| 0 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 80 | 90 | 100 | ||||||||
Denně aktualizován graf vývoje kumulovaného stresu za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. Kumulovaný stres vyjadřuje, jak velkou část posledního půlroku ode dne aktualizace byl v půdě zaznamenán nedostatek vláhy – tedy počet dní, kdy bylo relativní nasycení půdy nižší než 50 %. Výsledné hodnoty jsou převedeny na procenta. V grafu jsou zobrazeny všechny procentní kategorie a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se kumulovaný stres v poslední době vyvíjel a i jaký bude jeho následující trend.
(textové informace odrážejí změny od neděle 03. 05. 2026 do neděle 10. 05. 2026 ráno)
Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
V uplynulém týdnu (3. 5. 2026 – 9. 5. 2026) ovlivnila území Česka hlavně zvlněná studená fronta. Nejvíce srážek se objevovalo od úterý do čtvrtka. Ty byly prakticky výhradně zaznamenány v severní polovině Čech, kde nejčastěji napršelo 20–50 mm/týden. Naopak na více než třetině území republiky nepršelo prakticky vůbec, případně byly úhrny jen do 5 mm/týden.
Uplynulý týden byly srážky prostorově velmi omezené, i když v místech výskytu byly intenzivní a pomohly výrazněji zvýšit půdní vlhkost. To se týká hlavně severní poloviny Čech. Naopak na zbytku republiky sucho nadále přetrvává. To by se mělo změnit tento týden, kdy očekáváme vydatnější srážky. Často půjde o bouřky, takže úhrny se mohou lokálně výrazně lišit a predikce je proto méně stabilní. Nejvíce půdní vláhy je očekáváno v sobotu 16. 5. 2026. Teploty budou zároveň podnormální, což pomůže udržet vláhu ze srážek déle v půdě.
Půdní sucho v Čechách se zmírnilo v oblasti západních a severních Čech, na třetině území republiky však stále zůstává extrémní sucho v porovnání s dlouhodobými hodnotami. Tento týden však dojde ke zmírnění i na Moravě. Lesy jsou suchem nadále výrazně oslabené.
Více se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu aktualit od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Největší rozsah půdního sucha zaznamenalo Česko začátkem minulého týdne, nicméně nedávné deště svlažily pouze část Čech. I proto zůstává na třetině území nejhorší stupeň sucha a další dva stupně zasahují 20 % území. Více v článku ČTK zde.
Letošní srážkový deficit je největší za posledních pětašedesát let. V březnu a v dubnu skoro nepršelo, a tak deště z posledních dnů mírní sucho jen nepatrně. V jarních měsících obvykle naprší dvojnásobek toho, co letos.
Podle hydrologa Evžena Zemana tak vodu v říčních korytech aktuálně zásobují zbytky z podzemních horizontů. „Kdyby to tam nebylo, tak neuvidíme nic,“ dodává. Více v reportáží ČT24 zde
Které faktory přispěly k letošnímu vývoji půdního sucha? Co situaci způsobilo? I na tyto otázky odpovídal v pořadu Českého rozhlasu Odpolední Plus Miroslav Trnka. Dodává, že loňské jaro začínalo dost podobně- charakter časného počátku sezony po zimě chudé na sníh v našich podmínkách vede k tomu, že vegetace už startuje s nízkými hodnotami půdní vlhkosti. Vodu přitom potřebuje a zároveň ji intenzivně spotřebovává. Celý rozhovor je k dispozici v archivu rozhlasu zde (odvysílán byl v čase od 14:11:30 až 14:20:00).
Sucho, vedra a vítr vytvářejí v Česku čím dál nebezpečnější kombinaci, která nahrává vzniku rozsáhlých požárů. I když je Česko díky prevenci, nasazení a zkušenostem hasičů na lesní požáry lépe připravené, počasí bude kvůli změně klimatu lesním požárům v Česku nahrávat stále častěji. Obrana proti nim proto bude stále náročnější. V rozhovoru pro Seznam Zprávy se této problematice věnoval expert Miroslav Trnka, který mimo jiné vyjmenoval i několik úrovní opatření, na nichž se už pracuje: „Může se nám podařit nahradit původní smrkové lesy smíšenými, což by riziko požárů snížilo. Pracujeme na predikčním systému FireRisk, spolupracujeme s hasiči i správami národních parků, identifikujeme riziková území a zpracovali jsme například i operativní mapu, která říká, jak snadno se případný požár bude v daném místě krajiny hasit, pokud nastanou pro požár zvláště příznivé podmínky.“
Více v článku na webu Seznam Zprávy zde.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
