(textové informace odrážejí změny od neděle 02. 08. 2026 do neděle 09. 08. 2026 ráno)
Situace je hlášena ve 13 okresech, kde jsou sledovány převážně jehličnaté druhy. Reportéři pozorují počínající projevy sucha v okrese Tachov. Z okresů Karlovy Vary, Klatovy, Jihlava, Svitavy a Zlín hlásí reportéři pokročilé projevy sucha. Z okresů Brno-venkov, Znojmo, Benešov a Domažlice je již hlášeno selhání výsadby s výrazným podílem poškození suchem.
Přetrvávající velmi vysoké teploty v kombinaci s dlouhodobým obdobím téměř bez srážek dále vystavují lesní ekosystémy v České republice mimořádně nepříznivým podmínkám. Půdní sucho se nadále prohlubuje a zvyšuje vodní deficit stromů. V současnosti se pod různou mírou vodního stresu nacházejí prakticky všechny lesy v ČR – bez stresu zůstávají pouhá 2 % území. Alarmující je především fakt, že 92 % lesních porostů se již nachází v kategorii vysokého až extrémního stresu, zatímco nadprůměrný stres vykazuje zbývajících 6 %. Dopady na fyziologii stromů jsou kritické a přímo se odrážejí na jejich růstové dynamice. Na většině lokalit došlo k úplnému zastavení sekundárního přírůstu (tvorby nového dřeva). S přibývající délkou takového stavu se šance na obnovu růstu v pozdějším období vegetační sezóny zásadně snižuje, což znamená výrazné celostátní propady v roční produkci dřevní hmoty. Aktuální data ukazují, že 73 % lesních porostů vykazuje podprůměrný až extrémně nízký růst, což podtrhuje mimořádný rozsah a závažnost dopadů letošních vln veder a sucha na české lesy.
Detailnější informace najdete na portálu DendroNetwork, který přináší denně aktualizované mapy stavu lesních ekosystémů na úrovni celé České republiky. Síť umožňuje nejen sledování projevů sucha, ale také přináší informace o vláhové zabezpečenosti stromů a o dalších reakcích lesních porostů na změny klimatu.
Upozornění: Mapa dopadů sucha na lesy (ke stažení) je doplněná o data systému DendroNetwork. Najdete v ní i 2 další parametry:
V Česku prožíváme historicky jedno z nejteplejších a nejsušších letních období. Kolem vedra a sucha a jejich důsledků panuje řada mýtů a veřejným prostorem poletuje spousta chybných informací a vyslovených dezinformací. Petr Honzejk si v rozhovoru s Miroslavem Trnkou povídal, jak je to ve skutečnosti. Podcast Hospodářských novin je k dispozici zde.
Dlouhodobé sucho v Česku se prohlubuje. Podepisuje se také na požárním riziku, které bude v těchto dnech na téměř celém území dosahovat nejvyšší úrovně. Web Vlny veder nově informuje o tepelném stresu v okresních městech.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Takzvané digitální dvojče, počítačový model, který dokáže simulovat, co s vodou v krajině udělá změna klimatu do konce století, pomůže lépe plánovat jak hospodařit s vodou v povodí Dyje. Podle aktuálních studií totiž může do konce století klesnout celkový objem odtoku v povodí Dyje až o 30 %. Dopady se mohou projevit v zásobování obyvatel, zemědělství, průmyslu i fungování krajiny. Na strategické spolupráci se dohodly Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) a státní podnik Povodí Moravy. Více model přibližuje v reportáži ČT Jižní Morava Václav Rára (Czechglobe) a Antonín Tůma (Povodí Moravy).
Slunečné, teplé a suché počasí beze srážek v Česku přidělává starosti zemědělcům. Úroda obilovin má být kvůli vedru a suchu podle odhadů Českého statistického úřadu nejslabší za posledních 14 let, v případě řepky pak nejnižší za posledních 21 let. S propadem počítají i pěstitelé kukuřice či cukrové řepy. Výraznější zdražování potravin zatím podle ekonomů ale nehrozí.
Počasí zrychlilo sklizeň pšenice, ječmene či řepky napříč republikou. „V řadě regionů poklesly výnosy o 30 procent nebo dokonce o více než čtyřicet procent,“ sdělil Novinkám Petr Hlavinka.Suchem je podle něj zasažena většina regionů, absence dešťů podle něj zhorší i úrodu kukuřice či cukrové řepy.
Kvůli nedostatku srážek je teď podle Pavla Zahradníčka na 60 procentech území republiky relativní nasycení půdy pod hranicí 10 procent, což je stav blízký bodu vadnutí.
Více na novinky.cz zde.
Jak silný tepelný stres hrozí v jednotlivých okresních městech? A jak se v Česku od roku 2000 mění průběh, délka a intenzita vln veder? I to můžete zjistit na nové verzi webu Vlny veder.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
