6. květen 2018

Shrnutí
V uplynulém týdnu (29. 4 - 5. 5. 2018) k nám proudil teplý vzduch od jihu, ale od poloviny týdne se začalo prosazovat frontální rozhraní, které způsobilo tvorbu bouřek a i teplotně rozdělenou republiku na chladnější západ a teplejší východ. Nejvíce srážek spadlo ve středu a ve čtvrtek a byly vázány hlavně na bouřky. Ve středu úřadovaly bouřky hlavně na Vysočině a byly zde úhrny okolo 10-30 mm/den. Ve čtvrtek se usadil bouřkový systém nad Jižními Čechami a lokálně tu spadlo i okolo 50 mm/den. To byly prakticky jediné dvě významné oblasti, kde se objevily srážky. Na většině území republiky tedy vůbec nepršelo nebo jen pár milimetrů. Týdenní predikce celkem odpovídala pokud šlo o úhrny bouřkových úhrnů (extrémů), ale pro zbytek území předpokládala aspoň nějaké srážky a to se nevyplnilo. Vláhový deficit v půdě se prohloubil a to v zásadě na celém území. Nejvýraznější je nadále v případě krajů Jihočeského a Moravsko-slezského ale i na území Středočeského, Zlínského a západě Jihomoravského kraje. Na 18% území přesahuje deficit 40 mm a na zlomku plochy (2%) pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky a počínající sucho zemědělské je kombinováno s projevy sucha hydrologického. Ve střední Evropě sleduje nejnižší nasycení půdy tok Dunaje a kulminuje v trojmezí Rakouska, Slovenska a právě v ČR, kde došlo i ke znatelnému zhoršení jak dokládají naše mapové výstupy pro tuto oblast. Celkově se nasycení půdy na území střední Evropy v uplynulém týdnu opět snížilo dosti výrazně.

Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se již pátý týden v řadě zhoršuje a současně na některých místech kleslo nasycení půdy pod bod snížené dostupnosti (tj. 50%). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám regionálně zvláště v kraji Jihočeském, Plzeňském, Vysočina, Zlínském a Moravskoslezském. Nejvíce znepokojivý je plošný rozsah a trvání deficitu v letošním roce i ve vyšších polohách. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 6.5.. v celém profilu na 94% území. Hlubší vrstva byla zasažena z 85% (tedy více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro polovinu dubna na 95% území. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 3/4 území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují již na 29% což je dvakrát více než před týdnem.

Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy:  Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem snížilo zvláště ve svrchní vrstvě. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 3/4 území zatímco relativně dobře nasycen je profil na méně než 1/10 území. Situace v celém profilu (0-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 1/3 území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 4% území.

Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy se prohlubuje, již více než měsíc zasahuje všechny kraje ČR. Nejhlubší deficit zasahuje západ kraje Jihomoravského,východ kraje Jihočeského a dále kraj Moravsko-slezský a Zlínský a kraj Středočeský jižně od Prahy a sever a východ kraje Moravskoslezského. Vývoj, na severu i jihozápadě Moravy, ve Slezsku i v jižních Čechách je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. K tomu přispěla i slabá sněhová pokrývka během uplynulé zimy. To podle našeho názoru posílí dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách. V celém profilu do 1 m se ke 6.5. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 4/5 území ČR, téměř 18% území je zasaženo deficitem mezi 40 až 60 mm a vyskytují se regiony s deficitem větším než 80 mm byť zatím ojediněle (0,2%).

Kumulovaný stres: Aktuální hodnoty kumulovaného stresu neukazují od počátku roku výskyt hodnot pod 30% nasycení (stres suchem) a hodnoty za posledních 6 měsíců v sobě integrují především sušší konec uplynulého roku.

Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v pondělí 29.4. Zprávy 169 zpravodajů z 55 okresů (viz. mapa níže) ukazuje horšící se situaci se zásobou půdní vláhy a počínající obavy o dopady na produkci obilnin a řepky. Informace zpravodajů portálu intersucho svědčí o rychlém vysychání povrchové části profilu. Oproti předchozím týdnům se výrazně zvyšuje frekvence zpráv o spíše sušší orniční vrstvě (třetina respondentů) a zejména o úplně suché orniční vrstvě (polovina respondentů). Jde o nejhorší situaci pro květen za historii systému tedy od roku 2015. Současně i respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je hlášena cca 90 zpravodaji, z nichž 10 považuje průběh posledních 3 měsíců z pohledu vodní bilance za výrazně anomální. Akutně jsou ohroženy výsevy jařin, kterým se doposud nevyvinula kořenová soustava, ale panují obavy i o porosty kukuřic a okopanin, a ve značné míře i ozimů. Celkem 19 okresů převážně jižně od D1 a dále ve východních Čechách a v Moravskoslezském kraji odhaduje, že sucho může způsobit propad výnosu o 10-30%. V dalších 23 okresech je hlášeno sucho s rizikem pro produkci do 10%.

Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace je na většině území v normě nebo mírně lepší než obvykle což je důsledkem prudkého rozvoje vegetace za teplých a slunečných dnů. Tento stav nelze prozatím spojovat s negativními dopady sucha a odráží především skutečně bujnou vegetaci těžící ze zásob vody v půdě, o které nicméně víme, že není dostatečná. Riziko prudké změny s tím jak bude ubývat disponibilní vláha je dosti vysoké. Podobný vývoj sledujeme v celé střední Evropě.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu pokračoval na většině území výrazný pokles vlhkosti půdy v měřeném profilu 0-50 cm. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 32 % stanic, v 10 až 50 cm je na 24 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 a v 50-100 cm pouze na 3 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách v severovýchodních Čechách, nižší v nížinách na jihozápadní Moravě a ve středních a jižních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (29.4 - 5.5.2018) k nám proudil teplý vzduch od jihu, ale od poloviny týdne se začalo prosazovat frontální rozhraní, které způsobilo tvorbu bouřek a i teplotně rozdělenou republiku na chladnější západ a teplejší východ. Nejvíce srážek spadlo ve středu a ve čtvrtek a byly vázány hlavně na bouřky. Ve středu úřadovaly bouřky hlavně na Vysočině a byly zde úhrny okolo 10-30 mm/den. Ve čtvrtek se usadil bouřkový systém nad Jižními Čechami a lokálně tu spadlo i okolo 50 mm/den. To byly prakticky jediné dvě významné oblasti, kde se objevily srážky. Na většině území republiky tedy vůbec nepršelo nebo jen pár milimetrů. Týdenní predikce se celkem trefila do bouřkových úhrnů (extrémů), ale pro zbytek území předpokládala aspoň nějaké srážky a to se nevyplnilo. Teploty vzduchu byly celkem proměnlivé. Během týdne se začal ochlazovat západ republiky, ale na Moravě zůstávaly ještě vysoké teploty vzduchu. Nejchladnější dny byly pátek a sobota s maximy od 19-25°C. Naopak ve čtvrtek na severní Moravě byl zaznamenán první tropický den, kdy se maximum dostalo i nad hranici 30°C. Minimální teploty se pohybovaly od 8-13°C. Během týdne bylo větrnější počasí převážně na Moravě. Celkově byly ale celkem velké výkyvy způsobené i bouřkami.

Situace ve střední Evropě:  Aktuální hodnoty indexu půdní vláhy (SWI) dokládají pokračující a dosti výrazný propad v nasycení půdy na většině území ČR, zvláště pak jižní Moravy a Polabí. Podobný vývoj pozorujeme rovněž podél toku Dunaje a zvláště v trojmezí ČR/SR a Rakouska tj. v v severovýchodním Rakousku, jihozápadním Slovensku a jihovýchodě ČR. Další oblast nízkého nasycení se nachází v oblasti pobřeží Černého moře, v podstatné části východní Ukrajiny a na Apeninském poloostrově. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře se situace zlepšila a naopak při ústí Dunaje a v severní Itálií se objevují enklávy s poměrně nízkým, které jsou obdobné jako v Rakousku a ČR. (Ve vyšších polohách se nadále nachází sněhová pokrývka, která determinaci SWI znemožňuje a je označena šedě). Zhoršení oproti minulému týdnu je patrné ve většině domény včetně ČR.

Většina území se vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace a tento vývoj odráží prudký rozvoj vegetace po relativně pozdním nástupu jara nicméně s nesezónně vysokými teplotami a jasným počasím, které vedlo k rychlému rozvoji vegetace oproti letům 2000-2017. Na vyhodnocení vlivu nedostatku vláhy si budeme muset několik týdnů počkat.

Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (7. 5. – 13. 5. 2018) budeme nejdříve pod vlivem tlakové výše. Od úterý bude východně od naší republiky procházek výšková tlaková níže, která způsobí vznik lokálních bouřek. Ke konci týdne bude od západu na východ postupovat rozpadající se studená fronta. Celkově tato situace je spjata s velkou nejistotou v tom kolik opravdu srážek spadne. U bouřkových situací se bude jednat o lokální záležitosti, které celkový stav sucha příliš neovlivní. U studené fronty bude záležet, jak moc se bude rozpadat. V tom se modely mezi sebou liší a i v jednotlivých termínech výpočtu. Celkově tedy lze podle aktuálních výpočtů počítat, že lokálně může spadnout i 40 mm/týden, ale budou místa, kde stejně jako tento týden bude jen pár milimetrů. Pokud dojde k variantě, že studená fronta bude silnější, tak se můžeme dočkat i úhrnů okolo 25-50 mm/týden na větší části území. Během týdne budou maximální teploty stále skoro letní. Nejčastěji se budou pohybovat od 20-25°C. V pátek čekáme přechodné ochlazení spjaté s nástupem studené fronty. Teploty spadnou tento den pod 20°C. Minimální teploty budou nejčastěji od 8-12°C. V předpovědi sucha panuje také větší nejistota daná již popsanou situací u srážek. Až do víkendu čekáme prohlubování sucha a celkově zhoršování stavu. Ten se bude jen lokálně zlepšovat podle výskytu bouřek. Pokud dojde k průchodu silnější studené fronty o víkendu, tak hlavně v Čechách by se měl výrazněji zlepšit stav v povrchové vrstvě, ale v hlubších vrstvách se situace příliš měnit nebude. Zatím podle nejnovějších výstupů (pondělí ráno) se kloníme k variantě se situace příliš nezmění.

Předkládané předpovědi jsou založené na 5 numerických predikčních modelech (IFS, GFS, GEM, Global UM a ARPEGE), přičemž model IFS je modelem Evropského centra pro střednědobou předpověď (a využívaný např. webem yr.no), zatímco model ARPEGE je podkladem pro předpovědní model ALADIN, který využívá Český hydrometeorologický ústav. Využití 5 modelů poskytuje lepší představu o možných nejistotách v předpovědi a alternativách vývoje.

Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech nadprůměrné až průměrné. Srážky jsou očekávány spíše průměrné až mírně podprůměrné nicméně s poměrně velkou variabilitou předpovědi. Aktuální dopad se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou bude zvýrazňovat.
Existující deficit vláhy nadále predisponuje nižší polohy jižních a středních Čech, okolí řek Moravy, Svratky, Svitavy a Dyje a sever Moravsko-slezského kraje k nižšímu než obvyklému nasycení až do počátku června. V případě středních a jižních Čech, jihozápadu Jihomoravského kraje a zvláště v kraji Moravsko-slezském se lokálně setkáváme s negativní prognózou až do července, a byť tento odhad je zatížen velkou nejistotou ukazuje na existující riziko dlouhodobějšího jarního sucha minimálně lokálně.

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.