5. květen 2019

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (29.4 – 4.5.2019) se konečně objevovaly srážky častěji, než bylo v posledních týdnech zvykem. Minimálně přeháňky byly každý den. Nejvyšší úhrny byly minulou neděli, v pondělí a v sobotu. Nejvíce srážek bylo zaznamenáno v Beskydech a na východě Moravy a to i místy od 50-90 mm/týden. Dále více než 40 mm spadlo ve východní části Královehradeckého kraje. Celkově nejčastěji bylo naměřeno mezi 10-25 mm/týden, ale byly i lokality s nižšími úhrny. Teploty vzduchu také značně kolísaly, ale týden jako celek byl chladnější, což přispělo k efektivitě srážek pro vegetaci.
Zatím zůstává v platnosti, že měsíc květen bude chladnější než je obvyklé, což by mohlo pomoci udržet více vláhy v půdě. Tento týden bude i na srážky bohatší. V povrchové vrstvě bychom sucho ke konci týdne pozorovat neměli, ale bohužel ve větších hloubkách k nějakému dramatickému zlepšení stále nedojde. Přesto se momentálně jeví výhled na květen v lepším světle než před 2 týdny.

Aktuální intenzita sucha: Po šesti týdnech prohlubování sucha nastala změna v charakteru počasí a Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0-40 cm) se snížila. Povrchová vrstva aktuálně nezobrazuje stav výjimečného až extrémního sucha, ale na většině území se vyskytuje počínající sucho (S1) s enklávami mírného (S2) a výrazného (S3) sucha. Sucho v povrchové vrstvě je sledováno v pásu od Šumavy, Českého lesa až k Jeseníkům, v Krušnohoří a také v severních Čechách.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) se nedočkala takové pozitivní změny jako vrstva povrchová. I přes srážky, které v minulých dnech zasáhly Českou republiku, zůstala tato vrstva prakticky v červeno-rudých barvách. Na většině území převládá výrazné až extrémní sucho.
Sucho i nadále pokračuje a to především v hlubší vrstvě. Sucho je pozorováno nyní zhruba na 81 % území. Na 6 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné, což je zlepšení oproti minulému týdnu zhruba o 54 %.
I nadále platí, že se jedná o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima byly na srážky spíše chudší a nedošlo k doplnění vodního deficitu. Proto na sezónu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech.

Deficit: V povrchové i hlubší vrstvě deficit půdní vláhy i nadále zasahuje většinu území. V minulém týdnu došlo ke zlepšení deficitu především v povrchové vrstvě a aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Ostatně to napovídají i mapy kumulovaného stresu. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků je prozatím sledována podnormální vodnost a také kategorie sucho. Normální vodnosti jsou sledovány většinou v pohraničí. Nadnormální vodnost je sledována pouze v Krkonoších.
V celém profilu do 1 m se k 5.5. vyskytuje deficit na více než 92 % území ČR, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 53 % území je deficit nejméně 20 mm, na 14 % pak deficit nejméně 40 mm a na 3 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.

Dopady na vegetaci: Mapy je třeba nadále interpretovat jako doklad časného začátku vegetační sezóny, což je důsledek relativně teplého průběhu zimy a jara. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Prozatím tedy nevyčteme ze samotné mapy kondice vegetace oblasti postižené vodním stresem. Podobná situace panuje na většině území střední Evropy. Signálem reálných dopadů probíhající suché epizody je ale nepochybně mezitýdenní zhoršování kondice vegetace. Ačkoliv je vegetace bujnější než v jiných letech dynamika jejího rozvoje se zpomaluje 5. týden v řadě a to na poslední mapě nejvíce za celou letošní sezónu. To jednoznačně indikuje dopady sucha na vegetaci. Je však nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, protože při vhodném průběhu počasí (chladnější a srážkově bohatší) mohou být negativní dopady překonány. Je však nutné vnímat tuto zprávu v kontextu dlouhodobé předpovědi, která ukazuje, že bez nadprůměrných srážek nastane v řadě regionů nedostatek vláhy pro plodiny výrazně dříve než obvykle. Ačkoliv nyní nastala změna charakteru počasí je potřeba počkat, zda-li byly plodiny zachráněny a bude pokračovat jejich vývoj. Podle aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) by mohlo dojít k propadu výnosů u jarního ječmene a ozimé pšenice a v menší míře u cukrové řepy, zatímco u řepky nejsou dopady zatím výrazné.

Dopady na zemědělství: Zprávy 374 zpravodajů ze 70 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu ozimů a také u jařin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky u ovocných stromů a vinné révy a také obavy ze stavu trvalých travních porostů a zajištění píce.

Respondenti popisují nedostatek srážek, který způsobuje špatné a nevyrovnané vzcházení plodin. Pesimistické odhady jsou soustředěny i nadále do oblasti Čech a to jak východních zasažených výrazně suchem v loňském roce, tak i Čechách středních a severozápadních. Z šesti okresů očekávajících místně až extrémní dopady sucha je 5 v Čechách (Teplice, Most, Louny, Trutnov a Pardubice) a 1 na Moravě (Břeclav). Těžké poškození očekává 15 okresů v Čechách a 5 na Moravě (Hodonín). U tří okresů ze 70 nejsou zatím očekávány dle zpráv respondentů negativní dopady sucha a u 10 se sice sucho objevuje, ale prozatím bez dopadů.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území pokračoval pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 20 % stanic, v 10 až 50 cm je na 19 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 5 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu a východě Čech, nižší především v nížinách v Poohří a ve středních Čechách, na střední a jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (29.4 – 4.5.2019) se konečně objevovaly srážky častěji, než bylo v posledních týdnech zvykem. Minimálně přeháňky byly každý den. Nejvyšší úhrny byly minulou neděli, v pondělí a v sobotu. Nejvíce srážek bylo zaznamenáno v Beskydech a na východě Moravy a to i místy od 50-90 mm/týden. Dále více než 40 mm spadlo ve východní části Královéhradeckého kraje. Celkově nejčastěji bylo naměřeno mezi 10-25 mm/týden, ale byly i lokality s nižšími úhrny. Teploty vzduchu také značně kolísaly. Nejchladněji bylo v pondělí, kdy maxima se držela hlavně těsně pod hranicí 10 °C. V úterý se nám oteplilo nad hranici 15 °C a ve čtvrtek dokonce i nad 22 °C. V pátek se pak prudce ochladilo o 8-10 °C. Minimální teploty se často pohybovaly na hranici 5 °C. Ve středu ale klesaly častěji k bodu mrazu a to hlavně v Čechách. Vítr byl většinou slabší a to průměrnou denní rychlosti okolo 2,5 m/s.

Situace ve střední Evropě: Na většině sledovaného území nedošlo oproti minulému týdnu k zásadním změnám. Nasycení oproti minulému týdnu se velmi málo zlepšilo v severní části sledovaného území. Zlepšení však nastalo na pomezí Slovenska, Maďarska, Rumunska, Polska a Ukrajiny. Kromě pobřeží Černého moře vidíme výraznou anomálii půdní vlhkosti i na levém břehu Tisy a celé Panonské nížině, skrze kterou dosahuje na jih Moravy. Poměrně nápadné jsou pak málo nasycené regiony na Hané a v Polabí.

Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (6.5-13.5.2019) bude dosti dynamické počasí, kdy se budeme pod vlivem různých tlakových útvarů. To by mohlo přinést i o něco deštivější počasí. Zatím to vypadá, že nejvíce by mohlo pršet ve čtvrtek a poté o víkendu. Týdenní srážkové úhrny se nejčastěji odhadují na rozmezí mezi 10-25 mm. Od středy se nám oteplí na maxima okolo 16-18 °C. Poté začne se opět mírně ochlazovat. Nízké noční a ranní teploty budou převážně v úterý a ve středu, ale pak by měly být minima nad hranicí 5 °C. Díky očekávaným srážkám a hlavně nižším teplotám, které budou podporovat delší udržení vláhy v půdě, lze očekávat zlepšování stavu sucha na území republiky. Ve vrstvě do 40 cm by ke konci týdne měl být již normální stav a pouze na pár lokalitách zůstávat počáteční či mírné sucho. V hloubce od 40 do 100 cm se stav bude měnit pozvolna, jelikož rostliny příliš vláhy dále nepustí. Proto ke konci týdne bude v těchto hloubkách stále převažovat výrazné až extrémní sucho na většině území republiky. 

Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje počasí do 22. května bude v týdnu od 13. května převládat zpočátku chladnější počasí a to až o 6 °C než je proto období obvyklé. Teploty by se měly k průměru přiblížit až okolo 19. května. Jako srážkově nejbohatší odhaduje model právě tento týden, poté by mělo srážek ubývat a většinou se jednat o přeháňky.
Zatím zůstává v platnosti, že měsíc květen bude chladnější než je obvyklé, což by mohlo pomoci udržet více vláhy v půdě. Tento týden bude i na srážky bohatší. V povrchové vrstvě bychom sucho ke konci týdne pozorovat neměli, ale bohužel ve větších hloubkách k nějakému dramatickému zlepšení stále nedojde.

 

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.