Aktuální dopady sucha na lesy

popis k neděli 02. 08. 2026 v 7 hodin ráno

(textové informace odrážejí změny od neděle 26. 07. 2026 do neděle 02. 08. 2026 ráno)

• Situace je hlášena ve 12 okresech, kde jsou sledovány převážně jehličnaté druhy. Reportéři pozorují počínající projevy sucha v okresech Hradec Králové, Svitavy a Zlín. Z okresů Jihlava, Karlovy Vary a Klatovy hlásí pokročilé projevy sucha. V okresech Brno-venkov a Domažlice je již hlášeno selhání výsadby s výrazným podílem sucha. Zbývající čtyři okresy projevy sucha nehlásí.

• Velmi vysoké teploty v kombinaci s dlouhodobým obdobím téměř bez srážek vystavily lesní ekosystémy v České republice mimořádně nepříznivým podmínkám. Půdní sucho, které se v posledních týdnech dále prohlubovalo, výrazně zvýšilo vodní deficit stromů. Současná vlna veder tento stres ještě zesílila.V současnosti jsou pod různou mírou vodního stresu prakticky všechny lesy na území České republiky. Alarmující je zejména skutečnost, že přibližně 9 % lesních ekosystémů se nachází ve stavu extrémního stresu, zatímco dalších 60 % vykazuje vysokou úroveň stresu. Důsledky jsou již patrné na růstu stromů. Na většině lokalit došlo k zastavení sekundárního přírůstu, tedy procesu tvorby nového dřeva. Na některých místech tento stav přetrvává déle než měsíc a není jisté, zda se po případném zlepšení vláhových podmínek růst ještě v letošní vegetační sezóně obnoví. Z celostátního pohledu to znamená výrazné snížení očekávaného ročního přírůstu dřevní hmoty. V současné době se přibližně 70 % lesních ekosystémů nachází v kategorii podprůměrného nebo ještě horšího růstu, což potvrzuje rozsah dopadů současného sucha a vysokých teplot na české lesy.

Detailnější informace najdete na portálu DendroNetwork, který přináší denně aktualizované mapy stavu lesních ekosystémů na úrovni celé České republiky. Síť umožňuje nejen sledování projevů sucha, ale také přináší informace o vláhové zabezpečenosti stromů a o dalších reakcích lesních porostů na změny klimatu.

Upozornění: Mapa dopadů sucha na lesy (ke stažení) je doplněná o data systému DendroNetwork. Najdete v ní i 2 další parametry:

• Vodní deficit stromu (Tree Water Deficit= TWD), který ukazuje míru vodního stresu stromu na základě měřených změn tloušťky kmene. Vyšší TWD znamená větší napětí ve vodním režimu stromu a menší množství vody dostupné pro jeho pletiva, tedy větší nedostatek vody. Jde tedy o parametr, který umožňuje sledovat aktuální vodní stres stromů, jejich vitalitu a schopnost odolávat suchu. Zjednodušeně popisuje, kolik vody „chybí“ v pletivech kmene v důsledku ztrát způsobených transpirací, což se projevuje zmenšením průměru kmene (záporné změny).
• Dynamiku růstu kmene (Growth=GRO), která ukazuje, o kolik narostl kmen stromu během dne, měřeno pomocí senzorů na povrchu kmene (dendrometrů). Mapa znázorňuje prostorové rozložení denního růstu stromů ve sledované oblasti. Vyšší hodnoty GRO znamenají aktivní růst, nižší nebo nulové hodnoty ukazují na zastavení růstu, a tedy stres v důsledku nedostatku vody a dalších nepříznivých vlivů. Zjednodušeně nám tyto změny pomáhají pochopit, jak rychle strom roste během dne, týdne nebo celé vegetační sezóny. Když strom zažívá sucho nebo jiné stresové podmínky, růst se zpomalí nebo zastaví. Pomocí sledování dynamiky růstu kmene kvantifikujeme produkční funkci lesů včetně případných ztrát na produkci, což jsou zásadní kritéria pro strategické plánování v lesním hospodářství.