krkonoších, Jeseníkách a Beskydech, ale také na Šumavě. Vyšší hodnoty nasycení (70–90 %) jsou zaznamenávány i v dalších částech severních a severovýchodních Čech a na severu Moravy. Naopak nízké hodnoty nasycení (pod 30 %) přetrvávají především na jižní Moravě, zejména na Znojemsku, Břeclavsku a Hodonínsku, kde místy (zejména na Znojemsku) klesají nadále i pod 10 %. Nižší hodnoty (30-40 %) jsou pozorovány také na Třebíčsku, lokálně na Svitavsku, Plzeňsku a v některých částech Ústeckého a Středočeského kraje. Na zbývajícím území se hodnoty nasycení pohybují převážně v rozmezí 50–70 %.
  • V hlubší vrstvě (40–100 cm) zůstávají na většině území České republiky hodnoty relativního nasycení nadále velmi nízké. Nejnižší hodnoty jsou zaznamenávány zejména v Jihomoravském kraji, ale také v části Zlínského kraje, ve východní polovině Vysočiny, v jižních a západních Čechách a v některých částech středních Čech západně od Prahy. V těchto oblastech se hodnoty nasycení pohybují pod 10 %. Nízké hodnoty nasycení jsou pozorovány také na Plzeňsku, Karlovarsku, Ústecku a ve značné části zbývajícího území Moravy a východních Čech. Naopak příznivější situace je zaznamenávána na severu republiky, zejména na Liberecku, Jablonecku a v Krkonoších, kde hodnoty nasycení místy přesahují 90 %. Vyšší hodnoty nasycení jsou pozorovány také v Beskydech a lokálně v dalších horských oblastech. Na zbývajícím území se hodnoty pohybují převážně v rozmezí 20–40 %.
  • V celém profilu (0–100 cm) přetrvává nepříliš příznivá situace. Nejnižší hodnoty nasycení aktuálně nadále pozorujeme především na jižní Moravě, zejména na Břeclavsku, Hodonínsku a Znojemsku, kde klesají pod 20 %, lokálně (především na Znojemsku) dokonce pod 10 %, také na jihovýchodě Vysočiny, Plzeňsku a v části Ústeckého kraje. Nižší hodnoty nasycení v intervalu 20–30 %, jsou dále pozorovány na severozápadě Čech, především na Chomutovsku, Lounsku a Mostecku, také na Plzeňsku, místy v jižních Čechách, ve východní polovině Vysočiny, na Pardubicku, Svitavsku, Olomoucku, Uherskohradišťsku a ve zbývajících částech Jihomoravského kraje. Naopak vyšší hodnoty nasycení (nad 60 %, místy i nad 90 %) jsou pozorovány především v severních a severovýchodních Čechách, zejména v Krkonoších, Jizerských a Lužických horách, ale také v Krušných horách, Jeseníkách a Beskydech. Vyšší hodnoty jsou lokálně zaznamenávány také na Šumavě. Na zbývajícím území republiky se hodnoty pohybují převážně v rozmezí 30–50 % nasycení.

Aktuality

Týdenní aktuality č. 45/2026

Teploty od začátku roku patří zatím k rekordním. Půdní sucho aktuálně zasahuje téměř tři čtvrtiny území Česka. V nadcházejících dnech se očekává jeho zmírnění, které se však projeví opět především v povrchové vrstvě půdy.

Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!

Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.

Jaká bude letošní zima? A proč bude její průběh důležitý pro zásoby vody v Česku?

Zda nás čeká mírná zima, nebo výraznější mrazy a sněžení, zatím nelze spolehlivě předpovědět. Sezonní předpovědi pro střední Evropu jsou zatíženy značnou nejistotou. Dlouhodobý trend je však zřejmý. V důsledku klimatické změny ubývá v Česku dnů se sněhovou pokrývkou i mrazových dnů. Stále větší část zimních srážek přichází v podobě deště a sníh se v krajině udrží kratší dobu. Zásadní otázkou nadcházející zimy tak bude doplňování zásob podzemních vod, které jsou aktuálně v řadě oblastí výrazně podprůměrné a na některých místech se blíží historickým minimům. Právě zimní období a začátek jara jsou pro doplňování těchto zásob klíčové. Výpar i spotřeba vody vegetací jsou nízké a voda ze srážek má větší možnost vsakovat se do půdy. Významnou roli přitom může sehrát postupné odtávání sněhové pokrývky.

Na nejistotu sezonních předpovědí i dlouhodobé změny charakteru českých zim upozorňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy také Miroslav Trnka. Celý článek je k dispozici zde.

Extrémní vedra, sucho a lesní požáry. Jak se mění evropské klima?

Právě těmto tématům se věnovalo podzimní "Science Café" v Bruselu, na kterém vystoupil také Pavel Zahradníček. Diskuze se zaměřila na klimatické extrémy, jejich dopady na evropské zemědělství a možnosti, jak posilovat odolnost společnosti vůči změně klimatu. „Letošní léto bylo horší, než jsem předpokládal,“ uvedl v souvislosti s mimořádnými teplotami, které Evropa během roku 2026 zažila. Upozornil také na riziko stále častějšího výskytu extrémně horkých dní, kdy teploty v některých částech Evropy přesahují 40 °C.

Klimatická změna přitom nepřináší zcela nové meteorologické jevy, ale především zesiluje některé již existující extrémy – zejména vlny veder, sucho a podmínky podporující lesní požáry. Více píše Dům zahraniční spolupráce zde.

Proč mohou ranní mrazíky v těchto dnech ohrozit některé rostliny?

Po horkém a suchém létě některé dřeviny předčasně shodily listí. Následné teplé a vlhčí počasí však způsobilo, že začaly znovu rašit, nasazovat nové listy, a některé dokonce i kvést. Opakovaný růst ale vyčerpává zásobní látky, které budou stromům na jaře chybět a také přicházející ranní mrazíky mohou nepřipravenou vegetaci poškodit. Proč k tomuto neobvyklému chování vegetace vůbec dochází a jakou roli v něm hraje sucho a klimatická změna? V rozhovoru pro Český rozhlas Plus to vysvětluje Eva Svobodová. K dispozici je v archivu Českého rozhlasu zde (v čase 8:50:24-8:55:50).

FocusOn s Pavlem Zahradníčkem: Jak klimatická změna ovlivňuje dostupnost vody, extrémy počasí i energetiku?

Sucho, rekordní teploty, nedostatek vody v krajině i dopady na energetiku. O těchto tématech hovořil Pavel Zahradníček, který byl společně s meteorologem Michalem Žákem hostem v podcastu AMPER (FocusOn).

Jedním z hlavních problémů současného sucha není pouze nedostatek srážek, ale také rostoucí teplota vzduchu a s ní spojený vyšší výpar. Přestože průměrné roční úhrny srážek v Česku dlouhodobě výrazně neklesají, dostupnost vody v krajině se mění. Dopady nedostatku vody se navíc stále výrazněji promítají i do energetiky. Nízké průtoky omezují výrobu vodních elektráren a mohou v kombinaci s dalšími faktory přispívat k výkyvům cen elektřiny. Jak se na měnící se klimatické podmínky připravit? Podle Pavla Zahradníčka je zásadní kombinovat přírodě blízká a technická opatření, jejichž účinnost je potřeba předem vyhodnocovat pomocí hydrologických modelů a analýz. Celý rozhovor si můžete pustit zde.

Více aktualit Sledujte nás na sociální síti X
Clim4Cast
a
TerraDrought
monitoring sucha