Intenzita sucha

12. srpen 2018

Shrnutí
Oproti minulému týdnu se opět zvýšil rozsah sucha S4 a S5 a poprvé se blíží 50% území a současně roste podíl ploch s deficitem vláhy větším než 80 mm oproti obvyklému stavu. Průměrný deficit půdní vláhy je nejčastěji mezi 40-80 mm což se negativně projevuje jak na kondici vegetace, tak na dopadech na zemědělství, přes 60 okresů hlásí pokles výnosů. Podle současného výhledu bude následujících 15 dní nadprůměrně teplých se spíše slabším srážkami. Krajina se tedy i nadále bude vysušovat a nečekáme radikální změnu.

V uplynulém týdnu (5. 8. – 11. 8. 2018) k nám opět proudil velmi teplý vzduch od jihu. Ten byl přerušen páteční studenou frontou. Nejvíce srážek spadlo ve středu a v pátek. Ve středu se jednalo většinou o bouřkové lokální záležitosti. Ty byly například v Praze velmi intenzivní a spadlo zde více než 40 mm/den. Plošně rozsáhlejší déšť byl zaznamenán ve Slezsku. Nejvyšší plošně rozsáhlejší srážky byly celkově za uplynulý týden na severní Moravě a pak v okrese Prachatice, kde spadlo většinou okolo 30 mm/týden. Naopak v suchem nejpostiženějších místech republiky (jižní Morava, východní Čechy, Polabí a Vysočina) byly zaznamenány jen slabé úhrny okolo 5 mm/týden. V minulém týdnu opět vládly vysoké teploty zejména pak v úterý až ve čtvrtek, kdy maxima stoupala i nad 37°C. Vláhový deficit v půdě díky této kombinaci nezlepšil. Nejvýraznější je nadále deficit půdní vláhy severně od pomyslné linie spojující Prahu a Brno. Na 3/5 území přesahuje deficit 40 mm a 17 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ již několik měsíců podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích. Rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v oblast východních a severních Čech a na Českomoravské vysočině, ale také v oblasti povodí řek Moravy a v západních Čechách. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách a na Českomoravské vrchovině, což kopíruje námi vymezené oblasti s dlouhodobým výskytem sucha. V kontextu střední Evropy se nižší hodnoty nasycení objevují pouze v Německu, naopak situace v ostatních okolních zemích je výrazně lepší než u nás. Opravdu výrazné deficity i zásadně horší kondici vegetace pozorujeme na většině území severního Německa, v Dánsku, východní Francii a Beneluxu.

5. srpen 2018

Shrnutí:
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se na většině území oproti minulému týdnu výrazně zhoršila vinou kombinace vysokých teplot a nízkých srážkových úhrnů. Na téměř 9/10 území ČR je hodnota půdní vlhkosti půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50% nasycení půdy). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu, na severu a na východě Čech, na Českomoravské vrchovině a v krajích Olomouckém, Zlínském a zčásti v Jihomoravském a to v jeho severní části. Znovu se zhoršil stav v povrchové vrstvě do 40 cm, a to zvláště na severu ČR. Domníváme se, a zprávy o hladinách vodních toků a podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ tomu poslední týdny nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle i v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody.
Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 5. 8. v celém profilu na 93 % území. Hlubší vrstva byla zasažena také z 92 % (tedy více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec července na 81 % území což představuje nárůst oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 84 % území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na téměř 45 %, což je zásadně více oproti situaci před týdnem a tyto hodnoty představují prozatím vrchol letošní suché epizody.

V uplynulém týdnu (29.7 – 4. 8. 2018) pokračoval další tropický týden a Česká republika zažívá vleklou horkou vlnu. Srážky byly hlavně z bouřkové činnosti, což znamenalo velké prostorové rozdíly. Na velké části republiky vůbec nepršelo anebo jen pár milimetrů. Maximální teploty vzduchu přesahovaly po celý týden hranici tropické teploty a to dost významně. Na většině území republiky byly měřeny každý den maxima přes 33 °C a převážně v Polabí stoupaly teploty nad hranici 35 °C (lokálně i 37 °C). Vláhový deficit v půdě díky této kombinaci nízkých srážek a extrémně vysokých teplot opět zesílil a zasahuje až na drobné výjimky celé území. Nejvýraznější je aktuálně deficit severně od pomyslné linie spojující Prahu a Brno. Na téměř 3/5 území přesahuje deficit 40 mm a 17 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ již několik měsíců podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích a rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v oblast východních a severních Čech a na Českomoravské vysočině, ale také v oblasti povodí řek Moravy a v západních Čechách. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách a na Českomoravské vrchovině, což odpovídá oblastem s dlouhodobým výskytem sucha. V kontextu střední Evropy se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním nejhlubším deficitům na Slovensku a Maďarsku a sucho u nás navazuje na rozsáhlé sucho v povodí celé řeky Labe.. Nejvýraznější deficity pozorujeme na většině území severního Německa, v Dánsku, východní Francii a Beneluxu. Nízké nasycení půdy najdeme i v Itálii a na pobřeží Jaderského moře, ale v těchto případech je výrazný pokles půdní vlhkosti obvyklý.

29. červenec 2018

22. červenec 2018

15. červenec 2018

8. červenec 2018

1. červenec 2018

24. červen 2018

Shrnutí
V průběhu minulého týdne (18. 6. - 23. 6. 2018) došlo k výrazné změně charakteru počasí. Do čtvrtka byla naše republika pod vlivem tlakové výše, ale pak došlo k přechodu studené fronty ze čtvrtka na pátek, za kterou k nám začal proudit velmi chladný a vlhký vzduch od severozápadu. Srážkově aktivnější období bylo od čtvrtka do soboty. Podle předpokladu v průměru se nevyskytovaly velké úhrny. Ty byly vyšší hlavně v severní části republiky. Nejvíce napršelo v Beskydech a Jizerských horách a to okolo 40-50 mm/týden. Na většině území republiky to bylo ale do 10 mm/týden. Vláhový deficit v půdě tedy opět narostl. Deficit zasahuje podstatnou část území s lokálními výjimkami, způsobenými povětšinou bouřkami. Nejvýraznější je nadále v případě krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Jihomoravského a také ve středních a východních Čechách. Na téměř 1/3 území přesahuje deficit 40 mm a 6 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v oblast východních Čech a zejména pak na Českomoravské vysočině. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a místy i dosti zásadně. Ve střední Evropě se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním nejhlubším deficitům na Slovensku a Maďarsku. Nejvýraznější deficity pozorujeme ale na většině území severního Německa, v Itálii a v černomořské oblasti.

17. červen 2018

V uplynulém týdnu (10. 6. - 17. 6.2018) nás nejdříve ovlivňovala zvlněná studená fronta. Poté se naše republika dostávala většinou do nevýrazného tlakového pole. Srážky byly vázány hlavně na postup fronty, a proto jich nejvíce bylo od neděle do středy včetně. Celkové týdenní úhrn srážek zhruba odpovídal předpovědi. V jižní polovině Čech byly zaznamenány nejvyšší úhrny a to od 30-50 mm, lokálně i okolo 70 mm/týden. V severní polovině celé republiky spadlo nejčastěji od 15-30 mm/týden. Nejméně napršelo na Znojemsku, Břeclavsku a Hodonínsku, kdy byly úhrny do 10 mm/týden. Vláhový deficit v půdě se výrazně snížil. Deficit, ale nadále zasahuje podstatnou část území s lokálními výjimkami, způsobenými povětšinou lokálními bouřkami. Nejvýraznější je nadále v případě krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Jihomoravského a také ve středních a východních Čechách. Na téměř 1/5 území přesahuje deficit 40 mm a 2,5 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy se přesunulo do východních Čech a na Českomoravskou vysočinu. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a místy i dosti zásadně. Ve střední Evropě se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním deficitům na Slovensku a Maďarsku. Výraznější deficity pozorujeme ale na většině území severního Německa, v Itálii a v černomořské oblasti.

10. červen 2018

Shrnutí
V uplynulém týdnu (3.6 - 9.6.2018) jsme byli v nevýrazném tlakovém poli. Provázelo nás vesměs letní počasí s vysokými teplotami a častými bouřkami. Ty byly většinou hodně lokální, ale mohly způsobit i značné škody. Týdenní srážkové úhrny byly výrazně prostorově proměnlivé. Dá se říct, že na většině území byly úhrny velmi nízké a nebo nepršelo vůbec. To se dělo hlavně v jižní polovině republiky. Oproti tomu se vyskytovaly lokality s úhrny i okolo 70 mm. Vláhový deficit v půdě se díky relativně nízkým srážkám na většině území dosti citelně snížil. Deficit nadále zasahuje podstatnou část území s lokálními výjimkami, způsobenými povětšinou lokálními bouřkami. Nejvýraznější je nadále v případě krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Jihomoravského a také ve středních a východních Čechách. Na 1/3 území přesahuje deficit 40 mm a 5 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Nyní se jádro nedostatku vláhy přesunulo do východních Čech. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky v řadě profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a místy i dosti zásadně. Ve střední Evropě se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním deficitům na Slovensku a Maďarsku. Výrazné deficity pozorujeme ale na většině území severního Německa, v Itálii a v černomořské oblasti.