Relativní nasycení půdy
| Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
| 0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
| 0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita | ||||||||||||||||||
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 15.10. v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 08.10. do neděle 15.10. ráno)
Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ půdy se v porovnání s minulým týdnem snížilo jen mírně a celková změna není zásadní.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 1% území. Dostatečným zásobením povrchové vrstvy půdy se vyznačují 3/4 území ČR.
Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na 2/5 území, zatímco nedostatek zasahuje téměř 1/4. Stres suchem zasahuje 6% plochy a situace je tak v hlubší vrstvě horší než před týdnem.
Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na 1/2 území, naopak půdní vlhkost je nedostatečná na 1/10 území a stres se aktuálně neobjevuje.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
13. 5. 2024
Množství srážek v Česku roste, problém je vysoká teplota vzduchu, vysvětluje klimatolog příčiny sucha
V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách, říká klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České Republiky.
Celý článek pro irozhlas.cz k přečtení ZDE. -
9. 5. 2024
Falešné jaro bude častější. Někde může pomoct protimrazová závlaha
Jak efektivně chránit úrodu před jarními mrazy, o nové mapě s odhady budoucích klimatických rizik i o lekcích z boje se suchem a lesními požáry v podcastu týdeníku Respekt s bioklimatologem Miroslavem Trnkou z CzechGlobe.
Někde je cestou protimrazová závlaha. Ale je to risk. Buď to zmrzne všechno a nebo se podaří část úrody zachránit. Ale ze studií, které znám a výpočtů, které jsme dělali, můžu říct, že protimrazová závlaha vychází z pohledu účinnosti a efektivnosti podstatně lépe než efekt zadýmení, zakouření nebo používání svící. Ale musí se to umět,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.
Podcast pro respect.cz si můžete poslechnou ZDE.
