24. březen 2019

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (17.3. – 23.3.2019) převažovala nad republikou tlaková výše, což způsobilo pokračování suchého počasí. Srážek bylo velice málo a pršelo prakticky jen minulou neděli (17.3.2019). Na mnoha místech pršelo jen do 1 mm/týden. Nejvíce spadlo srážek na západě republiky na horách, ale často jen okolo 5 mm/týden. V první polovině týdne bylo ještě relativně chladněji s maximy od 8-10 °C. V druhé polovině týdne se oteplilo a během dne vyšplhaly teploty až k 19°C, v sobotu dokonce k 21°C. Noční teploty klesaly pod bod mrazu hlavně v úterý až ve čtvrtek. V ostatní dny se pohybovaly okolo bodu mrazu. Větrné počasí bylo v neděli a pondělí, ale pak se vítr výrazně uklidnil a většinou byl v průměru pod 2 m/s.

Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchově vrstvě (0-40 cm) se oproti minulému týdnu zhoršila. Sucho se vyskytuje na většině území České republiky.
Situace Intenzity sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) se také zhoršila. V hlubších vrstvách monitorujeme všechny kategorie sucha s tím, že převládají ty nejvyšší kategorie. Nejvyšší kategorie, extrémní sucho, se vyskytuje v oblasti povodí Labe, na jihovýchodní Moravě a ve Slezsku. Další oblasti sucha jsou v Podkrušnohoří a na Plzeňsku. Oproti minulému týdnu se začíná na mnoha místech objevovat také počínající sucho.
V minulém týdnu došlo ke zhoršení stavu intenzity sucha, sucho je pozorováno zhruba na 35 % území, oproti minulému týdnu se sucho rozšířilo o 16 %. Na 2 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné.
I nadále platí, že se jedná o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima byly na srážky spíše chudší a nedošlo k doplnění vodního deficitu. Proto na sezónu 2019 začínáme s ohledem na dlouhodobou předpověď pohlížet s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech

Deficit: V hlubší vrstvě deficit půdní vláhy i nadále zasahuje většinu území. V minulém týdnu došlo ke zhoršení deficitu především v povrchové vrstvě a aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Ostatně to napovídají i mapy kumulovaného stresu. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků je prozatím sledována nadnormální až normální vodnost nicméně je třeba si uvědomit, že až na nejvyšší polohy není v krajině rezerva vody ve sněhové pokrývce a to se nacházíme v březnu.
V celém profilu do 1 m se k 24.3. vyskytuje deficit na více než 55 % území ČR, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 21 % území je deficit nejméně 20 mm, na 8 % pak deficit nejméně 40 mm a na 1 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.

Dopady na zemědělství: Zprávy 292 zpravodajů z 67 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu ozimů a zejména řepky. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Hlášeny jsou také projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky a také u ovocných stromů a vinné révy. Většina respondentů hodnotí situaci v půdním profilu do 20 cm jako dobrou. Nicméně v profilu níže je sucho.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území vlhkosti půdy klesly v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 6 % stanic, v 10 až 50 cm je na 17 % stanic a v 50-100 cm na 28 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 22 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu a východě Čech, nižší především v nížinách v Poohří, na střední a jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu

Dopady na vegetaci: Relativní kondice vegetace je oproti minulému týdnu na většině území mírně horší s výjimkou Středočeského, Plzeňského a Jihomoravského kraje. Mapy signalizují relativně časný počátek vegetace, což je odrazem relativně teplého průběhu zimy a odezvou rozvíjející se vegetace a svědčí o časném nástupu některých fenologických fází. Tento stav nelze prozatím spojovat s dopady sucha nebo naopak dobrým vláhovým zásobením. Podobná situace panuje na většině území střední Evropy. Je však nutné vnímat tuto relativně pozitivní zprávu v kontextu dlouhodobé předpovědi, která ukazuje, že bez nadprůměrných srážek bude panovat v řadě regionů akutní nedostatek vláhy pro plodiny a současně s předpovědí, která signalizuje riziko návratu ranních mrazů.

Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (25.3-1.4.2019) bude sice počasí dynamičtější, budou se častěji objevovat i přeháňky, ale velké srážkové úhrny nejsou zatím očekáváné. Na mnoha místech naprší opět jen do 5 mm/týden, v Čechách a na vysočině může být zaznamenáno až 15 mm/týden. Více srážek by pak mohlo aspoň podle modelu ECMWF spadnout až počátkem dalšího týdne. Teploty vzduchu bude v první polovině týdne většinou jen do 10°C, ale poté by se mělo začít oteplovat a maxima stoupat nad 15°C. Minima se budou pohybovat nejčastěji od 0-4°C. V následujícím období je předpokládáno rozšiřování území se sníženou dostupností půdní vlhkosti a i prohlubování současného stavu. Viditelnější změna by měla být v povrchové vrstvě a to hlavně v moravských nížinách. Tedy situace i za týden by měla být nejkritičtější na střední Moravě.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje počasí do 10. dubna má dojít počátkem příštího týdne k ochlazení a teploty spadnou pod dlouhodobé hodnoty. Nejchladněji by mělo být právě v pondělí a v úterý následujícího týdne a je riziko poklesu teplot pod bod mrazu v noci na větším území. Za 14 dní (od 6. dubna) se vrátí teploty vzduchu k normálu. Srážek by mělo být v celém období podle tohoto ensemblu zatím méně. Předpovědi se začínají rozjíždět od začátku příštího týdne, tedy jejich stoupá nejistota.
V následujícím období nepředpokládají modely zatím výrazné úhrny srážek a celkem větší kolísání teplot vzduchu. Nejtepleji by mělo být v druhé polovině týdne, poté by měly být teploty podprůměrné či průměrné. V povrchové vrstvě by měla půdní vlhkost klesat a rozšiřovat se území, které začnou pociťovat jejich nedostatek.

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.

24. březen 2019

stáhnout zavřít
24. březen 2019