Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 16.09.2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 09.09.2018 do neděle 16.09.2018 ráno)

 

JAK PRACOVAT S MAPAMI? 
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi léty 1961-2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Například ačkoliv měla jižní Morava po většinu léta v půdě relativně málo vody, je to pro tento region typické, a proto v roce 20118 nepatřila mezi oblasti s největší intenzitou sucha. Mapa Kumulovaný stres ukazuje, jak dlouho byly rostliny vystaveny nedostatku vody v dané sezóně. Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady jsou důsledkem jak absolutního stavu půdní vláhy tak její anomálnosti.

Shrnutí:
V tomto týdnu se rozsah sucha opět zvětšil byť jen mírně. Sníženou zásobou vody trpí 3/5 území a plocha extrémního sucha od minulého týdne mírně vzrostla na 18 %. Nepředpokládáme, že by se stav sucha v nejbližším období týdne až měsíce výrazně zlepšoval, spíše naopak, jelikož modely předpokládají nadprůměrné teploty vzduchu. Nadále nelze očekávat rychlou změnu v případě dopadů sucha v zemědělství a lesnictví zvláště nadále silně zasažené severní polovině území, a to díky délce a intenzitě letošního sucha a výši akumulovaných deficitů.


V uplynulém týdnu (9. 9. – 15. 9. 2018) bylo území republiky většinou pod vlivem tlakové výše. To se změnilo ve čtvrtek, kdy od západu začala přecházet studená fronta a přinesla sebou i déšť, který pokračoval i během pátečního dne. Nejvíce pršelo v pásu od jižních Čech přes Vysočinu po Jeseníky. Nejčastěji spadlo od 10-20 mm/týden, ale byly zde oblasti i se srážkami nad 30 mm/týden. Na zbytku republiky, tedy velká část Čech a východní okraj Moravy, byl na srážky chudý a zde byly zaznamenány úhrny nejčastěji do 5 mm/týden. Vláhový deficit v půdě se výrazně snížil na jihu a východě území a to dosti podstatně. Naopak ve středu a zvláště na severu však nadále zůstává výrazný. Nejvýraznější je deficit půdní vláhy v Libereckém a Hradeckém kraji. Na 33 % území přesahuje deficit 40 mm a na 1/10 plochy pak 60 mm, tedy o něco více než před týdnem. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích a rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky v řadě profilů. Na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách, což kopíruje námi vymezené oblasti s dlouhodobým výskytem sucha, naopak v místech výrazných srážek se situace ve vodních tocích zlepšila. V kontextu střední Evropy souvisí České sucho se suchou epizodou probíhajícím v širokém území na západě zahrnující Německo, Belgii a Nizozemí a Dánsko na severu. V těchto zemích pozorujeme i na našich mapách opravdu výrazné deficity i zásadně horší kondici vegetace než je obvyklé (zde-odkaz na stredni Evropu) a následně jsou hlášeny nejen dopady sucha (mapa zde) očekáván nižší výnos (mapa zde).Uplynulý týden nepřinesl zásadní změnu, byť ke zlepšení nasycení půdy došlo opět v Belgii a Nizozemí, se suchem zasažených oblastí zažila Česká republika i Německo spíše mírné zhoršení situace.

Aktuální intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části “Předpověď” ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace na severu území ČR zůstává neuspokojivá. Letošní suchá epizoda z pohledu plošného rozsahu pravděpodobně kulminovala, byť zatím neočekáváme její ukončení a v řadě regionů je situace vážná. I nadále je na 3/4 území ČR je hodnota půdní vlhkosti půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50% nasycení půdy). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám ve středu, na severu a na východě Čech a v hlubší vrstvě pak na Českomoravské vrchovině a v krajích Olomouckém a zčásti v Jihomoravském a to v jeho severní části ale také Plzeňském a Karlovarském. Zprávy o hladinách podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle i v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Zlepšení se zatím odehrává v povrchové vrstvě půdy, ale na jižní a střední Moravě se mírně lepší situace i v hlubší vrstvě.
Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 16.9. v celém profilu na 62 % území. Hlubší vrstva byla zasažena z 84 % (tedy stejně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec srpna na 32 % území tedy přibližně jako před týdnem. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 41 % území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na 18 % což je podobná hodnota jako před týdnem. Byť sucho a jeho bezprostřední dopady zdánlivě ustupují, byly jsme v posledních 7 dnech svědky spíše zhoršování situace.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu srážky zvýšily vlhkosti půdy především ve východě a jihu ve vrstvě 0 až 50 cm, na ostatním území vlhkosti stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 22 % stanic, v 10 až 50 cm je na 40 % stanic a v 50-100 cm na 58 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 13 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 4 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na východní Moravě a na jihu Čech, nižší především v nížinách v severních a východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (9. 9. – 15. 9. 2018) bylo území republiky většinou pod vlivem tlakové výše. To se změnilo ve čtvrtek, kdy od západu začala přecházet studená fronta a přinesla sebou i déšť, který pokračoval i během pátečního dne. Nejvíce pršelo v pásu od jižních Čech přes Vysočinu po Jeseníky. Nejčastěji spadlo od 10-20 mm/týden, ale byly zde oblasti i se srážkami nad 30 mm/týden. Na zbytku republiky, tedy velká část Čech a východní okraj Moravy, byl na srážky chudý a zde byly zaznamenány úhrny nejčastěji do 5 mm/týden. Díky studené frontě jsme zažily v minulém týdnu teplotní zvraty. Do středy nám maximální teploty vzduchu stoupaly a přesahovaly i 30 °C. S příchodem fronty se výrazněji ochladilo a v pátek byly teploty mezi 16-22 °C s tím, že na Moravě bylo tepleji než v Čechách. V neděli a pondělí se vyskytovaly dosti chladné noci a rána, kdy minimální teploty klesaly převážně pod 10 °C. Od úterý se situace zlepšila a minima byla mezi 10-15 °C. V minulém týdnu bylo proudění slabé a rychlost větru byla často mezi 1-2 m/s.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 15. 10. 2024

    Profesor Miroslav Trnka jako host pořadu Fokus Václava Moravce: Počasí a člověk

    Rok mrazů, veder a extrémních lijáků. Děje se něco mimořádného, nebo se jen historie opakuje? Které jevy přírody už dokážeme předvídat a jak přesně? Hostem Václava Moravce v pořade Fokus byl v díle s názvem Počasí a člověk i bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Tato část pořadu je ke zhlédnutí ZDE

  • 8. 10. 2024

    Nejdeštivější září v Brně za dvě stě let

    Kvůli extrémním dešťům, které Česká republika zažila v září letošního roku, se tento měsíc zařadil mezi nejdeštivější v historii. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR průměrné srážky v Brně za září dosahují čtyřiceti milimetrů. Letošní devátý měsíc roku tento průměr téměř čtyřnásobně překonal. Rozhovor pro Brněnský deník Rovnost je k dispozici ZDE.

17. září 2018 / 38. týden

předchozí další zavřít