Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 22. 04. 2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 15. 04. 2018 do neděle 22. 04. 2018 ráno)

 

Shrnutí
V uplynulém týdnu (15. 4. - 21. 4. 2018) převládala nad republikou mohutná tlaková výše, která prakticky přinesla letní počasí, které není v dubnu příliš obvyklé. Srážky byly hlavně v neděli a pondělí. Nejvíce srážek bylo vázáno na přechod tlakové níže v pondělí. Ty spadly převážně na severozápadě republiky a to i okolo 20 mm/týden. Na většině území republiky spadlo do 5 mm/týden. Během týdne se postupně oteplovalo a na řadě stanic padaly i teplotní rekordy. Vláhový deficit v půdě se opět mírně zhoršil a to na celém území. Nejvýraznější je nadále v případě krajů Jihočeského, Olomouckého ale i Středočeského, severu Jihomoravského a také Moravskoslezského kraje. Pouze na 1/20 území přesahuje deficit 40 mm a na zlomku plochy (0,5%) pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky a počínající sucho zemědělské je kombinováno s počátečními projevy sucha hydrologického. Ve střední Evropě panuje nejnižší nasycení půdy v Rakousku a právě v ČR, kde došlo i ke znatelnému zhoršení jak dokládají naše mapové výstupy pro tuto oblast


Aktuální intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části “Předpověď” ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
Pokud jde o MÍRU INTENZITY SUCHA, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se poměrně výraně zhoršila. Existujícímu deficitu díky prozatím relativně dobrá, ale v nejbližších týdnech se situace začne výrazně měnit. Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám regionálně zvláště v oblasti vymezené poledníky procházejícími Prahou na západě a Brnem na východě a dále pak na severu Moravy a v jižních Čechách. Nejvíce znepokojivý je plošný rozsah a trvání deficitu v letošním roce i ve vyšších polohách. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 22. 4. v celém profilu na 4/5 území. Hlubší vrstva byla zasažena z 70% (tedy více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro polovinu dubna na 3/5území. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 1/2 území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na 4%.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo na většině území ke snížení vlhkosti půdy ve vrstvě 0-20 cm a ke stagnaci vlhkosti ve vrstvě 20-100 cm. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 6 % stanic, v 10 až 50 cm je na 21 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 31 % stanic, v 10-50 cm na 12 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severu území, nižší v nížinách na jihozápadní Moravě a ve středních a jižních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (15.4 - 21.4.2018) převládala nad republikou mohutná tlaková výše, která prakticky přinesla letní počasí, které není v dubnu až tak obvyklé. Srážky byly hlavně v neděli a pondělí. Nejvíce srážek bylo vázáno na přechod tlakové níže v pondělí. Ty spadly převážně na severozápadě republiky a to i okolo 20 mm/týden. Na většině území republiky spadlo do 5 mm/týden. Během týdne se postupně oteplovalo a na řadě stanic padaly i teplotní rekordy. V pondělí a v úterý byly maxima často ještě pod 20°C. Od čtvrtka maxima byla již nad hranicí 25°C. V pátek a v sobotu byly teploty i okolo 28°C. Minimální teploty vzduchu byly časově i prostorově značně proměnlivé a to hlavně s ohledem na noční oblačnosti. Nejchladnější noc a ráno bylo ve středu, kdy minima padaly i bodu mrazu. Proudění bylo v uplynulém týdnu slabé a to převážně od středy do konce týdne, kdy se průměrné rychlosti pohybovaly jen mezi 1-2 m/s.
 

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 13. 5. 2024

    Množství srážek v Česku roste, problém je vysoká teplota vzduchu, vysvětluje klimatolog příčiny sucha

    V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách, říká klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České Republiky.
    Celý článek pro irozhlas.cz k přečtení ZDE.

  • 9. 5. 2024

    Falešné jaro bude častější. Někde může pomoct protimrazová závlaha

    Jak efektivně chránit úrodu před jarními mrazy, o nové mapě s odhady budoucích klimatických rizik i o lekcích z boje se suchem a lesními požáry v podcastu týdeníku Respekt s bioklimatologem Miroslavem Trnkou z CzechGlobe.

    Někde je cestou protimrazová závlaha. Ale je to risk. Buď to zmrzne všechno a nebo se podaří část úrody zachránit. Ale ze studií, které znám a výpočtů, které jsme dělali, můžu říct, že protimrazová závlaha vychází z pohledu účinnosti a efektivnosti podstatně lépe než efekt zadýmení, zakouření nebo používání svící. Ale musí se to umět,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.

    Podcast pro respect.cz si můžete poslechnou ZDE.