Sledujte také
Předpověď sucha
2024-12-16T11:55:14.161874image/svg+xmlMatplotlib v3.8.0, https://matplotlib.org/
CzechGlobe
Relativní nasycení půdy vyjádřeno v procentech, kdy 0% = bod vadnutí, 50% = bod snížené dostupnosti a 100% = polní kapacita
Nedostatek vláhy
                   
010203040506070 90100
Česko Jihomoravský kraj

Relativní nasycení půdy

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Monitorujte s námi sucho

aktualni graf

Denně aktualizován graf vývoje nasycení půdy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie relativního nasycení půdy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se relativní nasycení půdy v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v Česku

popis k neděli 10. 05. 2026 v 7 hodin ráno

(textové informace odrážejí změny od neděle 03. 05. 2026 do neděle 10. 05. 2026 ráno)

Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.

DŮLEŽITÉ PRO SPRÁVNÉ ČTENÍ A POCHOPENÍ MAP

Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Shrnutí

V uplynulém týdnu (3. 5. 2026 – 9. 5. 2026) ovlivnila území Česka hlavně zvlněná studená fronta. Nejvíce srážek se objevovalo od úterý do čtvrtka. Ty byly prakticky výhradně zaznamenány v severní polovině Čech, kde nejčastěji napršelo 20–50 mm/týden. Naopak na více než třetině území republiky nepršelo prakticky vůbec, případně byly úhrny jen do 5 mm/týden.

Uplynulý týden byly srážky prostorově velmi omezené, i když v místech výskytu byly intenzivní a pomohly výrazněji zvýšit půdní vlhkost. To se týká hlavně severní poloviny Čech. Naopak na zbytku republiky sucho nadále přetrvává. To by se mělo změnit tento týden, kdy očekáváme vydatnější srážky. Často půjde o bouřky, takže úhrny se mohou lokálně výrazně lišit a predikce je proto méně stabilní. Nejvíce půdní vláhy je očekáváno v sobotu 16. 5. 2026. Teploty budou zároveň podnormální, což pomůže udržet vláhu ze srážek déle v půdě.

Relativní nasycení půdy

  • V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) hodnoty relativního nasycení ve srovnání s uplynulým týdnem místy stouply, a to v severní polovině Čech- zejména v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji, a také na Jičínsku a Trutnovsku. Místy tak pozorujeme zlepšení stavu. Hodnoty nad 70 % nasycení jsou pozorovány zejména v Karlovarském kraji, v Krušných horách, na Děčínsku, v Jizerských horách a v Krkonoších. Směrem na východ a hlavně na jihovýchod hodnoty postupně klesají, přičemž nejnižší hodnoty, pod 20 % nasycení, jsou aktuálně pozorovány zejména v Jihomoravském kraji, ve velké části Olomouckého kraje, na Zlínsku, Pardubicku, místy na Vysočině a také na jihu Čech, zejména na Českobudějovicku. Na zbylém území se hodnoty pohybují převážně v intervalu od 20 do 40 % nasycení. Mírně vyšší hodnoty, 40–60 %, se vyskytují na Frýdecko-Místecku, lokálně na Šumavě a v severnějších částech Plzeňského a Středočeského kraje.
  • V hlubší vrstvě (40–100 cm) zůstává stav ve srovnání s uplynulým týdnem na velké části území, zejména na Moravě, bez výraznějších změn. Ke zlepšení však došlo v důsledku srážkové situace na severu a severozápadě Čech. Nižší hodnoty půdní vlhkosti jsou nadále pozorovány v Jihomoravském kraji, v jižních Čechách, na Plzeňsku, Ústecku, severozápadně od Prahy, na Pardubicku, Krnovsku a Olomoucku, kde se pohybují v intervalu 30–50 % nasycení. Na Ústecku, Českobudějovicku, Pardubicku a na jihu Moravy místy klesají i pod 30 % nasycení. Na velké části zbývajícího území se hodnoty pohybují převážně mezi 50 a 70 %, ve vyšších polohách místy i nad 70 % nasycení.
  • V celém profilu (0–100 cm) došlo také ke zlepšení situace v důsledku výskytu srážek zejména na severu a severozápadě Čech, a to zejména v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji, na Trutnovsku, Náchodsku a také na pomezí Ústeckého a Středočeského kraje. Vyšší hodnoty nad 70 % tak aktuálně zaznamenáváme v Krušných horách, na Karlovarsku, Děčínsku, v Jizerských horách, Krkonoších nebo na Frýdecko-Místecku. Hodnoty nasycení půdy ve zbytku území se pohybují převážně od 30 do 60 %. V jižních Čechách, hlavně na Českobudějovicku, dále v okolí Plzně a Prahy, na Litoměřicku, Pardubicku, Hradecku, Olomoucku, Zlínsku, Brněnsku a dále na jihu Moravy jsou hodnoty nižší, většinou v intervalu od 10 do 30 % nasycení, ojediněle i méně.

Aktuality

Týdenní aktuality č. 19/2026

Půdní sucho v Čechách se zmírnilo v oblasti západních a severních Čech, na třetině území republiky však stále zůstává extrémní sucho v porovnání s dlouhodobými hodnotami. Tento týden však dojde ke zmírnění i na Moravě. Lesy jsou suchem nadále výrazně oslabené.

Více se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu aktualit od týmu Intersucho!

Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.

Sucho jako velký problém vidí už i vodohospodáři

Letošní srážkový deficit je největší za posledních pětašedesát let. V březnu a v dubnu skoro nepršelo, a tak deště z posledních dnů mírní sucho jen nepatrně. V jarních měsících obvykle naprší dvojnásobek toho, co letos.

Podle hydrologa Evžena Zemana tak vodu v říčních korytech aktuálně zásobují zbytky z podzemních horizontů. „Kdyby to tam nebylo, tak neuvidíme nic,“ dodává. Více v reportáží ČT24 zde

Mluví se o nejsušším jaru za posledních 65 let. Jak mimořádná je ta letošní situace?

Které faktory přispěly k letošnímu vývoji půdního sucha? Co situaci způsobilo? I na tyto otázky odpovídal v pořadu Českého rozhlasu Odpolední Plus Miroslav Trnka. Dodává, že loňské jaro začínalo dost podobně- charakter časného počátku sezony po zimě chudé na sníh v našich podmínkách vede k tomu, že vegetace už startuje s nízkými hodnotami půdní vlhkosti. Vodu přitom potřebuje a zároveň ji intenzivně spotřebovává. Celý rozhovor je k dispozici v archivu rozhlasu zde (odvysílán byl v čase od 14:11:30 až 14:20:00).

Druhý požár Českého Švýcarska připomněl varování vědců

Sucho, vedra a vítr vytvářejí v Česku čím dál nebezpečnější kombinaci, která nahrává vzniku rozsáhlých požárů. I když je Česko díky prevenci, nasazení a zkušenostem hasičů na lesní požáry lépe připravené, počasí bude kvůli změně klimatu lesním požárům v Česku nahrávat stále častěji. Obrana proti nim proto bude stále náročnější. V rozhovoru pro Seznam Zprávy se této problematice věnoval expert Miroslav Trnka, který mimo jiné vyjmenoval i několik úrovní opatření, na nichž se už pracuje: „Může se nám podařit nahradit původní smrkové lesy smíšenými, což by riziko požárů snížilo. Pracujeme na predikčním systému FireRisk, spolupracujeme s hasiči i správami národních parků, identifikujeme riziková území a zpracovali jsme například i operativní mapu, která říká, jak snadno se případný požár bude v daném místě krajiny hasit, pokud nastanou pro požár zvláště příznivé podmínky.“

Více v článku na webu Seznam Zprávy zde.

Více aktualit Sledujte nás na sociální síti X

Sledujte také

Clim4Cast TerraDrought