30. srpen 2015

Situace půdní vlhkosti a intenzity sucha:

V týdnu od 23.8. do 30.8. došlo i přes pokračující lokální srážky k opětovnému zhoršení situace v některých regionech. Nejméně uspokojivá situace panuje v Jihočeském, Západočeském, na jihu Středočeského a západě Jihomoravského kraje. Za pozornost stojí nízká zásoba vody v půdě i v kraji Moravskoslezském. Naopak poměrně vysoké hodnoty půdní vlhkosti se vyskytovaly v Krušných horách, na Českomoravské vrchovině či v oblasti Bílých Karpat.

 
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem ve většině regionů snížilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Sníženou dostupností vláhy byly v neděli 23.8. zasaženy téměř 2/3 území státu (oproti 2/10 v minulém týdnu). Nedostatečnou dostupností vláhy v této vrstvě je ohroženo cca 15% území (oproti téměř 8/10 v předminulém týdnu). V současné době je pouze 15% území ČR nasyceno v této vrstvě dostatečně. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): 70% nasycení bylo překročeno na 15 % území, naopak nedostatek vláhy se objevil na 72% území (což je zhruba stejný stav jako minulý týden). Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Pod bodem snížené dostupnosti je opět více než 7/10. Profily se zásobou menší než 30 % pro rostliny dostupné vláhy (a tedy bezprostředně ohrožené stresem suchem) se na našem území vyskytují na 1/5 území, tedy stále výrazně méně než v minulém období. Míra nasycení půdního profilu dosáhla svého letošního minima v týdnu od 2.-9.8.
 
Pokud jde o míru intenzity sucha, tedy porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010, jsme svědky zhoršení stavu oproti minulému týdnu. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, má 1/3 území v povrchové vrstvě a v celém profilu pak 2/3 území. Výrazná anomálie zasahuje stále části Středočeského, Libereckého a Královéhradeckého kraje, většinu území Plzeňského a Jihočeského kraje, dále Moravskoslezský kraj a sever Olomouckého kraje. Rozsah území s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, dosáhl 1/2 plochy ČR v rámci celého půdního profilu, ale necelou ⅕ v povrchové vrstvě. Na 1/4 území ČR se projevily anomálie o intenzitě S4 i S5 (tj. 50, resp. 100 leté sucho), vztaženo k danému týdnu.
 
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu byla zaznamenána na většině území nejvyšší vlhkost půdy v orniční vrstvě půdy, s rostoucí hloubkou vlhkost klesá. Ve vrstvě 0-10 cm je na 27 % stanic registrována velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK, v 10-50 cm je na 29 % stanic a v 50-100 cm na 30 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) je ve vrstvě 0-10 cm na 21 % stanic a v 10-50 cm je na 19 % stanic. Nejnižší vlhkosti půdy se vyskytují především v jižních Čechách a na severní Moravě.
 
Vegetace - Dostupné informace o vývoji relativní kodice vegetace jsou zachyceny v archívu (zde) s poslední mapou ke dni 30.8. (zde). Série map poměrně jasně zachycuje období mírně zhoršené relativní kondice vegetace koncem června, a naopak spíše nadprůměrně dobrou kondici v první polovině července oproti obvyklým hodnotám v tomto období. Aktuální mapy z 26.7. až 30.8. pak jednoznačně zachycují nižší hodnoty relativní kondice vegetace na téměř celém území ČR, což můžeme jednoznačně přisuzovat vlivu suché epizody. (V případě mapy z 30.8. se jedná o operativní produkt, který může být v následujícím týdnu upřesněn díky vyhodnocení satelitních snímků časově následujících).
 
Dopady sucha na zemědělskou produkci se mnoha aktivním respondentům jeví jako velmi výrazné. Potvrdil se trend, kdy ve většině ze zahrnutých okresů v rámci hodnocení je očekáván negativní dopad na výnos. Zásadní snížení výnosů v důsledku sucha bylo reportováno z 6 okresů. Většina respondentů uvádí výrazně negativní dopady na výnos, a to zejména okopanin a kukuřice. Dopady na výnosy obilnin nejsou ve většině okresů vnímány jako zásadní. Sensorické posouzení půdní vlhkosti v povrchové vrstvě v řadě případů již zachytilo nárůst půdní vlhkosti. Naši zpravodajové zdůrazňují také negativní dopad na produkci ovoce a vinné révy (aktuálně v 6 okresech).
 
Prognóza výnosů na základě družicových dat v průběhu sezóny se velmi dobře shoduje s výsledky sklizňového zpravodajství, kdy byly podle očekávání negativně ovlivněny spíše jařiny. Naše odhady naznačovaly, že negativní dopad sucha na výnos ozimých obilnin bude nižší, než se všeobecně předpokládalo, což dokládají i zprávy z probíhajícící sklizně a od našich respondentů. Naopak velké riziko negativních dopadů spatřujeme podobně jako naši zpradajové pro kultury s delší vegetační dobou než obilniny, zejména pak kukuřici, brambory, cukrovou řepu, pícniny a některé trvalé kultury. Jako aktuální riziko vidíme výhled počasí na konec měsíce srpna a počátek září.
 
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
 
V uplynulém týdnu (23-30.8.2015) se srážky vyskytovaly převážně v první polovině týdne. V neděli 23.8.2015 se lokálně vyskytovaly v Krušných horách a šlo o úhrny do 5 mm/den. V pondělí bylo srážek již více, ale byly opět vázány hlavně na oblast západní části republiky. Denní úhrny se tu lokálně objevily i nad 20 mm/den. V úterý se déšť přestěhoval na sever Moravy, většinou spadlo do 10 mm/den. Po zbytek týdne byly srážky jen ojedinělé. Z pohledu celého týdne to znamená, že nejvyšší srážky byly zaznamenány na západě republiky s úhrny většinou kolem 10 mm/týden. Na zbytku území, s výjimkou severní Moravy, nebyly významné srážky zjištěny. Do středy 26.8.2015 včetně se na našem území vyskytovaly spíše typické letní teploty vzduchu s maximy kolem 25°C. Od středy se začalo oteplovat a maxima začaly opět růst i nad hranici 30°C prakticky na celém území České republiky. Minimální teploty v první polovině týdne byly velmi prostorově rozkolísané a lokálně klesaly i pod bod mrazu. Většinou se ale pohybovala minima mezi 10-15°C. V druhé polovině týdne se minimální teploty stabilizovaly a místně neklesaly ani pod 20°C, ale nejčastěji se pohybovaly kolem 17°C. Silný vítr byl v uplynulém týdnu v neděli a pondělí (23-24.8.2015), poté výrazně klesal dolů a pohyboval se v průměru do 2 m/s.