| Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
| 0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
Denně aktualizován graf vývoje nasycení půdy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie relativního nasycení půdy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se relativní nasycení půdy v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.
Na textu pracujeme.
I když jsme v uplynulém období zaznamenali více srážek, od začátku roku přetrvává jejich výrazný deficit. Půdní sucho v hlubších vrstvách proto zůstává výrazné. V povrchové vrstvě půdy je však situace již o poznání lepší.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Noc vědy je již tradiční celoevropská akce, která popularizuje vědu. V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe ji vnímáme jako skvělou příležitost poutavě vám představit alespoň střípky z naší práce a přiblížit, čím se na našem pracovišti zabýváme.
Srážky v posledních 10 dnech zasáhly zejména Moravu a jižní Čechy, půdní sucho se zde zmírnilo, především v povrchové vrstvě půdy. V hlubších vrstvách však sucho nadále přetrvává. Zveme vás na Noc vědy na CzechGlobe!
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
České krajině chybí za loňský a letošní rok stovky milimetrů srážek proti průměru, který napršel v letech 1991 až 2020. Například standardně suché jižní Moravě loni chybělo do průměru 50 milimetrů a letos do konce srpna činí deficit 149 milimetrů. Průměrně tak každý měsíc chybí deset milimetrů, tedy deset litrů, které naprší na metr čtvereční. Na sousední Vysočině je deficit ještě vyšší. Téma komentuje Pavel Zahradníček, čtete zde.
Extrémní sucho ovlivňuje růst i vitalitu stromů. Stávají se zranitelnějšími vůči škůdcům a patogenům. Naši kolegové díky systému DendroNetwork získávají data o stavu lesů každou půlhodinu a hledají cesty, jak je připravit na podmínky, které přináší klimatická změna.
Jak to v lesích vypadá letos? Situaci v krátém videu Akademie věd ČR popisuje Jan Krejza.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
